Funkční oblečení jsme si oblíbili hlavně kvůli jeho schopnosti odvádět od těla pot, což v zimě oceníte dvojnásob. Sníží se tím totiž riziko, že v mrazivých dnech prochladnete a nachladíte se. Funkční kousky do chladných dní navíc zajistí, že vám bude tak akorát, tedy ani horko ani zima. „Díky kombinaci chytrých materiálů, sofistikovaných výrobních postupů a technologií funkční oblečení výborně odvádí vlhkost od pokožky a zároveň pomáhá s regulací tělesné teploty během fyzické aktivity. To je důležité zejména proto, abyste se mohli cítit během fyzické aktivity dobře. Kvalitní funkční oblečení, hlavně pak spodní prádlo, se na vás nelepí, když se potíte a díky němu ani neprochladnete,“ vysvětluje Marcela Vlčková, ředitelka společnosti Moira, českého výrobce funkčního prádla.

Trpíte-li na prochladnutí zad, ledvin nebo kloubů, případně máte-li citlivou pokožku, bez funkčního oblečení můžete ohrozit i své zdraví. „V extrémních podmínkách, jako jsou horolezectví nebo polární výpravy, může být funkční prádlo dokonce otázkou života a smrti, protože snižuje riziko podchlazení,“ upozorňuje Vlčková.

Vlna nebo umělina?

Materiálů, ze kterých se funkční oblečení vyrábí, existuje nespočet a neustále vznikají nové. Základní dělení je na materiály přírodní a syntetické. Každý má své unikátní vlastnosti, mimo jiné samozřejmě různou savost a schopnost izolovat teplotu. „My na výrobu spodního prádla používáme polypropylenová vlákna a merino vlnu. Společně se výborně doplňují a výsledný produkt má pak ty nejlepší možné vlastnosti z obou. Levnější varianty funkčního prádla se většinou vyrábí převážně z polyesteru,“ říká Vlčková.

Merino vlna se vyznačuje zejména dobrou hřejivostí a nestudí ani když navlhne. Navíc skvěle pohlcuje pach a je antibakteriální. Díky tomu zůstanete svěží i po několikadenním nošení. „Ne každý ovšem snese merino na pokožce, při použití silnějšího vlákna (cca nad 18 mikronů) může lidi s citlivější pokožkou kousat a škrábat, proto je důležité zaměřit se při výběru oblečení, které je přímo na těle, na výrobky z velmi jemných merino vláken (16-17 mikronů). Ty jsou pokožce velmi příjemné,“ popisuje Vlčková.

Ne vždy je ale merino vlna tou nejlepší volbou. Při intenzivnějších aktivitách, kdy se více potíme, je výhodnější sáhnout po umělých vláknech, případně po kouscích, které vlny obsahují jen málo. „Oblečení například na běžecké lyžování či běh musí být tenké, aby vám poskytlo dostatečnou volnost v pohybu, ale zároveň hřejivé, aby v chladném prostředí fungovalo i při velkých rozdílech ve vaší tepové frekvenci. Jeden univerzální kousek na všechny aktivity spíše nedoporučuji, ale při výběru materiálu se stačí řídit jednoduchým pravidlem. Při aktivitách, kdy se více potíte, je výhodnější čistý polypropylen, případně polypropylen s nízkým podílem vlny. Při nižší fyzické zátěži, kdy je důležitá i hřejivost, jako je například zimní turistika či sjezdové lyžování, může být podíl vlny vyšší, případně se hodí i oblečení celovlněné,“ doporučuje Vlčková.

Základem je termoprádlo – první vrstva

Ať už jdete běhat, na kolo či běžky, všechny zimní aktivity mají jedno společné. Je potřeba oblečení správně vrstvit. Základ je kvalitní funkční prádlo (termoprádlo), které odvádí vlhkost a zároveň izoluje tělesnou teplotu, takže vás při fyzickém výkonu udržují v suchu a v teple.

