Na které plody se vypravit na podzim? Na mezích, v lesích, sadech i zahradách dozrávají šípky, hloh, dřínky, trnky, bezinky, jeřabiny, rakytník, kdoule nebo mišpule. Plody, které bývaly běžnou součástí domácí kuchyně, dnes často zůstávají na keřích či stromech viset bez povšimnutí. Přitom mají co nabídnout.
Obsahují vitamin C, vlákninu, pektin, polyfenoly a další přirozeně se vyskytující látky. A především se dají proměnit v překvapivě dobré džemy, želé, sirupy, pyré, čaje nebo ovocné omáčky. Výhodou je, že jsou to rostliny volně rostoucí, tedy bio, a natrháte si je zdarma.
Šípky: vitamin C v červeném kabátku
Šípky patří k asi nejznámějším podzimním plodům. Jejich největší nutriční zajímavostí je vitamin C, jehož množství se ale výrazně liší podle druhu růže, odrůdy, místa pěstování i zralosti. Coby zdroj vitaminu C strčí do kapsy i některé doplňky stravy, protože díky ostatním obsaženým látkám se z šípků lépe vstřebává. Vědecky potvrzený je i obsah polyfenolů, flavonoidů a karotenoidů.
V kuchyni se šípky jako přírodní vitaminová bomba používají hlavně na marmeládu, džem, želé, sirup nebo čaj. Největší práci představuje jejich čištění, protože uvnitř se nacházejí semena a jemné chloupky, které je nutné odstranit. Šípky můžete také usušit nebo zamrazit a zpracovat později. Při vaření je dobré počítat s tím, že vitamin C je citlivý na teplo, takže dlouhé intenzivní vaření jeho množství snižuje.
Hloh: drobné červené plody plné zdravých látek
Hložinky jsou plody hlohu, keře, který známe z mezí, parků nebo živých plotů. Mají nasládlou až lehce trpkou, ale poněkud mdlou chuť, ale dají se spolu s jiným ovocem využít do džemů, pyré nebo sirupů. Hložinky je možné krátce povařit a následně propasírovat přes síto. Výsledná hmota se hodí například do směsi s jablky, hruškami nebo šípky. Hodí se si pár hrstí plodů nasušit a připravit si v zimě čaj, nebo hložinky naložit do alkoholu na tinkturu.
Z nutričního hlediska jsou zajímavé především polyfenoly, mezi které patří například flavonoidy (rutin, kvercetin) a prokyanidiny. Tyhle látky prospívají zejména srdci a cévám. Pomáhají při srdeční slabosti, arytmiích nebo při angině pectoris, mírně regulují i krevní tlak.
Čím jsou podzimní plody zdravé?
Šípky vynikají zejména vitaminem C a polyfenoly.
Dřínky nabízejí vitamin C, polyfenoly a minerální látky.
Hloh je zajímavý především obsahem polyfenolů, flavonoidů a prokyanidinů.
Kdoule jsou cenné hlavně díky vláknině a pektinu.
Mišpule zase překvapí obsahem vitaminu E.
Trnky, bezinky, jeřabiny a rakytník: další podzimní poklady
Trnky dozrávají na trnkových keřích podél mezí, polních cest, na okrajích lesů nebo v remízcích. Plody jsou modrofialové a mají výrazně trpkou chuť, která se po přejití mrazem částečně zjemní. Obsahují především vitamin C, polyfenoly a další antioxidanty. V kuchyni se hodí na povidla, džemy, sirupy, kompoty nebo ovocné omáčky. Při sběru vybírejte čistá místa mimo silnice a vždy si ověřte, že jde skutečně o trnku obecnou.
Bezinky, tedy plody černého bezu, najdete nejčastěji na okrajích lesů, v křovinách, podél cest a na mezích. Jsou bohaté na polyfenoly, zejména antokyaniny, a obsahují také vitamin C a další rostlinné látky. Syrové bezinky ale nejsou vhodné ke konzumaci ve větším množství – mohou způsobit zažívací potíže. Nejlepší je proto tepelně je zpracovat. Výborný je bezinkový sirup, džem, želé nebo povidla. Při sběru je ideální odstřihnout celé zralé plodenství a doma bobule otrhat.
Jeřabiny najdeme na jeřábech v parcích, alejích, zahradách i ve volné krajině. U jedlých odrůd a správně určených druhů mohou být zajímavým zdrojem vitaminu C, karotenoidů a polyfenolů. Syrové plody bývají velmi trpké, proto se mnohem lépe uplatní po tepelné úpravě. Z jeřabin můžete připravit marmeládu, želé, kompot nebo omáčku k masu. Výborně se kombinují například s jablky či hruškami. U jeřabin je ale důležité správně určit druh nebo odrůdu – ne všechny plody jeřábů jsou stejně vhodné ke konzumaci.
