Jak se liší přístup k józe na Západě od toho v Indii?

Lidé mají pocit, že v Americe je úplně jiný přístup než v Indii a že u nás v Česku je to zase jinak. Ale už někdy od 60. let minulého století se jóga pozvolna stává globální záležitostí. Většina kvalitních učitelů z Indie, kteří uměli cizí jazyky, tehdy odešla. Převážně do Ameriky, někdy do západní Evropy a tam učení přinesli. Já jsem studovala v Kalifornii u velmi dobrého indického učitele, který uměl anglicky. Takže zásadní rozdíl bych v současné době, kdy je svět propojený, asi neviděla. Dokonce bych řekla, že kvalita v Indii může být o něco nižší tím, že tam nastal odliv elit.

Moje zkušenost z Indie je, že jóga je tam o něco méně líbivá. Pro Indy je běžné vstávat ve 4 hodiny ráno a začít den očistnými technikami, dělají to i nejogíni. Každé ráno se kolektivně zvrací, strká se gáza do krku, vyplachuje se nos roztokem slané vody. U nás se na to prodávají takové hezké malinké konvičky, v Indii ke mně přišel učitel, vrazil mi půllitrovou konev do ruky a řekl mi, že minimálně ten půl litr si musím nalít, jinak to nemá smysl. Pak mi dal ještě šňůrku, že si ji musím protáhnout nosem až do dutin k mozku a zase zpět. To jsem nezvládla. Jóga je u nás trošku upravená, aby ji západní člověk akceptoval. Hezká podložka, hezké oblečení, a když se čistí nos, tak se nalije jenom trošku vody a je to takové uhlazenější.

Stylů jóg dnes existuje nespočet – stačí se podívat na nabídku jógových studií. V čem se liší?

Existují klasické styly, jako je hatha jóga nebo iyengar jóga. A pak je dalších padesát tisíc stylů, ve kterých se už vůbec nikdo nevyzná. Ani já se v nich neorientuji. U poloviny z nich ani nevím, co ty názvy znamenají. To jsou styly, které vznikly ve 20. nebo 21. století, a většinou z komerčních důvodů se jim dal inovativní název. Dělá se to proto, že moderní člověk má zkrátka rád novinky.

Ale zpět k tématu. Učím iyengar jógu, což je klasická hatha jóga, kam patří dechové techniky, meditace a samozřejmě ásanová praxe. Je však specifická tím, že klade důraz na naprosto precizní nastavení těla. Klíčová je tím pádem velmi hluboká koncentrace už při ásanové praxi. U pokročilých se pak může objevit v průběhu praxe i stav meditace a pránajáma. Všechno v jednom. Hatha jóga to má rozdělené.

Koncentrací máte na mysli obrácení pozornosti k tělu, k tomu, kde mám chodidla, kyčle, hrudník, bradu… Musím kontrolovat spoustu věcí najednou. Co se v tu chvíli děje?

Na lekcích iyengar jógy se buduje inteligence v těle, ale nekontroluje se tam spousta věcí najednou. Kontrolují se jedna po druhé. Nemůžete mít v hlavě víc myšlenek naráz, můžete mít vždy jenom jednu. Mohou jít rychle za sebou. Ale ani to není ideální, protože přeskakování pozornosti má člověk v běžném životě dost a je z toho přetížený. Mnohem lepší je koncentrovat se na jednu věc a pak přejít k druhé. Proto je v józe klíčové pomalé tempo. Nikam nepospícháme, soustředíme se na zpomalení.

Je tento druh jógy vhodný pro ženy po čtyřicítce?

Ano, přesně pro ně je ideální. Ženy v tomto věku to nemají jednoduché. Chodí do práce, starají se o domácnost, děti ještě nemusí mít odrostlé, některé už pečují o rodiče… Zátěž je vysoká a ženy jsou logicky unavené. Já jsem také unavená, byť to není populární říkat. Zatímco ve dvaceti máme energii na rozdávání, ve čtyřiceti to je jiné. Páteř klesá pod tíhou života, ramena se choulí dopředu, bedra jsou přetížená. Jóga je na to skvělým lékem.

Může jóga pomoci i s projevy menopauzy?

Jóga obecně pracuje s endokrinním systémem. Když půjdete do pozice stoje na ramenou, bude to působit na štítnou žlázu a celý endokrinní systém. Je to velmi silná ásana. Ale každá pozice, pokud je dobře provedená, působí na celý hormonální systém. Jóga tak může oddálit nebo zmírnit projevy menopauzy, i premenstruační syndrom. Chce to mít zkušeného učitele, který vám poradí. Jóga navíc zpomaluje proces stárnutí. Proto jogíni a jogínky vypadají tak dobře.

Jak se poprat s pocity trapnosti nebo nemístnosti začátečnice ve středním věku? Zvlášť pokud se ocitne na lekcích mezi mladými ženami a dívkami?