„Funkční termoprádlo by mělo být první vrstvou, kterou si oblékáme přímo na tělo, vyznačuje se vysokou hřejivostí, kterou produktům dodává vyšší gramáž, struktura úpletu nebo příměs merino vlny,“ vysvětluje Vlčková s tím, že se termoprádlo kromě sportu dá využít i na běžné nošení. Aby ale fungovalo tak, jak má, musí vám dokonale padnout. „Nemělo by být příliš těsné, aby neomezovalo v pohybu, ani moc volné, aby zajistilo dobrou termoizolaci. Správná velikost přiléhá na tělo, ale nikde netlačí a neškrtí,“ radí Vlčková. Počítejte také s tím, že když půjdete v zimě sportovat, postupně se zahřejete vlastní aktivitou. Na intenzivnější aktivity, jako jsou běh nebo třeba běžky, se tedy nijak nenavlékejte. Před aktivitou by vám venku mělo být lehce chladno, potřebné „teplo“ si vzápětí vyrobíte sami.

Udržte teplotu – druhá vrstva

Střední vrstva se nosí přímo na té první a má za úkol především hřát, zároveň by ale měla být i prodyšná a odvádět pot. Většinou má podobu trička nebo mikiny. „Primární funkcí druhé vrstvy je zajištění tepelné izolace a transportu potu do další vrstvy nebo okolního prostředí. Proto se vyhněte bavlně, která absorbuje hodně vlhkosti, rychle vlhne, studí a pomalu schne. Pokud totiž v mokrém triku či mikině zastavíte a klesne vám tepová frekvence, rychle v zimním počasí prochladnete,“ varuje Eva Stroupková z obchodu, který se specializuje na outdoorové oblečení pro malé i velké.

Materiál může být opět syntetický, jako například klasický fleece, nebo přírodní, vyrobený z merino vlny, který si dokáže udržet izolační schopnosti i po zvlhnutí. „Často se jako izolační vrstva používají osvědčené fleecy. Princip tepelné izolace spočívá v tom, že se mezi jejich chlupy se udržuje malinká vrstvička vzduchu, který funguje jako izolant. Fleece se vyrábí buď slabší nebo silnější. Podle toho se pak používá v různých klimatických podmínkách. Na běh a cyklistiku doporučuji tenčí, například upnutou fleecovou mikinu, která udrží teplo, ale zároveň dokáže odvádět pot ze spodní vrstvy. Na trek, výlety nebo pohodovou lyžovačku zvolte silnější,“ doporučuje Stroupková.

Odolat větru a dešti – třetí vrstva

Vnější, ochranná vrstva by měla být především větruodolná a nepromokavá, aby vás chránila před sněhem, deštěm a větrem. Zároveň musí být prodyšná, abyste se při pohybu nepotili víc, než je nutné. Pokud toužíte po nepromokavých kalhotách nebo bundě, bude vás zajímat takzvaný vodní sloupec, jehož hodnoty se udávají v mm. „Čím vyšší je hodnota, tím spíš bunda nepromokne. Sledovat musíme i to, zda má konkrétní kousek oblečení podlepené švy. Určitě je rozdíl mezi bundou na běh (je extrémně tenká, lehká, mnohdy jednovrstvá) a bundou na trek. Tam potřebujete bundu, pod kterou můžete vrstvit: termoprádlo, fleece… Také záleží, kam jdete a v jaké roční době, zda jdete do kopců v létě nebo po rovině v zimě. Tomu přizpůsobujete výběr kousků a snažíte se vrstvit. Když je pak teplo, druhou vrstvu můžete sundat. Když je zima, tak ji naopak přidáte,“ radí Stroupková.

Méně často se můžete setkat s bundami, které mají vodní sloupec klidně i 40 000 mm. Neznamená to ale nutně, že musí být lepší. Mnohdy může být bunda na úkor vysokého vodního sloupce méně prodyšná, což může snížit celkové pohodlí v oblečení.

