Jaro je pro alergiky peklo. Pylová sezona je v plném proudu a alergologické ordinace jsou nyní absolutně vytížené. Jenže alergie a astma nejsou jen problém týkající se pár jarních týdnů. Ve skutečnosti jde o chronická onemocnění, která lidi trápí po celý rok. Jen u nás se týkají milionů lidí. Přesto je spousta z nich pořád podceňuje nebo neléčí tak, jak by měla. Docentka Zita Chovancová z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně patří mezi přední české odbornice na astma a alergie. V rozhovoru pro Kondici.cz navíc otevřeně mluví i o věcech, které spoustu pacientů možná překvapí.

Astma si většina lidí spojuje s dětmi a inhalátory. Kdo jsou ale ve skutečnosti vaši nejčastější pacienti dnes a mění se nějak jejich profil?

Astma může propuknout v jakémkoli věku. A to je první věc, kterou si lidé neuvědomují. Děti s astmatickými potížemi naše ordinace samozřejmě stále navštěvují, ale čím dál větší část našich pacientů jsou dospělí s komplexními chronickými problémy. Dříve se astma spojovalo hlavně s alergií, ekzémem a dětstvím. Dnes za ním stojí mnohem víc, například obezita, znečištěné ovzduší, kouření, stres, pracovní prostředí nebo celkový životní styl.

Blíží se léto a pylová sezona je v plném proudu. Jaké alergie teď nejvíce trápí vaše pacienty a čím nás příroda ještě překvapí do konce jara?

Jarní období je část roku, která s sebou přináší sezonní pylovou zátěž. Její nástup je ovlivněn každý rok především počasím. Brzy na jaře se začínají jako první do ovzduší uvolňovat pyly stromů, nejhůře z nich nesou alergici břízu. K bříze se postupně přidávají líska, olše, jasan i dub. V současné době je dle pylového kalendáře v ovzduší nejvíce pylu dubu a břízy. S květnem ale přijde další vlna, a to pylová sezona trav. A jejich hlavním představitelem je bojínek luční.

VIDEO: S rýmou se často potýkají i předškoláci, a to i ti, kteří alergií či astmatem netrpí

Jiří Štraub / Deník/Jiří Štraub | Rýma, vyjma té alergické, je infekční již od samého počátku. Je však samotná rýma bez teploty a dalších příznaků důvodem pro vyřazení dítěte z kolektivu?

Alergie a astma spolu často jdou ruku v ruce. Jak rychle může neléčená alergie přerůst v astma? A je to nevyhnutelné, nebo se tomu dá zabránit?

Alergie na sezonní nebo celoroční alergeny se během let může vyvinout do alergického eozinofilního bronchiálního astmatu. Hodně záleží na tom, co máme „v genech“, jak silné jsou naše alergické projevy, ale i na prostředí a životním stylu. V posledních letech se navíc ukazuje, že zánět, který stojí za alergickou rýmou v nose, se často objevuje i v dýchacích cestách. A právě to může postupně vést až k astmatu. Dobrá zpráva ale je, že dnes už existují účinné způsoby, jak alergický zánět tlumit a tím vzniku astmatu předcházet. Největší smysl má tzv. specifická alergenová imunoterapie, která jde přímo po příčině alergie. Díky ní se mohou potíže výrazně zmírnit, nebo dokonce úplně zmizet. A zároveň se tím snižuje i riziko, že se rozvine astma.

Co se v posledních letech změnilo v léčbě astmatu a alergií? Co teď frčí a co naopak přestáváme používat?

V posledních letech se léčba alergií i astmatu hodně posunula. K dispozici jsou novější antihistaminika, která už na rozdíl od těch starších nezpůsobují únavu, a některá dokonce pomáhají i s úpravou imunitní reakce. Velký pokrok je vidět i u inhalátorů pro astmatiky. Jsou praktičtější a často kombinují víc léčiv v jednom, takže se s nimi lépe pracuje. U těžších forem alergií, jako je ekzém, astma nebo kopřivka, se dnes využívá i moderní biologická léčba. A pokud jde o řešení příčiny, největší význam má specifická alergenová imunoterapie. Ta pomáhá tělu postupně si na alergen „zvyknout“, takže potíže můžou výrazně ustoupit, nebo úplně zmizet.

Jakou největší chybu dělají astmatici a alergici sami?

V případě alergií se jedná o samotné podceňování, že bychom mohli mít alergické potíže, které tím pádem nejsou následně adekvátně léčeny. U pacientů, u kterých už bylo diagnostikováno bronchiální astma, je to často špatná spolupráce v léčbě, která musí být pro optimální účinek užívána pravidelně. Pacientům se po nasazení léčby uleví a mají pak mylný dojem, že si mohou léčbu vysadit. Nicméně tato léčba neřeší příčinu rozvoje astmatu, ale pouze tlumí zánět v průduškové stěně, který po vysazení léčby znovu vzplane.

Zdroje:

  • Autorský článek