Stačí jedno špatné došlápnutí a meniskus může být poškozený. Přitom právě tahle vazivová chrupavka rozhoduje o tom, jak dlouho vydrží naše kolena zdravá. Poranění menisku patří k nejčastějším problémům nejen u sportovců, ale i u běžné populace. O tom, proč k nim dochází, jak jim předcházet a jaké jsou možnosti léčby, jsme si povídali s odborníkem, který se zapojil do osvětové kampaně „Zachraň meniskus“. Kampaň vzniká ve spolupráci odborných společností SSTA, ČSOT a firmy Arthrex. Pokud chcete návod na konkrétní cviky, najdete je zde.
Potíže s meniskem můžou vést k artróze
Jaký význam má meniskus pro lidské tělo?
Má několik funkcí. Hlavně je to podložka, která odlehčuje kloubním plochám zátěži na chrupavku. Chrupavka je tkáň, se kterou se narodíme, a prakticky se neumí obnovit. Proto je meniskus tak důležitý. Má také stabilizační funkci a pomáhá roztírat synoviální tekutinu rovnoměrně po kloubních plochách a tím kloub maže a vyživuje chrupavku.
Co nejhoršího se může menisku stát?
Když se poškodí, tak degeneruje a v průběhu několika let nebo desítek let může vzniknout artróza, což je poslední stupeň poškození.
A kdybychom ho z těla vyjmuli?
Kdybychom dali celý meniskus pryč, což se dřív dělalo, tak výrazně zvyšujeme zátěž na kloubní chrupavku. U zevního menisku je to horší, tam je na jednotku plochy mnohonásobně vyšší zátěž, pokud meniskus chybí. U pacientů, kterým se meniskus odstranil, nejdříve panuje spokojenost, necítí bolest. V delším horizontu – může to být i rok – se ale situace zhorší. Proto je dnes tendence meniskus co nejvíce zachraňovat – jeho zachování je klíčové pro prevenci artrózy. Některé typy roztržení jsou ale degenerativní, tedy už je nelze zvrátit.
Jak si lidé tato nezvratná poranění způsobují?
Degenerativní typy roztržení (primárně se vyskytuje u starších lidí) se objevují i u mladých profesionálních sportovců nebo atletů, kteří mají velkou zátěž, a nemají dostatečný relax. V koleni pak dojde k mikrotraumatům a meniskus se poškodí zevnitř. To bolí a dál komplikuje běžný život.
Nevlítnout do sportu naplno
Jak si lidé tato nezvratná poranění způsobují?
Nejnáročnější jsou ty kontaktní, které vyžadují časté změny směru a rotaci v koleni. Nejčastěji to jsou ty, které se provádí na tvrdém povrchu, konkrétně fotbal, házená, basketbal, florbal. Často dochází také k poškození předního zkříženého vazu, které se pojí se 70 procenty poškození jednoho nebo obou menisků. Rekonstrukce menisků provádíme i v rámci rekonstrukce předního zkříženého vazu. Koleno musí být kompletně stabilní, jinak by nám nefungovalo.
MUDr. Radim Kalina, Ph.D.
Ortoped působící na Ortopedické klinice Fakultní nemocnice v Olomouci jako vedoucí lékař artroskopického týmu. Zaměřuje se na sportovní úrazy a artroskopickou operativu. V oblasti kolenního kloubu se věnuje zejména poraněním menisků a vazů a usiluje o jejich maximální zachování pomocí moderních rekonstrukčních metod. Je předsedou Společnosti pro sportovní traumatologii a artroskopii (SSTA) a místopředsedou Artroskopické akademie, z. s.
Ve vaší ordinaci končí ale i rekreační sportovci. Co stojí za poraněním menisku u nich?
Menisky se u amatérských sportovců poraní stejně jako u profesionálních. Je to většinou při sportu následkem únavy organismu, ztrátou koordinace a z toho vyplývajícího podvrtnutí kolena. Jako velký nešvar vidím, že se lidé mezi čtyřiceti a padesáti lety v rámci krize středního věku bezhlavě vrhnou na sport. Celý život necvičili a najednou si řeknou, že uběhnou třeba půlmaraton. Rozhodně to nemá vyznít, že běhání je špatné, je to skvělý sport. Chyba je, když se do toho vlítne „naplno“. Mají pak různé syndromy přetížení, šlach a kostí, a dokonce i únavové zlomeniny. Začínáte-li s pohybem v tomhle věku, vyplatí se zaplatit si trenéra. Je plno takových, kteří dokážou dobře poradit a pomoci dávkovat zátěž na míru konkrétnímu člověku.
Existuje nějaká situace typická pro ženy?