Vodní sloupec

velmi slabý déšť: 0–1 500 mm

slabý až průměrný déšť: 1 500–5 000 mm

mírný až silný déšť: 5000 mm

hustý déšť: 10 000 mm

nevyzpytatelné horské počasí – hustý déšť a sníh: 10 000–15 000 mm

lyžařská bunda: 15 000–20 000 mm

V souvislosti s třetí vrstvou jste už určitě slyšeli pojmy softshell nebo hardshell. Oblečení ze softshellového materiálu je měkčí a bývá elastické. Softshellové bundy a kalhoty poskytují výbornou prodyšnost a chrání před větrem. Některé kousky z této kategorie zvládnou i lehčí deštík, ale pro vydatnější déšť musíme zvolit nepromokavou svrchní bundu. „Hardshellové oblečení chrání při nepřízni počasí. Bundy a kalhoty tohoto typu jsou nepromokavé, lehké, větruodolné, prodyšné a odolné. O to se stará použitá membrána. Hardshell není tak prodyšný jako softshell, ale i tak se v případě membránových bund dá hovořit o prodyšnosti. Některé typy těchto oděvů jsou navíc opatřeny zipovými větracími otvory (v podpaží nebo po stranách nohavic) pro zvýšení regulace teploty při náročných aktivitách nebo za teplého počasí,“ popisuje Stroupková.

Zima jde od nohou

Ve výčtu funkčního prádla bychom neměli zapomenout na ponožky nebo podkolenky. U nich se často setkáme s pojmem „kompresní“. „Kompresní ponožky jsou takové, které vyvíjejí tlak na nohu po jejím obvodu. Z původně medicínských výrobků se oddělila skupina výrobků s nižší kompresí, jejichž cílem je zejména zlepšit výkon sportovce a zrychlit regeneraci svalstva. Nepříliš známým efektem je také v případě podkolenek zmenšení otřesů lýtkových svalů při dopadu a u ponožek zafixování a zpevnění chodidla,“ říká Jiří Šmarda, jednatel české sportovní značky MOOSE a dodává: „Z materiálového pohledu u výrobků sledujeme zejména termoregulační vlastnosti, případně rychlost odvodu potu, rychlost schnutí a podobně. Technický pohled se pak u funkčních ponožek zaměřuje především na vytváření zón, například vyměkčení plyšováním, odvětrání síťkou, nebo dosažení nějaké úrovně komprese. Tyto zóny musí být technicky správně provedené a na ponožce umístěné tam, kde je to potřeba.“

A proto jsou pro každou fyzickou aktivitu ideálně potřeba jiné ponožky. „Například ponožka na silniční cyklistiku je často vyšší, hladká a z umělých vláken jako polyamid nebo polyester. Respektuje poměrně těsnou konstrukci silniční tretry. Při výkonu sice došlapujeme na zem, ale často se hodně potíme, a tak potřeba vlhkost rychle odvést z někdy až nepropustných bot. Taková ponožka ale zase není vhodná třeba pro outdoorového nadšence s vysokými goretexovými pohorkami. Ten se pohybuje úplně jinak - poměrně pomalu, zato však celý den a často i s batohem na zádech. Má tedy vysoký počet těžkých došlapů. Zde je naopak potřeba měkčí materiál a konstrukce obsahující prvky plyšování pro změkčení došlapů i tlaku boty na nohu,“ vysvětluje Šmarda.

