Rinpočhe a opičí mysl

Čím větší odborník na dané téma, tím jednodušeji podaná informace tak, aby ji pochopil i běžný smrtelník. V oblasti meditací čerpám ve své tvorbě z mnoha zdrojů, vycházím z jógy a jógové terapie, tantry, buddhismu, mindfulness. Jeden člověk mi však učaroval více než ostatní. Sám mistr a učitel meditace – rinpočhe Jonge Mingjur. Z rinpočheho srší humor a s lehkostí povídá o nástrahách, které nám, zápaďanům, servíruje naše všetečná „opičí mysl“, tzv. monkey mind. Proč právě opičí? Protože přeskakuje z myšlenky na myšlenku jako opice po stromech. Nemá stání a někdy můžeme nabýt dojmu, že nás doslova uhoní. I to se bohužel děje… Všetečností opičí mysli roste vnitřní stres, který oslabuje naše těla a zotročuje naši tvořivost. Přeskakování mysli z myšlenky na myšlenku nám totiž odčerpává obrovské množství životní energie, která pak chybí tělu, mysli, vztahům i našemu poslání.

Zaměstnejte opičku

Opičí mysl není zlá, jen má jednu zásadní potřebu: být neustále zaměstnaná. Opičí mysl potřebuje práci, a pokud ji nějaké zaměstnání vědomě nedáme, vybere si sama – ne však k našemu blahu. Práce opičí mysli spočívá v zaměření pozornosti. Pokud jí tedy dáme za úkol spočinout na něčem konkrétním a budeme jí pravidelně tento společný záměr pro synergické blaho všech (já – mysl – mé okolí) připomínat, rozvine opička svůj hluboký potenciál a stane se velmi podporující kamarádkou. My díky ní prožíváme přítomný okamžik, díky kterému dosycujeme pohár své životní energie. Chvíle, kdy je opička zaměstnaná soustředěním pozornosti na určitý jev, řekněme kotvu pozornosti, nazýváme meditací. A právě o tom meditace je, o soustředění pozornosti na přítomný okamžik.

Co je meditace a co má opička ráda?

Meditace je spočinutí mysli v přítomném okamžiku. Což teoreticky ví asi každý, ovšem momenty, kdy se to skutečně daří v praxi, jsou velmi vzácné.

Na úplném začátku stačí dát opičce jasný úkol: pozorovat například dech. Stačí pár nádechů a výdechů a začne se nudit a vymýšlet nezbednosti, přeskakovat stromy, rozvíjet myšlenky na cokoli, co rozhodně nesouvisí s přítomným okamžikem. Proto je třeba jí tento záměr stále připomínat.

Formální praxe meditace

Formální praxí meditace rozumíme chvíle, kdy si vědomě zvolíme sednout si a rozvíjet schopnost soustředění se na přítomný okamžik – ať už s pomocí audionahrávky meditace, která nás vede, anebo meditací v tichu, kdy se soustředíme pouze na svůj dech. Dávejte si skromné cíle, i tři minuty pozornosti na dech vám dají řádně zabrat. Pochvalte se za každý okamžik, kdy si uvědomíte, že vaše opička odběhla a vy jste ji zodpovědně vrátili zase ke kotvě pozornosti – k dechu. Ke své formální praxi využijte audionahrávku videoportálu Kondice se zaměřením na dech. Máme pro vás velmi praktickou meditaci, ke které se budete rádi vracet každý den. Zabere vám pár minut a prokáže obrovskou službu.

Najdete ji zde.

Neformální praxe meditace

Pokud vám nevyjde čas na spočinutí ve zkříženém sedu s napřímenou páteří a s ukázněnou opičkou každý den, nic si nevyčítejte. Můžete se zastavit kdykoli ve svém pracovně nabitém programu, zhluboka se nadechnout a vydechnout, uvědomit si, jak voní vzduch a jak se cítíte. Přesně to jsou ukázky toho, že schopnost zastavit se včleňujete do svého každodenního života. Zastavení všedního dne s bdělou pozorností nazýváme neformální praxí. A právě o to jde.

The best meditation is non-meditation

Na letním víkendovém retreatu s rinpočhem bylo v prodeji tričko s nápisem: Best meditation is non-meditation. Což vystihuje samotný účel a cíl meditační praxe: Být tady a teď v běžném životě se svými blízkými, v holé přítomnosti, podporován opičkou kámoškou, nerozvíjet každou myšlenku, která se jen mihne naší myslí. Naopak – volit si, čemu dáme pozornost a čemu ne. Nic víc, nic méně.

Poselství Mistra

„Smyslem meditace je naučit se rozpoznat vlastní přirozenou podstatu dobra v bezprostřednosti přítomného okamžiku a posléze rozvíjet toto poznání, dokud nepronikne až do nitra našeho bytí.” rinpočhe Jonge Mingjur

Získal si mě, tento sympatický týpek z Tibetu.

Celé to vnímám asi takto…

Meditujeme proto, že při meditaci na vlastní kůži zažijeme to, co posléze integrujeme do svého postoje, myšlenek, slov a činů. Díky prožitku se dějí změny.

Nestačí o změnách diskutovat s kamarádkami u kávy či kámoši u piva, nestačí číst hromady poučných knih ani vymetat všechny dostupné ezo festivaly.

Je třeba začít ty věci dělat a žít. Proto meditujeme.

Zdroj:

  • Osobní a mentorská praxe autorky článku: www.light-soul.eu
  • Mingyur, Yongey a Swanson, Eric: Radost ze života: štěstí jako vědecká disciplína. Přeložil Alexandr NEUMAN. V Praze 2022, DharmaGaia. Mangalam. ISBN 978-80-7436-124-1.