Křupání a praskání

Koleno je největší a nejkomplexnější kloub v celém těle a pro naše tělo má klíčový význam. Díky němu můžeme chodit, sedět, běhat nebo skákat. To ho ale zároveň řadí mezi nejvíce zranitelné klouby. „Jedná se o takzvaný synoviální kloub, uvnitř něj se nachází synoviální tekutina, která pomáhá snížit tření mezi kostmi a chrupavkou v kloubu. Často se v tomto prostoru vytvoří vzduchové bublinky, které při pohybu prasknou, což můžeme slyšet a vnímat jako nepříjemný pocit křupnutí,“ vysvětluje Štěpán Nemec, zakladatel a vedoucí terapeut v RESET Fyzio a zároveň dodává: „V případě, že vám křupání v kloubech nezpůsobuje diskomfort nebo bolest, nedoprovází ho otok, zarudnutí nebo jiné potíže, není třeba ho akutně řešit a ani se nemusíte v rámci sportovních aktivit nijak omezovat. Vždy však myslete na zahřátí i rozhýbání všech kloubů, které se tak lépe připraví na zátěž, a také si hlídejte správnou techniku cvičení.“

Odkud se bere bolest?

U mladých lidí jsou bolesti kolen častým důsledkem úrazu, u sportovců se na bolestech podepisují velké tréninkové dávky a přetěžování nebo nedostatečná regenerace. A pro starší populaci jsou typické bolesti pramenící z opotřebení kloubu. „K akutnímu poranění kolene dochází hlavně při vysokém zatížení spojeném s rotací. Nejčastěji se u nás na klinice setkávám se zraněním předního zkříženého vazu či menisku, které jsou současně spojené i se zraněním vnitřního postranního vazu. K těmto úrazům často dojde například při lyžování či sportech s rychlými změnami směru a doskoky, jako jsou basketbal a fotbal,“ říká Nemec.

Příčina bolesti ale nemusí být v samotných kolenou, může se jednat o takzvanou přenesenou bolest. „Přenesená bolest znamená, že bolest, kterou zažíváte na jedné části vašeho těla, není místem skutečného zdroje problému. Koleno je mezičlánkem kyčle a nohy, proto problémy kolene často pramení z omezení pohybu či snížené funkce kotníku nebo kyčelního kloubu. Tyto klouby mají možnost se hýbat do více směrů než kolenní kloub, a kde ony mohou uhnout a přizpůsobit se, koleno musí držet. Tato zvýšená zátěž obvykle vyústí ve vznik symptomů jako je bolest nebo i zranění,“ upozorňuje Nemec.

Kromě úrazu nebo nadměrného přetěžování může být častou příčinou bolesti kolen také nadváha, nezdravý životní styl nebo špatná technika cviku. „Tyto faktory mohou být příčinou poškození vazů, úponů, šlach, chrupavky nebo svalů obklopujících koleno, což pak vede k jeho onemocnění. Proto varovné signály bolesti nepodceňujte. Co se tréninku týká, určitě nejděte přes bolest s tím, že si na ni třeba časem zvyknete nebo ji takzvaně vycvičíte,“ varuje Nemec.

Kdy vyhledat pomoc

S každým lupnutím kolene určitě nemusíte hned běžet za lékařem. Pokud se neobjeví otok nebo ztuhlost, nebude to nic vážného. I v případě menší bolesti většinou stačí koleno pár dní šetřit, dát si pauzu od cvičení, případně použít například ortézu nebo koleno zatejpovat. „Tejpy jsou užitečný nástroj pro ovlivnění symptomů či zlepšení vnímání oblasti při zátěži. Jejich dlouhodobé užívání však ve většině případů nedoporučuji. Na druhou stranu potenciální rizika užívání tejpu při redukované aplikaci jsou velmi nízká. Za předpokladu, že jste na ně zvyklí a pomáhají vám cítit se při výkonu komfortně, tak se nevystavujete žádnému většímu riziku,“ vysvětluje Nemec.