Funkční může být i kulich

Nohy máme v teple. Ale při zimních aktivitách nesmíme zapomínat na ochranu všech částí těla, včetně rukou a hlavy. U rukavic si hlídejte nejen zateplení, ale i odolnost materiálu vůči opotřebení kvůli tření například o hůlky. Pokud při zimních sportech nepoužíváte pokrývku hlavy kvůli tomu, že se obáváte propocených vlasů, věřte, že i klasický háčkovaný kulich může být funkční. „Naše háčkované kulichy jsou podšité funkčním úpletem CoolMax, který v kombinaci s ručně háčkovaným kulíškem neprofoukne, hřeje a odvádí pot. Oblíbený je nejen při zimních sportech, ale také například při otužování. CoolMax funkční podšívku používáme i u klasických funkčních čepic nebo čelenek,“ říká Petra Dresslerová, která stojí za českou značkou Drexiss. Poohlédnete-li se po funkční čepici nebo čelence, nestane se vám, že byste ji propotili. Nehrozí tedy nachlazení.

Vliv na výkon

Vraťme se na začátek, kdy jsme si představili, jak v zimě běžíme v bavlněném oblečení a zpotíme se. Oblečení bude mokré, ztěžkne, do nás se dá zima, a ještě si budeme zahrávat se zdravím. V takové situaci určitě nemůžeme očekávat zlepšení výkonu. „Naopak kvalitní materiál, který funguje tak, jak má, vám vytvoří pro fyzickou aktivitu ideální podmínky a vy se tak můžete soustředit pouze na výkon. Díky tomu, že je oblečení prodyšné a velmi rychle schne, tak vaše tělo šetří energii a je schopno podat lepší fyzický výkon spolu s lepším pocitem při nošení,“ říká Vlčková. Abyste dosáhli co nejlepších výsledků, snažte se volit upnuté oblečení, které bude přesně kopírovat vaše křivky, a umožní tak plynulejší proudění vzduchu přes vaše tělo.

Péče a životnost

Funkční oblečení nepatří mezi nejlevnější, proto od něj očekáváme, že bude nejen funkční, ale že nám také nějakou dobu vydrží. V tom případě musíme dodržovat určitá pravidla. „Mezi ta základní patří používání jemných pracích prostředků, ideálně takových, které jsou určeny přímo pro sportovní oblečení. Pereme šetrně na sportovní program s nižším stupněm a ždímeme na nižší otáčky. Vhodná teplota je vždy uvedena na cedulce, zpravidla to bývá mezi 30 a 40 stupni. Určitě se vyhněte avivážím, změkčovadlům či dokonce bělidlům. Mohou narušit vlastnosti produktu a snižují jeho prodyšnost,“ popisuje správnou péči o funkční kousky Stroupková.

Funkční oblečení sušte ideálně na vzduchu, zabráníte tak sražení. Sušičce se určitě vyhněte, teplo by mohlo poškodit látku a snížit funkčnost materiálu. „Do sušičky můžete dát maximálně třetí vrstvu, pokud je to dovolené na etiketě. Jestli máte pocit, že bunda už "nasává" vodu (nedělají se na ní kuličky vody), pak je potřeba použít impregnaci, která obnoví povrchovou vrstvu. Pozor, u třetí vrstvy, například kvalitní bundy není pravda, že čím méně peru, tím lépe. Pot a nečistoty z okolí zanáší póry membrány a materiál se tak ucpe a nedýchá, nefunguje, jak má, a ničí se. Je potřeba občas i membránovou bundu vyprat, aby póry membrány zůstaly průchozí, to znamená přebytečné teplo pustily ven a vodu nepustily dovnitř,“ varuje Stroupková.

Při výběru kvalitního produktu a správné péči by vám funkční kousek oblečení měl sloužit několik dlouhých let, možná i po celý život. „Při nákupu funkčního oblečení nepřemýšlejte nad jeho pořizovací cenou, větší vypovídající hodnotu má tzvaná cost per wear, tedy cena za jedno nošení. Méně kvalitní levné triko, které po několika praních neudrží tvar a má na sobě dírky, vás vyjde dráž než kvalitní kousek, který budete mít několik let,“ upozorňuje Vlčková.

Zdroje: Autorský článek, Kondice 2/2024