Ať už se postavíte na start padesátky, pětadvacítky nebo jen vyrazíte na soukromý výlet, jedno je jisté: pro pozitivní zážitek je správné oblečení naprosto zásadní. Právě oblečení spolu s dobře namazanými lyžemi (pokud mažete) často rozhoduje o tom, zda si několikahodinový pohyb v horách skutečně užijete nebo se jím protrápíte.
Není nic horšího než když se na trati „vaříte“.Příliš mnoho vrstev nebo nadmíru teplé oblečení totiž omezuje volnost pohybu, zvyšuje pocení, vede k rychlejší dehydrataci a zbytečně zvyšuje vaši tepovku i energetický výdej. Výsledkem je nepohoda a únava, často už v prvních kilometrech. Na druhou stranu ani podcenění oblečení není řešením, protože chlad naše tělo vyčerpává, urychluje únavu a bere síly, které budete na trati potřebovat.
Jako cibule: Proč se na startu musíte cítit lehce nekomfortně?
Jak se tedy správně obléknout? Chce to jen nepodlehnout chladu, který na startu bývá, a přesunout se hlavou o pár kilometrů a hodin dál, až budete zahřátí a pravděpodobně se změní i teplota vzduchu. Oblečení, díky kterému si budete připadat jako v sauně, začnete nenávidět a dost možná nebudete po zbytek výletu myslet na nic jiného než na to, jak nějaký kus oblečení odhodit do škarpy. Máme pro vás pár vychytávek:
První vrstva: Syntetika versus merino
Jak už jsem psala výš, nejčastější chybou je příliš mnoho vrstev nebo jejich tloušťka či neprodyšnost. Je potřeba myslet na to, že než se dáte do pohybu, bývá chladno, ale rozhodně to není důvod přidat ještě jednu mikinu. Zkuste to bez ní. Na startu byste naopak měli mít pocit chladna, ale ne vyložené zimy, při které drkotáte zuby a klepete se.
Pokud stojíte na startu závodu typu Jizerská 50, může se čekání protáhnout. Pocit chladu můžete vyřešit tak, že si přes sebe hodíte velký pytel s otvory na hlavu a ruce anebo obětujete starou mikinu. Obojí vás po dobu čekání zahřeje. Pořadatelé vám dají vědět, kdy se této vrstvy budete muset zbavit.
Absolutním základem pro pohodlný pohyb je lehké syntetické funkční prádlo. Jste-li opravdu zimomřiví nebo předpověď hlásí teploty hluboko pod nulou, můžete zvolit i prádlo s přídavkem merina, ale není to podmínkou:
- Merino udělá dobře všem, kdo jsou náchylní k prochladnutí nebo plánují jet pomalejším tempem.
- Lehké syntetické funkční prádlo volte, jestliže patříte spíš mezi horkokrevné jedince nebo se chystáte jet rychle bez zbytečného postávání na občerstvovačkách.
V obou případech je dobré, aby triko bylo delší, mohli jste si ho pohodlně zastrčit za kalhoty tak, aby se vám při odpichování holemi neodhalovala záda. Není nic horšího než když vám při jízdě z kopce táhne pod bundu. Asi netřeba zdůrazňovat, že bavlna je pro tuto aktivitu absolutně nevhodná.Nechte si ji na léto až půjdete k vodě.
Tělo v teple: Nepodceňujte vestu
Řekla bych, že u druhé vrstvy se začíná lámat chleba mezi pohodičkou a utrpením. Kdo si zvolil lehkou syntetickou první vrstvu, může uvažovat o lehce zateplené druhé vrstvě. Kdo má merino, mohl by si vystačit už jen se softshellovou bundou, ideálně vpředu větru odolnou a vzadu prodyšnou. Důležité je, aby vás neomezovala v pohybu rukou až po ramena.
Variantou je také mikina jako druhá vrstva a přes ni vesta, zvlášť pokud předpověď nehlásí sněžení. Její výhodou je, že máte v teple core. Málokdy je nám totiž zima na horní končetiny, myslím tím celé paže. Nepředstavujte si ale vestu péřovou, ale tenkou, větru odolnou a z prodyšného materiálu. Jestliže volíte teplejší varianty, vždy myslete na to, jestli si druhou vrstvu, vestu nebo bundu můžete za jízdy pohodlně rozepnout. I tím se totiž ochladíte.
VIDEO: Připomeňte si 51. ročník Jizerské padesátky
Kalhoty: Proč ženy studí stehna a jak to vyřešit?
U kalhot se nevyplatí šetřit. Určitě investujte do lehce zateplených běžkařských kalhot s větruodolným materiálem vpředu a elastickým vzadu. Nám ženám určitě vyhovují ty s vyšším pasem, abychom měly krytá bedra, a to i v případě, že náhodou spadneme. Ačkoliv je tuk izolace, platí, že my ženy máme studenější zadek a stehna. Je to tím, že tuk není aktivní hmota jako svaly, a tudíž se prokrvuje jen minimálně. Studená stehna a zadek nám ale při pohybu nemusí vadit.
Promyslete, zda si chcete vzít ještě pod běžkařské kalhoty druhou vrstvu v podobě podvlíkaček. Mohlo by vám být opravdu nepříjemné horko. Lepší variantou jsou lehké pumpky ze syntetického materiálu těsně pod kolena. V kombinaci s vyššími ponožkami nebo podkolenkami vám budou stačit. A někdo bude druhou vrstvu považovat úplně za zbytečnou.