Rakytník poznáte podle oranžových bobulek hustě obalených kolem trnitých větviček. Daří se mu na slunných místech a často se pěstuje v zahradách, ale najdeme ho také ve volné krajině. Jeho plody jsou velmi bohaté na vitamin C, obsahují také karotenoidy, vitamin E, polyfenoly a další bioaktivní látky. Kvůli výrazně kyselé chuti se rakytník nejčastěji zpracovává na sirup, šťávu, džem, pyré nebo domácí ovocný nápoj. Bobule lze také zamrazit a přidávat po menších dávkách do smoothie či ovocných směsí. Při sběru pozor na trny – praktičtější je sklízet plody z vlastních keřů nebo je po zmrznutí opatrně setřást či odstřihnout celé větvičky.
Dřínky: kyselé plody, které sluší džemu i omáčce
Dřín obecný (Cornus mas) patří mezi naše zajímavé, ale zapomenuté ovocné druhy. Jeho podlouhlé červené plody – dřínky – mají výrazně kyselou chuť. A právě díky ní jsou v kuchyni velmi univerzální. Hodí se na marmelády, džemy, sirupy, kompoty, čatní nebo ovocné omáčky. Výborně se kombinují například s jablky či hruškami.
Dřínky obsahují vitamin C a polyfenoly a také minerální látky, například draslík, vápník, hořčík a fosfor. Jejich složení se ale podle odrůdy a podmínek pěstování liší. Dřín je navíc zajímavý i historicky. V některých oblastech Moravy má dlouhou tradici a plody se využívaly nejen na zavařeniny a nápoje, ale také do tradičních jídel.
Kdoule: voňavé ovoce, které se mění po tepelné úpravě
Kdoule vypadají trochu jako jablko nebo hruška, ale jejich vůně je výraznější. Syrové jsou tvrdé, trpké a pro většinu lidí téměř nejedlé. Po tepelné úpravě však změknou a získají krásnou vůni i chuť. Kdoule jsou zajímavé obsahem pektinu a vlákniny.
Právě pektin je důvodem, proč se výborně hodí na želé, marmelády a tradiční kdoulový sýr. Připravit z nich můžete také kompot, pečené kdoule nebo pyré. Výborně si rozumějí se skořicí, hřebíčkem, badyánem a vanilkou. A nemusíte je hned vařit. Několik čerstvých kdoulí dokáže svou intenzivní vůní krásně provonět kuchyň nebo spíž.
Mišpule: ovoce, které potřebuje čas
Mišpule je ještě větší raritou. Její plody jsou tvrdé a trpké a potřebují odležení, při kterém změknou. Tomuto procesu se říká blettování. Dužina potom získá měkčí konzistenci a výrazně se změní její chuť. Změklé mišpule můžete využít do džemů, povidel, dezertů nebo ovocných past. Právě jejich netradiční způsob dozrávání je jedním z důvodů, proč stojí za pozornost.
5 tipů, jak využít podzimní plody
- Šípková marmeláda: Šípky rozvařte, propasírujte přes síto a podle chuti smíchejte s cukrem. Důkladné pasírování je důležité kvůli semínkům a chloupkům.
- Dřínkový sirup: Dřínky krátce povařte, rozmačkejte a přeceďte. Tekutinu můžete dochutit cukrem a citronem.
- Kdoulové želé: Kdoule povařte doměkka a využijte jejich přirozený obsah pektinu. Želé se hodí nejen na pečivo, ale také k sýrům.
- Podzimní ovocné pyré: Zkuste kombinovat sladká jablka s kyselými dřínky nebo šípky. Výsledkem bude výraznější chuť než u běžného jablečného pyré.
- Ovocný čaj: Usušené šípky můžete smíchat s dalšími sušenými plody a připravit si vlastní podzimní čajovou směs.
Při sběru vždy platí jednoduché pravidlo: sbírejte pouze rostliny, které bezpečně poznáte, a plody vybírejte z čistých míst mimo silnice a jiné zdroje znečištění.
Zdroje:
- Bobulovité, užitkové a léčivé rostliny (Jürke Grau, Reinhard Jung, Bertram Münker, 1996, Knižní klub),
- Bylinkovyraj,
- Ireceptar
Související články
