komentuje žena, o níž se ve Španělsku mluví stále častěji. Neurovědkyně a bývalá sportovkyně Ana Ibáñez se tentokrát zaměřila na každodenní, nenápadný, ale postupně sílící pocit únavy a vyhoření. Často ho považujeme za takový povinný doplněk dospělosti, ale podle této ženy jde o naučenou reakci mozku na stres a lze to změnit.
Ibáñez vysvětluje, že duševní zdraví není jen o tom být „v pořádku“, ale především o tom probouzet se s chutí do života. Podle ní je právě tato ranní životní energie základem dobrého fungování - a dá se posilovat podobně jako svaly při tréninku. Každý z nás se může naučit vytvářet si ji znovu a znovu, vědomě a systematicky.
Mozek je jako modelína. Tvarujte jej celý život
Mozek je podle Ibáñez jako modelína - tvárný, přizpůsobivý a otevřený změně v jakémkoli věku. Klidně i po čtyřicítce. Jeho mimořádná plasticita je velkou výhodou: to, jak reagujeme na stres, jak přemýšlíme nebo jak se rozhodujeme, není pevně dané. Ve skutečnosti lze změnit mnohem víc, než si běžně připouštíme. Není nutné hned začínat s radikálními kroky - mnohem účinnější jsou drobné každodenní návyky, které povzbudí mentální energii a pomohou nám opustit režim autopilota.
S tím souvisí i její oblíbený pojem mentální krása. Neurovědkyně vybízí, abychom alespoň na chvíli odložili tradiční představy o estetické dokonalosti a zaměřili se na to, co se odehrává uvnitř nás. Mentální krása je podle ní rovnováha, klid, jasnost a pocit, že jsme ukotveni sami v sobě. Ne kvůli tomu, aby nás druzí vnímali jako dokonalé, ale abychom se skutečně dobře cítili. A když se tento vnitřní klid podaří nastolit, projeví se dříve či později i navenek.
VIDEO: Ve stresu často bolí i záda. Uvolněte je jednoduchou sestavou
Využijte neuroplasticitu ve svůj prospěch
Mozek je modelína: Každé ráno ho můžete vytvarovat nanovo. To, jak se cítíte, není osud, ale trénink.
Vypněte autopilota: Alespoň jednou denně se zastavte a zeptejte se: „Co teď cítí moje tělo?“
40 není konec: Po čtyřicítce plasticita mozku nekončí. Naopak, máte víc zkušeností, které můžete využít k vědomé změně.
V dosažení klidu a rovnováhy nám ovšem dnes brání i permanentní informační bouře, která nám komplikuje záměr soustředit se. Není divu, že stres se stal každodenním společníkem mnohých z nás. To ale neznamená, že je nutně naším nepřítelem. Často jde spíše o varovný signál, který naznačuje, že je čas zpomalit, něco přehodnotit nebo změnit směr.
Tělo přitom obvykle reaguje jako první - a je jen na nás, zda mu dopřejeme prostor a naučíme se vnímat, co nám svými signály chce sdělit. Každý z nás má ve své moci, které myšlenky si v hlavě nechá růst.
Malé cvičení, které může změnit vaše ráno
Jedním z praktických tipů, které Ibáñez doporučuje, je krátká technika trvající pouhou minutu a kterou lze provést prakticky kdekoliv. Cílem je zklidnit mozkovou aktivitu a aktivovat alfa vlny spojené s relaxací a čistou myslí. Postup je jednoduchý:
- na chvíli zavřete oči,
- zaměříte pozornost na prostor mezi ušima, nosem a bradou,
- a po dobu jedné minuty jen tiše dýcháte.
Tohle krátké a nenáročné cvičení vás dokáže během chvíle překvapivě zklidnit a přinést pocit větší vnitřní čistoty. Mnohým lidem pomáhá plánovat si malá "okna klidu" uprostřed dne, zpomalit myšlenky a prodýchat se. Právě taková drobná zastavení mohou být praktickým začátkem toho, aby se každý nový den nesl ve větší pohodě, soustředění a vědomém nastavení.
