Stejně jako v prvním díle i zde vycházím z dat svého dotazníkového šetření, které jsem realizovala v rámci bakalářské práce na Vysoké škole tělesné výchovy a sportu Palestra. Do průzkumu se zapojilo 260 žáků základních škol. Výsledky ukázaly, že zatímco menší děti mají jídelníček pod větší kontrolou rodičů, s rostoucím věkem dochází k častějšímu vynechávání obědů i k menšímu počtu společných rodinných večeří.
Moje dotazníkové šetření ukázalo, že až 73 procent mladších školních dětí obědvá ve školní jídelně. U těchstarších to ale bylo už jen 24 procent. Ve skutečnosti si ale myslím, že do školní jídelny chodí starších dětí víc, jen to ne vždy přiznají nebo si oběd nedají celý.
OBĚD: Často jediné teplé jídlo dne
Školní jídelny by se při přípravě obědů měly řídit takzvanými Nutričními doporučeními Ministerstva zdravotnictví ČR, která vycházejí ze spotřebního koše. Ten se mimochodem v loňském roce po téměř třiceti letech aktualizoval. Podle Státního zdravotního ústavu by měl školní oběd tvořit přibližně 35 procent denního energetického příjmu dítěte. To potvrzuje jeho důležitost.
VIDEO: Treska jako zdravý oběd
Bohužel si ale myslím, že v dnešní uspěchané době, kdy mnoho rodičů nestíhá připravovat doma teplé večeře, je právě oběd ve školní jídelně pro řadu dětí často jediným teplým jídlem za celý den. I když z mého dotazování vyplynulo, že až 77 procent starších školních dětí obědvá doma, není jisté, že tomu tak skutečně je. A pokud ano, je otázka, zda jde o nutričně vyvážený oběd, nebo spíš o jeho rychlou náhradu typu instantních pokrmů, toustů nebo fast foodu.
Také mnohdy netušíme, jak našim dětem ve školní jídelně chutná a zda oběd vůbec sní. Na můj dotaz, co dnes měly děti k obědu, mi náctiletý syn často odpovídal: „Bylo to dobrý,“„Šlo to,“ nebo: „Byl to hnus…“ A už vůbec jsem se nedozvěděla, kolik toho snědl.
Ačkoli mnoho školních jídelen dnes vaří velmi dobře a zdravě, nelze se na školní oběd bezvýhradně spoléhat. Měl by tvořit důležitý pilíř denního jídelníčku, ale rozhodně by neměl být jediným. Rodiče by se měli zajímat, co děti ve škole jedí, a případně doma doplnit to, co ve stravě chybí, například čerstvou zeleninu, ovoce, kvalitní bílkoviny nebo zdravé tuky.
VEČEŘE: Čas na jídlo i blízkost
Nejdůležitějším jídlem, na kterém můžeme jako rodiče nejvíce zapracovat, je večeře. Je totiž často jediným jídlem, kdy má rodina šanci se sejít u jednoho stolu, a také máme její přípravu na rozdíl od obědů ve školní jídelně a často i snídaní ve svých rukou. Večeře se tak stává nejen hlavním jídlem dne, ale i místem a časem pro vzájemnou komunikaci, kde bychom měli vnímat rovnocenné postavení všech členů rodiny a každému dát prostor pro podělení se o denní zážitky.
Bohužel je dnes časté, že v mnohých rodinách funguje samoobsluha, tedy „kdo si co najde v lednici“. Děti navíc často jedí samostatně za dveřmi svých pokojů anebo u jídla sledují mobil či televizi, což je stran budování zdravých návyků špatně. Děti totiž v takovou chvíli jedí nevědomě, bez kontaktu s vlastním tělem a pocity sytosti. Tělo se tak neučí rozpoznávat hlad a nasycení, což časem nahrává přejídání, nadváze, trávicím potížím i porušenému vztahu k jídlu. Odborníci proto doporučují jíst vědomě: u stolu, bez rušivých technologií a ideálně společně s rodinou. Právě při společném jídle děti přirozeně napodobují návyky dospělých, což je možná ta nejlepší škola zdravého stravování vůbec.
Z mého průzkumu vyplynulo, že 53 procent mladších školních dětí večeří společně s rodinou více než dvakrát týdně, ale stejně často se svojí rodinou večeří už jen 27 procent starších dětí.
Tento trend je logický, rozšiřují se zájmy, přibývají tréninky a kroužky, večery bývají rozdrobené. Starší děti se domů často vrací stejně pozdě jako my z práce. Naštěstí z mého sledování vyplynulo, že počet společných večeří mírně stoupá alespoň o víkendu, což naznačuje, že se rodiny snaží hektický týden vynahradit.
A jak by měla kvalitní večeře vypadat? Měla by být lehčí než oběd, ale stále výživově hodnotná. Ideálně by měla obsahovat zdroj bílkovin (maso, ryby, sýr, vejce, tofu, luštěniny), zeleninu v syrové či v lehce tepelně upravené podobě, menší porci kvalitní přílohy (brambory, kvasové pečivo, rýže, kuskus) a trochu zdravých tuků (avokádo, olivový olej, máslo nebo ořechy či semínka). Večeře je pro rodinu skvělou příležitostí nejen dobře a kvalitně se najíst, ale také zpomalit a zapracovat na vzájemných vztazích.
