Máte skvělou postavu. Hýbete se ráda?
Nikdy jsem se nevěnovala žádnému sportu na vyšší úrovni, když pominu, že jsem za školu závodila v aerobicu. Ale rekreačně mám ráda různé sporty. V zimě je to lyžování, ke kterému mě přivedli rodiče, protože jsme jezdili na hory už od dětství. Za to jsem jim vděčná. Zatímco na lyžáku na tom většina spolužáků stála poprvé, já sem ostříleně sjížděla kopce. Jinak jsem měla v životě etapy, kdy jsem chodila často běhat a vzhledem k tomu, že i doma máme pás, ráda bych se k tomu zase vrátila. Tady je největší motivací můj manžel, který běhá pravidelně a dřív jsme chodívali i spolu. Teď by to šlo jedině v případě, že kočár poběží s námi. Jestli mě ale nějaký pohyb opravdu naplňuje, je to cvičení ve fitku. Mám po tréninku vždy super pocit a baví mě to i díky skvělému trenérovi Jakubovi Krausovi. S přestávkami, které jsou někdy i dlouhé (jako ta po mém porodu) spolu cvičíme už tak pět let. V době covidu jsme jeli tréninky dokonce i přes livestream. Spoustu lidí tak s námi cvičilo live.
A co takové brusle, turistika nebo tanec? Baví vás?
Tak zrovna z těchto jmenovaných rozhodně tanec. Ten totiž miluju! Na základce jsem chodila do taneční skupiny a jezdili jsme na soutěže a závody. Pak jsem dokonce asi tři roky měla vlastní malou taneční skupinu, ale s tou jsme spíš vystupovali na různých akcích v regionu. K tanci mám pořád blízko a je to pro mě dodnes jedna z nejlepších forem odreagování, ať už někde s kamarádkami na party nebo doma v obýváku. Jsou to endorfiny na lusknutí prstu.
Chodíte si pravidelně zacvičit?
Měla jsem v životě období, kdy jsem do fitka chodila poctivě třikrát týdně a jela bomby. Taky jsem měla v té době nejlepší formu, skvělý pocit a motivaci se zdravě stravovat. S dítětem je to jiné. Nechci se vymlouvat, protože kdo chce, čas si najde, ale pak už zvažujete každou minutu, kdy s ním nejste, a jako pracující máma se snažím ve všem najít balanc. Takže občas si chodím zacvičit a nebo si dám pár osvědčených cviků doma. Ale pravidelnost mi chybí a na tom bych ráda zapracovala.
Co vás k pohybu motivuje?
Pro mě je největší motivace vždycky to, jak skvěle se cítím, když se pravidelně hýbu a zdravě stravuju. Vím, jaké to pak je, být opravdu spokojená ve svém těle a není to o tom, jestli máte zrovna dvě kila navíc nebo o tři kila míň. Je to stav mysli, stav duše, je vám dobře. Zažila jsem tuhle maximální vyrovnanost a bylo to nejvíc a zažít to znovu, to je pro mě největší motivace.
Zmínila jste to běhání s kočárem. Sportujete se synem?
Sportem bych to nenazývala, ale procházky nám jdou. Mám pocit, že ono s dvouleťákem je i takové běžné denní fungování v podstatě sportovní výkon. Niky má energie na rozdávání, pořád skáče, běhá a my za ním, takže pohyb nás nemine. Ale sama jsem zvědavá, jaký vztah ke sportu bude mít a co ho bude bavit nejvíc. Můj tatínek, tedy Nikyho děda, hraje celý život fotbal i tenis a je to vášnivý sportovec a já doufám, že mu předá nějaké základy.
Je nějaký sport, který byste si chtěla vyzkoušet?
Kdybych si mohla vybrat – vždycky mě lákal box a nevím, proč jsem dodneška nenašla čas na to, abych si ho někde vyzkoušela. Věřím, že se při něm člověk skvěle odreaguje a získá dobrou fyzičku. A kdoví, třeba bych u něj vydržela!
Jste stran pohybu spíš individualista, nebo potřebujete parťáka?
