Zubní nit používáme poctivě, kartáček taky a přesto nám zubař při každé prohlídce ukazuje stejná místa s plakem. Možná to není leností. Možná jen děláme jednu drobnou věc špatně.
Představte si, že myjete podlahu, ale vynecháváte rohy. Přesně tak funguje čištění zubů bez nitě. Nebo s nití, ale špatnou technikou. Zubní kartáček vyčistí přibližně 60 % povrchu zubů. Zbývajících 40 % jsou mezery, kam štětiny nedosáhnou, a právě tam si plak sedí v klidu dál klidně roky. Způsobuje kaz, zánět dásní, zápach. A my si přitom myslíme, že máme hygienu pod kontrolou.
Nejčastější chyby při čištění zubní nití
- Špatné pořadí – zubní nit se používá po čištění kartáčkem místo před ním.
- Pilovací pohyb – nit se pohybuje jen nahoru a dolů, ne ve tvaru C.
- Přeskakování zubů – čistíme jen přední zuby, zadní vynecháváme.
- Příliš silný tlak – nit se ráznými pohyby zařezává do dásní.
- Příliš krátký úsek nitě – stejnou část nitě používáme opakovaně.
Zubní nit používáte ve špatném pořadí
Většina z nás to dělá stejně: nejdřív kartáček, pak nit. Jako bonus na konci. Jenže výzkum publikovaný v Journal of Periodontology (American Academy of Periodontology, 2018) ukázal, že tohle pořadí je chybné.
Nit jako první uvolní plak a zbytky jídla z mezer. Kartáčekje pak odstraní spolu s pastou a část fluoridu zůstane v mezizubních prostorech, kde chrání sklovinu před kazem. Uděláme-li to obráceně, fluorid z pasty jednoduše vypláchneme, než stihne cokoliv udělat. Stačí prohodit pořadí. Nejdřív nit, pak kartáček. Většině lidí trvá týden, než si zvyknou a pak si už neumí představit, že by to dělali jinak.
VIDEO: Vyčistit si zuby je jedna věc. Jak ale naložit po vyčištění se zubní pastou? Roman Šmucler má jasnou odpověď
Správná technika: tvar C, ne pila
Pilovací pohyb nahoru a dolů vypadá logicky, ale nit takhle povrch zubu nevyčistí, jen ho přejede. Navíc při větším tlaku dáseň časem poškodíme.
Odtrhneme zhruba 40 cm nitě. Většinu navineme kolem prostředníčků, palce a ukazováčky vedou pohyb. Mezi zuby nit nevstrkujeme silou. Vkládáme ji jemně, klouzavým pohybem.
Nit ohneme do tvaru písmeneC kolem zubu a přesuneme ji pod okraj dásně. Pak pohybujeme nití nahoru a dolů podél zubu, ne přes dáseň, ale podél ní. Totéž pro sousední zub ve stejné mezeře. Nový čistý úsek nitě pro každou mezeru. Zní to složitě, ale po pár dnech je to automatické. Jako samotné čištění zubů.
Mírné krvácení dásní v prvních dvou týdnech je celkem normální, pokud jsme nit delší dobu nepoužívali. Dásně si zvykají. Přetrvá-li krvácení déle nebo je silné, jde o jiný problém a vyšetření u hygienisty je na místě.
Kdy nit nestačí
Mezizubní kartáčky mají štětiny na tenkém drátku a tam, kde jsou mezi zuby větší mezery, čistí prokazatelně lépe než hladká nit. British Society of Periodontology je u pacientů se zánětem dásní nebo s většími mezerami doporučuje přednostně. Přesto nit úplně nevyřazuje. Pro těsné mezery u zdravých dásní zůstává stále dobrá volba.
Kdy sáhnout po mezizubním kartáčku
Rovnátka, zubní náhrady, větší mezery po recesi dásní nebo opakované krvácení i při správné technice. To jsou situace, kdy kartáček dává smysl víc než nit. Hodí se i pro seniory nebo lidi s omezenou pohyblivostí rukou, pro které je manipulace s nití náročná.
Jak vybrat správnou velikost
Kartáčky se vyrábějí ve velikosti od XS po XXL. Základní pravidlo je jednoduché: nejmenší, který projde mezerou bez odporu. Na různých místech v ústech budeme možná potřebovat různé velikosti. To je normální. Nejjednodušší je nechat si velikost ukázat přímo u hygienisty.
Kdy čistit nití: ráno, nebo večer?
Večer. Přes noc bakterie pracují nejintenzivněji a pokud jdeme spát s plakem v mezerách, dáváme jim ideální podmínky k množení. Ranní čištění nití je ale na druhou stranu lepší než nic. Večerní rutina je však podle odborníků prokazatelně účinnější.
Kdy jít k zubnímu hygienistovi
Krvácení zmizí obvykle do dvou týdnů správné techniky. Pokud přetrvává, nit se na stejném místě opakovaně trhá nebo máme přetrvávající zápach z úst, nejde o příznaky špatné techniky. To je signál, že potřebujeme odborné vyšetření.
