Zvážit je třeba několik věcí – předně to, jakou techniku preferujete a jak zdatný lyžař jste. Roli hraje i vaše výška a váha, a nakonec i ochota běžky mazat. Podle toho zjistíte, který typ vám a vašim běžeckým cílům nejvíc sedne.

Klasika nebo skate?

Běžky na klasiku rozdělujeme na hladké, se šupinami nebo skin pásy, a back country. Klasické lyže by měly být přibližně o 20 až 25 cm delší, než je vaše výška. "Záleží na tom, jak zdatný jste běžkař. Platí pravidlo, že čím lépe máte zvládnutou techniku, tím delší lyže si můžete dovolit. Máte-li delší lyže, vaše hmotnost se rozloží po celé její délce a vy se ve stopě neboříte. Delší lyže i lépe jedou, ale zase se hůře ovládají nejen ve sjezdech, ale například i ve stromečku nebo když se budete otáčet na místě," vysvětluje Martin Češner, brand manažer ‚běžkařských‘ značek Swix a Madshus, který je sám zapáleným běžkařem. Dalším důležitým faktorem, který je při nákupu třeba brát v úvahu, je tvrdost lyží. V každé specializované prodejně by měli podle vaší váhy za pomoci speciál ního měřáku posoudit, jak tvrdé lyže potřebujete. Musí být tvrdé tak akorát, přičemž začátečníci mohou sáhnout po měkčích lyžích, jejichž celá skluznice se po celou dobu skluzu dotýká sněhu, takže se z nich lépe odrazí. Ale pozor, jestliže byste měli lyže příliš měkké, riskujete jejich prošlápnutí.

Zdroj: Youtube

„Pokročilejší lyžaři mohou naopak zvolit lyže tvrdší, jež mají menší plochu tření. Odraz z nich je sice náročnější, ale zase lépe jedou. Pokud byste měli lyže zase příliš tvrdé, ke sněhu přilnou málo a riskujete, že se na nich neodrazíte vůbec a budou se vám neustále smekat,“ upozorňuje Češner.

Možná si pamatujete lyže, kterým se hovorově říkalo ‚šupiny‘. Jsou to běžky s pravidelně vybroušenými ploškami do skluznice vzdáleně připomínajícími rybí šupiny. Výhodou těchto běžek je, že nekloužou do kopce. Jako byste měli na skluznici pomyslné hřebíky. Bohužel tato výhoda může být pro některé lyžaře zároveň i nevýhodou. ‚Šupiny‘ totiž příliš nejedou ani z kopce. Na druhou stranu, pro někoho může být malá rychlost z kopce žádoucí, takže i tento typ běžek má své příznivce.

Pomalejší jsou i lyže označované jako back country. "Tyto běžky jsou širší a stabilnější a jejich výhodou je, že nepotřebují upravenou stopu. Mají odolnější skluznici a ocelové hrany, takže jsou ideální do volných terénů. Je to něco mezi skialpami a běžkami. Můžete s nimi chodit téměř všude. Vhodné jsou především pro lyžaře, kteří se vyhýbají sice upraveným, ale často frekventovaným stopám," vysvětluje Češner.

No wax běžky

Přibližně posledních deset let jsou velmi oblíbené běžky s takzvaným skin pásem, kterým se říká ‚skiny‘ nebo také ‚chlupy‘. Mají uprostřed skluznice nalepený pás s jemným a krátkým vlasem, tvořený mohérovým nebo umělým vláknem. "Ten zajišťuje kvalitní odraz na většině typů sněhu. Skiny hůře fungují pouze na ledu. V tom případě ‚chlupy‘ nemají k čemu přilnout. Tím, že fungují až v 90 procentech případů, se výborně hodí na trasy s různým převýšením. Běžné mazací lyže byste po cestě museli několikrát přimazávat," podotýká Češner. Největší výhoda těchto lyží je, že je téměř nemusíte mazat a i jejich údržba je jednoduchá. Potřebují jen impregnaci, kterou na skluznici snadno nanesete pomocí aplikátoru. Zkrátka už žádný vak upatlaný od vosků.Opakem no wax lyží jsou lyže ‚hladké‘ neboli mazací. Jejich nevýhodou může být, že je musíte před každou jízdou namazat stoupacími vosky, abyste se měli jak odrazit. "Pokud si ale správně namažete, je vám odměnou krásný skluz i do mírných stoupání a radost z rychlosti ve sjezdech," říká Češner.

Když chceme skatovat

Oproti klasickým běžkám jsou lyže určené na volnou techniku kratší a mají méně zvednutou špičku. Stejně jako u klasických běžek je důležitá jejich délka a tvrdost, proto i při nákupu skatů je dobré se obrátit na odborníky. "Obecně můžeme říci, že čím delší lyže na skate máte, tím více jsou skluzné. Zároveň na vás takové běžky kladou větší nároky na zvládnutí techniky lyžování. Skatové lyže by měly být přibližně o 5 až 10 cm delší, než je vaše výška," dodává odborník.

Zdroje:

Časopis Kondice

https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/32552520/