Na cvičení jsem vždycky ráda využila služeb trenéra, ale jinak sama – nepotřebuju k běhání nikoho vedle sebe, jsem individualista a chci mít svůj klid. Navíc je to další čas, který má člověk pro sebe a nemusí tu energii věnovat nikomu jinému.
Hlídáte si jídelníček?
Ano i ne. Nepřejídám se, ale moc se nehlídám. Večer si už nic nedávám a ráno snídám později, takže svým způsobem půstuju. A funguje to, cítím se líp. Na druhou stranu miluju sladké a mlsat potřebuju každý den. Nejradši bych sladké měla k snídani, obědu i večeři. Naštěstí vím, že to nejde, takže si dopřeju maximálně tu snídani. Synovi sladké odpírám, snažím se, hlídám babičku, když mu místo vody dá sladkou limonádu nebo něco sladkého. Snažím se ho od cukru držet dál aspoň do doby, než ho sám objeví a začne vyžadovat. A on koriguje už i mě, protože se natáhne po tom, co jím já a chce to ochutnávat. Takže si ty lívance radši nedám, musím jít přece příkladem.
Jaké jídlo má syn nejraději?
Ono se to docela mění! Bylo období, kdy zbožňoval lososa s batáty. Nedávno zase miloval vývary a polívky, za což jsem byla moc ráda, protože kvalitní vývar je cesta, jak do něj dostat spoustu zeleniny. Na dovolené na Maledivách zase jedl každý den nějakou rybku s rýží nebo zeleninou a to mu taky moc chutnalo. No a ke snídani miluje vanilkový tvaroh jedné konkrétní značky. Má na obalu krávu, takže jakmile se vzbudí, řekne: „Mámo, já chci búúú“! Tím začínáme den!(Směje se) Sladkosti mu cíleně nedávám, spíš výjimečně. Ale zároveň nejsem striktní matka, co by mu je odpírala. Když dostal od babičky čokoládu, snědl si ji. V letadle měl zase lízátka. Ale domů to nekupujeme a má to spíš příležitostně. Myslím, že období objevování všeho nezdravého teprve přijde a není důvod tomu jít naproti.
Jaké zdravé jídlo máte ráda, vaříte si ho i doma?
Dřív jsem vůbec neměla vztah k salátům, ale dnes si ho s chutí dám na různé způsoby! Přes léto si doma často děláme mix salátových listů s kousky manga nebo nektarinky se zálivkou z olivového oleje, pomeranče a s troškou medu. Je to strašně osvěžující a na grilovačkách má tahle příloha vždycky úspěch. Jinak mám ráda i ryby a seafood, ale nutno říct, že to je úplný bizár. Odmala jsem totiž ryby nesnášela a od školky až do svých asi osmadvaceti jsem nepozřela jedinou rybu. Nakonec jsem si k nim postupně vztah našla, začala jsem u grilovaného lososa a dneska už si dám kromě ryb i chobotnici, krevety, prostě cokoli. Pokaždé posílám fotku z restaurace rodičům, kteří tomu doteď nevěří, že se to nakonec zlomilo (směje se).
A co když přiberete nějaké to kilo? Držíte diety?
V těhotenství jsem přibrala dokonce 22 kilo. Musím poděkovat svému tělu za to, že šla kila dolů sama. Žádnou dietu jsem nedržela. Naštěstí! S dietami mám totiž obecně problém. Týden se k nim odhodlávám, pak jsem chvíli strašně zarytá, že to vyjde, no a pak s tím seknu. Většinou mi odhodlání vydrží tak půl dne a odpoledne už hlady šilhám a chci nějakou dobrotu. Nevydržím to. Jednodušší je pro mě hýbat se.
Zdroj:
Zorka Hejdová
Svoji první zkušenost s moderováním získala v osmnácti v rozhlasové stanici Kiss Proton. Zde se také seznámila se současným manželem Miroslavem Hejdou. Ten ji 27. června 2012 v přímém přenosu Snídaně s Novou požádal o ruku a ona žádost přijala. Ke svatbě došlo dne 15. června 2013 na zámku Blatná. Jejich syn Nikolas oslaví v dubnu druhé narozeniny. Od roku 2012 pak Zorka moderuje spolu s Tomášem Zástěrou Odpolední show na Evropě 2.