Určitě bych se vyvarovala legín, které nosíte na cvičení. Nejsou pro tento typ aktivity dělané. Výjimkou jsou elastické kombinézy, pod které se zpravidla nosí ještě jedna vrstva. Je potřeba si ale uvědomit, že pokud máte kombinézu, měli byste zůstávat neustále v pohybu – jen tak vám v ní bude tak akorát.
Hlava, ruce, krk – detaily, které dovedou potrápit
Pro mě není nic horšího než si vybrat správnou tloušťku rukavic. Jako dítě jsem měla lehké „omrzlinky“ na rukách a od té doby jsem velmi citlivá na konečky prstů. Tzv. mi „zalézá za nehty“ už při teplotách lehce pod nulou.
Moje zkušenost je, že je lepší zvolit rukavice o něco teplejší než „závodně lehké“. Ideální volbou jsou rukavice 2 v 1: prstové, přes které si můžete přehodit často softshellovou „pacičku“, která překryje prsty vyjma palce. Náramně se to hodí například v dlouhých sjezdech, kdy prsty nehýbeme a jsou na chlad citlivější.
Pro ty skutečně zimomřivé nebo s problémem, jako mám já, je fajn zvolit lehčí palčáky. Díky tomu, že jsou prsty v kontaktu, se přirozeně zahřívají a prokrvují. Pokud je fakt velká zima, dávám si do ledvinky tzv. zahřívací polštářky. Naučila jsem se s nimi celkem pohodlně jezdit. Vložím je do palčáků na vrchní stranu rukou a při úchytu holí mi vůbec nevadí. Variantou je mít teplejší rukavice na startu a tenčí s sebou v ledvince. Na občerstvovačce bude určitě čas si je vyměnit.
Hlava je dalším problematickým místem. Samozřejmě záleží na teplotě, zda sněží nebo padá voda se sněhem, a také na tom, jak moc se potíte. Pro mě je horko na hlavu stejně tak nepříjemné jako horko na tělo. Většinou proto volím tenkou funkční čepici a pod ni ještě tenkou funkční čelenku. V průběhu závodu si pak nechám jedno nebo druhé, anebo obojí.
Čelenku je dobré zvolit širší, aby vám skutečně kryla celé čelo. Jestliže nechcete jet vyloženě courákem, vyvarujte se kulichů s bambulí. Nejen že by vám bylo teplo, ale podobná čepice také pěkně ztěžkne, zvlášť pokud sněží nebo se hodně potíte.
Za velmi užitečný považuji nákrčník. Jednak na začátku hezky chrání krk hlavně když sněží, nejste ještě zahřátí a vločky vám padají za krk. A pak se dá velmi dobře využít i na hlavu. Jakmile začne víc foukat nebo je vám zima jednoduše si jeho vrchní část přetáhnete přes týl a je to. A až ho nebudete potřebovat, stáhnete ho zase dolů na krk.
Nezapomeňte na ledvinku
Ať už při závodě, kde bývá občerstvení po celé trase, nebo jen na výběhu, neměli byste zapomenout na „ledvinku“, do které si dáte energetickou tyčinku nebo gel pro případ, že by vám „došlo“. Zároveň v ní budete mít místo na odložení některé z vrstev, náhradní rukavice, telefon, suchý nákrčník a papírové kapesníky.
Jestliže jste zvyklí na baťůžek, volte opravdu minimalistický s úchyty přes hrudník a kolem pasu, aby vám baťůžek pevně seděl na zádech a nevadil vám v pohybu. Pokud se chystáte závodit, nemá smysl si do něj dávat moc věcí, po cestě jsou občerstvovačky a mazací servisy, kde pro vás mají vše k dispozici.
V závislosti na předpovědi počasí bych ale všem doporučila vzít si na trasu buď sluneční brýle, nebo štít proti sněžení. Není nic horšího, než když jedete z kopce a do očí vás bodají ostré vločky. Jet s přivřenýma očima není bezpečné a brání to zážitkům.
Běžkařské vychytávky, které vás zachrání
- Rukavice 2 v 1 (s „pacičkou“): Prstové rukavice s integrovaným převlekem, který v dlouhých sjezdech změní rukavici v palčák a ochrání prsty před náporem větru.
- Chemické zahřívací polštářky: Záchrana pro citlivé prsty. Stačí je aktivovat a vložit do rukavic (na hřbet ruky) nebo do bot.
- Tenká čelenka pod čepicí: Geniální pro regulaci tepla – když je vám horko, sundáte čepici a čelenka dál chrání uši a čelo před dutým větrem.
- Nákrčník jako multifunkční nástroj: Chrání krk před sněhem, a když přituhne, přetáhnete ho přes temeno hlavy jako provizorní kuklu.
- Ledvinka s „železnou zásobou“: Místo pro gel, telefon, papírové kapesníky (pro případ nouze v TOI TOI) a prostor pro odložení rukavic či čelenky.
- Štít proti sněžení: Lepší než brýle v momentech, kdy padá mokrý sníh – neřežete si oči o vločky a vidíte na cestu i v prudkém sjezdu.
Už nezbývá než popřát ať se závod nebo výlet vydaří. SKOL!
Zdroje:
- Autorský text,
- Kondice 02 2026
