Dětská hřiště jsou dnes vybavenější a vychytanější než dřív. Jak to, že často zejí prázdnotou? Svou roli sehraje skutečnost, že se děti přesunuly do světa displejů a obrazovek. Místo prolézaček „scrollují“ nikdy nekončícím obsahem. A tak věta „Ještě pět minut, mami!“ až příliš často nezní z hřiště, ale z pokojíčku zalitého modrým světlem internetového světa.
Mezinárodní statistiky jsou více než znepokojivé. Děti podle nich tráví na internetu několik hodin denně. V případě žáků základní školy nejsou výjimkou údaje o čtyřech až sedmi hodinách strávených s mobilem v ruce či před monitorem počítače. Nikdo se už nepozastaví nad tím, že naprostá většina teenagerů je online každý den. Digitální svět se stal přirozenou součástí jejich reality – někdy dokonce tou převládající.
Fenomém digitální závislosti
Nejde jenom o to, zda a kolik hodin vaše dítě stráví na „netu“. Ve hře je totiž vznik závislosti. A ta může postupně vést ke ztrátě kontroly nad situací. Dítě nedokáže přestat, reaguje podrážděně až agresivně, když po něm chcete, aby mobil odložilo nebo vstalo od počítače. Ztrácí zájem o aktivity z reálného života, ačkoliv ho dříve obrovsky bavily a naplňovaly.
Kolik času na „netu“ je ještě v pořádku?
Doporučení American Academy of Pediatrics a Světové zdravotnické organizace berou v úvahu vývoj dětského mozku:
- do 2 let: ideálně žádné obrazovky (výjimkou může být videohovor s rodinou);
- 2–5 let: maximálně 1 hodina denně, vždy s dohledem rodiče;
- 6–12 let: přibližně 1–2 hodiny denně (jasná pravidla, obsah pod kontrolou);
- 13 a více let: individuální přístup, ale ideálně do 2–3 hodin denně mimo školní povinnosti.
Důležitější je ale je, co dítě na zařízení dělá, zda má dostatek pohybu, spánku a reálných sociálních kontaktů.
„Když mu tablet vezmu, začne křičet. Jednou se dokonce skoro přestal ovládat, bušil kolem sebe, bylo to hrozné,“ popisuje Jana, maminka sedmiletého Matěje, který si podle jejích slov dříve hrál s legem nebo autodráhou a dnes už ho běžné hračky nezajímají. Vědecké studie navíc jasně ukazují, že důležitým faktorem není jen doba strávená na „netu“, ale také její náplň. Některé typy her jsou tak spojovány s horší psychickou pohodou dětí. Ty totiž posléze obtížně odlišují běžný život od virtuální reality.
„Lajk“ jako nejžádanější pochvala
Pokud dětem z předinternetového období naprosto stačila pochvala rodiče, trenéra nebo paní učitelky, pak dnešní doba čelí razantnímu zvratu. Dětský mozek je vůči odměnám mimořádně citlivý. A digitální prostředí jich nabízí nepřeberné množství. Každý „lajk“ nebo herní úspěch spouští uvolňování dopaminu, tedy chemické látky v mozku, která navozuje pocit odměny. To možná nezní jako nic škodlivého, dokud si ale neuvědomíte, že mozek si na tento typ stimulace velmi rychle zvyká. Vyžaduje ji tím pádem častěji a intenzivněji, aby bylo dosaženo pocitu spokojenosti.
Co to s dětmi dělá?
Provedené výzkumy ukazují, že nadměrné používání digitálních technologií může u dětí souviset se zhoršenou schopností soustředění, vyšší impulzivitou, problémy se spánkem či s nárůstem úzkosti. Děti mnohem obtížněji zpracovávají rozdíl mezi světem displejů a realitou. Ta vyžaduje disciplínu a komunikaci. Digitální svět je zdrojem zábavy bez velkého úsilí a odměny bez dlouhého čekání.
Co hrozí, když dítě tráví 5 a více hodin denně online?
- zhoršená schopnost soustředění;
- impulzivita a netrpělivost;
- úzkosti a výkyvy nálady;
- větší závislost na okamžité odměně;
- snížená odolnost vůči stresu.
Fyzické následky - poruchy spánku (modré světlo narušuje usínání);
- méně pohybu, riziko nadváhy;
- bolesti zad;
- únava očí, zhoršení zraku.
Sociální rizika - méně přímého kontaktu s vrstevníky;
- horší komunikační dovednosti;
- vyšší riziko izolace.
„Venku je nuda,“ říká desetiletý Tomáš a hledí přitom na displej. „Na mobilu najdu všechno.“ Podobné komentáře uslyšíte od mnoha dětí jeho věku. Dnešní děti se totiž nenudí, ony se vlastně ani nudit neumí. Psychologové ovšem zdůrazňují, že právě nuda je pro vývoj dítěte poměrně zásadní. Vede k rozvoji fantazie a kreativity. Život v online světě znamená méně fyzického pohybu, méně sociálních kontaktů s „živými“ lidmi a s tím souvisí celkově horší fyzické i psychické zdraví.
Řešení by měli hledat hlavně rodiče
Ti se ovšem ocitají v poměrně komplikovaném postavení. Doba je náročná, hektická a vyčerpávající. Děti se jim navíc často narodily ve věku, když už člověk tolik životní energie nemá. A pro unavenou maminku, která se právě vrátila z práce, je pak mobil nebo tablet, se kterým se dítě „zabaví“, rychlým řešením. Jenže taková rychlá pomoc může mít dlouhodobé dopady.
VIDEO: neurolog o digitální závislosti dětí
Ne naprostý zákaz, ale pravidla a hranice
Jasné je, že technologie samy o sobě nepředstavují nepřátelský svět. Mohou děti vzdělávat, rozvíjet, případně i spojovat s ostatními. Rozhoduje ale míra a způsob používání. Proto se dnes odborníci shodují, že přiměřené, kontrolované využívání digitálních zařízení – například jednu až dvě hodiny denně – je z hlediska psychické pohody i fyzického zdraví bezpečnější, než nějaký extrém v podobě naprostého zákazu.
Snažte se proto dětem nastavit jasné hranice, aby věděly, kdy a jak dlouho mohou mobil, tablet či počítač používat. Současně jim nabídněte alternativu – tedy dostatečně atraktivní skutečný svět. A vůbec to nemusí být nějaké finančně náročné výlety či drahé dovolené. Společně strávený čas nebo zajímavá desková hra jsou v určitém věku pro dítě poutavé a stále mají nenahraditelnou hodnotu. Současně se také zamyslete nad tím, jak vás dítě nejčastěji vidí. S mobilem v ruce? Před obrazovkou počítače? Když jim sami nepůjdete příkladem, těžko můžete očekávat přísnou disciplínu od nich. Moderní technologie z dětského světa neodstraníte. Spíš byste měli do života dětí vrátit rovnováhu – přidat více pohybu a skutečných vztahů. Harmonické dětství se nedá stáhnout z internetu a neexistuje na něj žádná aplikace.