Pacientkami bývají ženy okolo padesátky s kily navíc. Neví, jak k bolesti přišly, ale často se něco přihodí doma. Neposilují a kvalita tkání je jiná než v mládí. Pak stačí jedno nešikovné vytočení kolena třeba při dřepu v kuchyni…
Hrají při úrazech menisku roli i genetické predispozice?
Každý člověk má určitou tvarovou dispozici kolena. Poslední výzkumy ukazují, že někteří lidé mohou mít tvary a úhly kostí, které jsou součástí kolenního kloubu, rizikovější k poranění vazů a následně i menisků. Pro správné fungování kolena je důležitý zachovalý kloubní povrch, tedy chrupavka kloubní. Podmínkou dobře fungující chrupavky je správná osa končetiny, stabilita kloubu a funkční menisky. Proto se na koleno musíme dívat komplexně.
Mám ze svého okolí i případ, kdy poškození kolena přišlo jako z čistého nebe. Stačilo jedno špatné šlápnutí. Stává se to často?
Normální zdravý mladý člověk si meniskus jen tak neutrhne. Drží ho vazy a stabilizátory. Kromě sportu může k poškození dojít únavou. V tom případě nefunguje souhra mezi dynamickými a statickými stabilizátory a koleno se nějakým způsobem vychýlí.
Chápu tedy správně, že mladých lidí se zranění menisku netýká?
Tak to bohužel není. Narůstá poškození kolenního kloubu u náctiletých. Existuje preventivní program Zachraň koleno, jehož cílem je vzdělávat školy a sportovní kluby. Chceme naučit lépe koncipovat rozcvičku a zařadit cviky pro vnímání těla v prostoru. To je nesmírně důležité při prevenci poranění. Projekt je koncipovaný pro mládež, ale cviky a informace v něm doporučuji všem jednostranně sportovně zaměřeným. Ve spolupráci s odbornými společnostmi SSTA, ČSOT a firmou Arthrex chystáme také osvětovou kampaň na podporu prevence artrózy pod názvem „Zachraň meniskus“. Prevence začíná včasnou diagnostikou a šetrnou léčbou. Moderní miniinvazivní metody umožňují meniskus zachovat a zlepšit kvalitu života.
Co bychom měli dělat, abychom se nestali vašimi klienty?
Klíčem k dlouhodobé pohodě je rozdělit zátěž postupně a klouby pravidelně rozhýbat, ale nepřetěžovat. Hodně rizikový je fotbal, zvlášť po čtyřicítce nebo při začínajících potížích. Velmi šetrné jsou jízda na kole nebo plavání. Nejdůležitější pro každého je ale dělat sport, který nás baví.
Lékaři nejsou autoservis
Pokud už něco s kolenem řešíme, je možné se ke sportu po akutních potížích znovu vrátit? Nebo se musíme smířit s tím, že už to nepůjde?
Bohužel někteří pacienti si myslí, že jsme mototechna, a očekávají, že jim vyměníme díl za díl a oni budou dělat všechno jako dřív. Medicína umí hodně, ale ne vše. Naším cílem je vrátit pacienta na původní úroveň aktivity, jakou měl předtím. Máme na to i skórovací systém.
Jak to funguje?
Podle sportovní aktivity označíme pacienta na škále jedna až deset. Desítka jsou profesionálové. Vidíme pětku, což je rekreační sportovec, a pak nás zajímá, kam se po naší léčbě vrátí. Považujeme za úspěch, když se vrátí na svůj level. Výš se přesune málokdo. Ujišťuji pacienty, že jsem tu proto, aby mohli znovu sportovat, ne abych jim aktivity zakazoval. Ale ne vždy to jde.
Pokud dojde na operaci, lze hojení menisku třeba nějak pomoci?
Klíčem k hojení je prokrvení. Meniskus má zóny s rozdílným cévním zásobením: v těch dobře prokrvených je šití a následné zhojení úspěšné. V centrální části, která cévy nemá, je hojení obtížné. Moderní medicína proto využívá i metody biologické augmentace (posílení tkáně), například aplikací krevní plazmy bohaté na trombocyty.
Jak rychle se k vám při potížích dostanu?
Na ortopedické klinice ve Fakultní nemocnici v Olomouci vyšetříme za jeden až dva měsíce. Za ostatní pracoviště mluvit nemůžu, ale celkově je v Česku ortopedická péče dostupná. Složitější je dostat se ke specializovaným ortopedům.
Jak pečujete o kolena vy sám?
Dobrá a těžká otázka. Obě kolena mám po operaci. Chodím do posilovny, cvičím nohy a vyhýbám se rizikovým sportům, tedy těm, kdy noha jakoby rotuje.
Zdroje:
- Autorský článek