Ovoce a zelenina na očích
Ovoce a zelenina jsou zdrojem vitaminů, minerálů a vlákniny a pro zdravý vývoj dětí (i nás dospělých) jsou nezbytné. Podle doporučení Společnosti pro výživu by děti měly denně sníst tři až pět porcí zeleniny a alespoň dvě porce ovoce. Stejný závěr přináší i Světová zdravotnická organizace. Z mého dotazníkového šetření vyplynulo, že děti dávají přednost ovoci před zeleninou. Denně jí ovoce 78 procent mladších školáků, ale už jen 43 procent starších dětí. U zeleniny je to ještě slabší, každodenní konzumaci přiznalo jen 28 procent starších školáků. Tento trend potvrzuje i Zpráva o zdraví obyvatel ČR. Podle ní totiž nemá více než polovina dětí denně ani jednu porci ovoce či zeleniny.
Jak to změnit? Osvědčilo se mi doslova strkat dětem zeleninu pod nos. Nakrájejte na talíř různé druhy čerstvé zeleniny a položte ho doprostřed stolu, třeba na odpoledne. Buďte trpěliví a nabízejte zeleninu každý den. Dítě možná nebude nadšené hned, ale časem se chytne. Zkoušejte nové druhy, výživová doporučení často zmiňují, že je třeba nabídnout dítěti určitý druh zeleniny či ovoce až patnáctkrát, než si na něj zvykne.
Ovoce a zelenina by měly být součástí každého jídla. Buďte kreativní a opravdu se o to snažte. Ke snídani můžete přidat jablko do kaše, rajče k chlebu s tvarohem, k dopolední i odpolední svačině dejte dítěti banán, kousky papriky, okurku, cherry rajčátka, oběd podávejte s přílohovým salátem nebo zeleninu zakamuflujte do přílohy, k večeři se zase hodí třeba zeleninové polévky. Hlavně se nenechte odradit nezájmem dítěte. Čím častěji děti zeleninu a ovoce uvidí a ochutnají, tím je větší šance, že si je postupně zamilují.
Obsah lednice je zásadní
Co máte doma v lednici a ve špajzce? Najdou v ní děti základní potraviny jako vejce, sýry, zakysané neslazené mléčné výrobky, kvalitní šunku, ovoce, zeleninu, kváskový chléb, ořechy a semínka? Nebo spíš párky, sladké mléčné dezerty, sušenky, nezdravé snídaňové cereálie a v mrazáku polotovary připravené k rychlé přípravě či spotřebě, jako jsou hranolky, pizza nebo zmrzlina? A co nápoje? Najde se u vás karton slazených limonád a džusů, nebo dáváte přednost obyčejné vodě?
To, co máme doma, často rozhoduje o tom, co budou naše děti jíst, když jsme v práci. Pokud jsou vaše zásoby složené ze zdravých potravin, pak s trochou osvěty a dobrého příkladu dají přednost míchaným vajíčkům před sušenkou nebo jogurtu s ovocem před cereáliemi plnými cukru. Co doma není, to neláká. Sama si pamatuji, že jsem v dětství byla mistrem omelet.
Dále je dobré vědět, že děti většinou sahají po tom, co je snadno dostupné. Proto se vyplatí mít připraveného něco zdravého: třeba pomazánku v lednici a kváskový chleba v chlebníku, neochucený řecký jogurt s domácí marmeládou, kefír bez přidaného cukru nebo doma upečenou méně sladkou buchtu. A samozřejmě ovoce na stole a zeleninu na očích.
Jestli vás tenhle článek tak trochu „donutil“ zamyslet se, jak to mají s jídlem vaše děti, je dobré vědět, že nejdůležitější je prostředí, ve kterém vyrůstají, a vzory, které vidí. Největší vliv na děti a taky šanci něco změnit máme do jejich puberty. Právě do této doby se formují návyky, které si ponesou do dospělosti. To, co dnes děláme, tak může rozhodnout o tom, jak bude jejich zdraví vypadat za dvacet nebo třicet let.
Lednice pro zdravý jídelníček:
čerstvá zelenina (mrkev, okurka, paprika, rajčata, saláty)
ovoce (jablka, hrušky, bobuloviny, citrusy)
kvalitní mléčné výrobky (jogurt, kefír, tvaroh, sýr)
vejce
libové maso (kuřecí, krůtí), ryby
šunka s vysokým podílem masa (ideálně 90 % a více)
celozrnné pečivo nebo kváskový chléb
luštěninové pomazánky (hummus, čočková paštika)
ořechy a semínka (v menším množství)
Získejte to nejlepší z Kondice.cz do e-mailu!
- Tipy pro zdraví, krásu i psychickou pohodu
- 2x týdně do vaší e-mailové schránky
- Přihlaste se k newsletteru v horní lište teď hned!
Zdroje:
- článek v časopise Kondice (říjen 2025),
- Theses,
- Pubmed,
- healthychildren.org