Když potíže přetrvávají nebo se dokonce zhoršují a vy trpíte bolestí trvající déle než týden nebo dokonce již několik týdnů, vyhledejte co nejdříve odbornou pomoc. Obrátit se můžete na lékaře (ortopeda) nebo na fyzioterapeuta. Není rozhodující, zda to bude lékař nebo fyzioterapeut, důležité je, aby vámi zvolený profesionál zvážil veškeré okolnosti, udělal potřebnou diagnostiku, vysvětlil vám, proč a jak je možné postupovat a navrhl vhodnou léčbu, v krajních případech operaci (náhrada kolenního kloubu, operace menisku, vazů či šlach). „Bohužel v praxi vidím velké množství zbytečných a unáhlených operací, které symptomy často i zhorší. A především jim nepředchází vyloučení funkčních příčin problému. Je potřeba si uvědomit, že i sebemenší operativní zásah do těla je pro náš organismus velmi výrazným procesem s potenciálem vytvořit další obtíže. A proto by jeho přínos měl být co nejjednoznačnější a jeho potřeba pečlivě zvážena,“ varuje Nemec.

S bolavými koleny se raději vyhněte aktivitám, při kterých hrozí tvrdé dopady, výskoky, nárazy, rotace nebo rychlé změny směru pohybu, což by je mohlo ještě víc poškodit. Proto se nedoporučuje fotbal, běh, basketbal, squash nebo tenis. Naopak vhodná je chůze, nejlépe s trekingovými holemi, kolo, plavání a pilates nebo jóga. 

Věnujte kolenům péči

O svá kolena bychom měli pečovat i v případě, že nás nebolí nebo nevydávají žádné strašidelné zvuky. Aby nedocházelo k přetížení kloubů, které zvyšuje riziko opotřebení chrupavky, je důležité hlídat si optimální hmotnost a nezapomínat na zdravý pohyb. Před každou sportovní aktivitou se zahřejte a rozhýbejte všechny klouby, tím je připravíte na zátěž a snížíte riziko zranění. Nezapomeňte ale ani na odpočinek a regeneraci. Slabost svalstva v kterékoliv části našeho těla může kolena poškozovat, proto je důležité posilovat a zpevňovat. „Silový trénink je jedním z mých osobních favoritů, jedná se o intenzivní stimul pro tělo, který pomáhá podpořit rychlou adaptaci tkání a vytváří tak vyšší odolnost proti přetížení a zranění. Když budete cvičit technicky správně a v maximálním rozsahu pohybu, podpoříte také jejich pohyblivost. Proto je důležité správné nastavení cviků, a tak alespoň pro začátečníky doporučuji navštívit profesionálního trenéra. Z běžných cviků by v našem životě určitě neměly chybět varianty dřepu a výpadu,“ radí Nemec. 

Pokud jde o běh, trápí-li vás bolest kolen, běhejte raději na rovném povrchu, předejdete tak zbytečným točivým pohybům, které kolenům neprospívají. Běháním přes paty také zvyšujete zátěž kolenou, naopak běháním přes špičky posilujete méně rizikové kotníky.

„Kromě obecných doporučení týkajících se zdravého životního stylu a dostatku různorodého pohybu, je vhodná také barefoot obuv nebo alespoň kompenzační cvičení na plosky a kotníky, které v konvenční obuvi nemají možnost pracovat přirozeně, což může mimo jiné vést k přetížení kolen,“ dodává Nemec.

Kdy hledat lékaře

Bolest: Trvá víc jak týden nebo se postupně zhoršuje, je přítomna i v klidu.

Otok a zarudnutí: V případě zranění nebo onemocnění může být okolí kloubu nateklé, zarudlé a teplé.

Horečka: Při zánětlivém onemocnění kloubů se může přidat horečka.

Nestabilita kloubu: Pokud se koleno kroutí ze strany na stranu a pod váhou rozvolňuje, může to být způsobeno natrženými či uvolněnými vazy.

Ztuhlost a snížený rozsah pohybu v kloubu: Když vás klouby nepustí do pohybu, který běžně zvládáte. 

Zdroje: Autorský text, Kondice 24/2