Dnes jsem byla cvičit a byla jsem tam nejstarší – říkala jsem si, jestli mám tedy nárok tam ještě být, nebo musím cvičit už doma se zataženými záclonami. Takže pocity žen 40+ naprosto chápu. Lepší je vybírat lekce pomalé jógy, které v pohodě zvládnou, než přijít mezi mlaďošky na power jógu. Ženám, kterým je 55+, nikdy aktivně necvičily a s jógou začínají, doporučuji najít si lekci speciálně určenou pro začátečnice ve věku 55+ nebo terapeutické lekce jógy. V takových lekcích se více používají jógové pomůcky – pásek, bločky, židle – a jsou vedeny v pomalém tempu. Nepraktikuje se ve stylu dynamické jógy – rychle nahoru, rychle dolů. Takové lekce v pohodě zvládnou, budou se cítit dobře, a ještě jim pomohou.

V Americe jsou tyto lekce už naprosto běžné. I já se ve svých lekcích zaměřuji na skupiny, které už mají nějaké zdravotní problémy nebo jsou úplní začátečníci. Baví mě lidem pomáhat a pozorovat, jak se zlepšuje jejich fyzický stav. V józe vedené na výkon nevidím moc smysl.

Chodí vám do lekcí začátečnice, které jedou na výkon a tlačí se do pozic silou?

To jsou časté začátečnické chyby těch, kteří přicházejí do lekce s egem. Takoví lidé se nejen na lekcích, ale i v běžném životě snaží splnit požadavek, udělat pozici… Pro ně může být jóga skvělý nástroj transformace. Časem zjišťují, že není nutné dát si nohu za hlavu, že podstatné je, jak se u toho cítí, co se děje uvnitř těla. Ženy přes 40 už obvykle ambice jít přes limit nemají, proto se s nimi lépe pracuje.

Když jógu cvičíme špatně, dostáváme se nevhodně do pozic, můžeme přetěžovat různé svalové skupiny. Na co dát jako začátečník pozor, abych si neublížila?

Jóga může ublížit. Není to populární tvrzení, ale já to běžně na lekcích říkám. Když půjdete běhat a nebudete umět techniku, tak se během můžete úplně dodělat. U jógy je to stejné. Pokud je někdo úplný začátečník, tak rozhodně nedoporučuji cvičit někde on-line nebo podle videí. Opravdu je potřeba učitele, který vás opraví a do pozic technicky správně navede. Pokud má někdo zdravotní problémy ve smyslu, že už ho záda bolí nebo je přítomný jiný problém s pohybovým aparátem, tak je dobré nejdříve zajít za fyzioterapeutem, který vás naučí cviky, které nejprve uvolní bránici, posílí střed těla, a pak teprve na lekci jógy. Jóga není samospásná. A začátečníci by měli jít do kurzu pro začátečníky. Když půjdou někam na veřejnou lekci, kde se střílí jedna pozice za druhou, mohou si zase ublížit.

Jóga tedy není vhodná pro lidi, co už mají bolesti. Je ještě nějaká skupina lidí, kterým se jóga nedá doporučit?

Jóga je vhodná pro každého, ale ne každá jóga. Existují různé styly. Jsou styly, kde se jede dlouho, plynule v podstatě bez vysvětlování, a naopak styly, které jsou nastavené více terapeuticky, takže tam pak záleží, jaký styl si člověk vybere. Pokud lidé mají problémy s pohybovým aparátem, mohou místo fyzioterapie chodit na jógu, ale měla by to být terapeutická jóga.

Vy terapeutickou jógu také učíte?

V iyengar józe jsou ještě vyšší stupně výcviků, kde ideálně učitel učí i terapeutickou jógu. Je s tím propojená. Když učím běžné lekce, zahrnuji do nich prvky terapeutické jógy, protože i když lidé zdánlivě nemají problém a bolesti, je dobré krizím předcházet. Jógu učím, aby to bylo dobře i po fyzioterapeutické stránce.

Existuje velká skupina lidí, kteří cvičí jógu, protože mají dobrý pocit, že jim jde. Strčí si nohu za hlavu, udělají skvělý most, hluboké záklony. Jsou to jedinci hypermobilní. Na co dát pozor, když jsem hypermobilní?

Já sama jsem hypermobilní, a to zvláštním způsobem. Hypermobilitu mám v rukách, loktech a jedné noze, zatímco druhou nohu mám tuhou. Takže musím pozice dělat na každou stranu různě. Ale zase pak chápu ty tuhé i hypermobilní klienty, jak se cítí. Rozpoznat hypermobilitu je odpovědnost učitele. Z vlastní zkušenosti vím, že 80 procent žen má v kloubech hypermobilitu. Obecně se říká, že pro hypermobilního člověka ani jóga není a že by měl chodit někam cvičit a posilovat. Podle mě jógu praktikovat mohou, ale musí se v ní učit zpevňovat se. Což je mnohem těžší a klade to nárok na velkou inteligenci, která se v těle postupně vyvíjí.

Když je někdo tuhý, což jsou většinou muži, má to jednoduché. Nemusí nad tím, jak vstupuje do pozic, extrémně přemýšlet. Protože když to nebude extrémně táhnout silou, nemůže se jim na lekci jógy nic stát. U hypermobilních lidí je třeba velmi precizní práce a dobrého vedení. Říct mu to, samozřejmě tak, aby se necítil stigmatizován, a pak s ním pracovat, aby se naučil zpevňovat a držel klouby v takovém nastavení, aby se neprolamovaly. Nevadí sice, když lidé nevědí, že jsou hypermobilní, ale jejich učitel by to měl vědět. Jestli je člověk hypermobilní, se dá často poznat už ve chvíli, kdy přichází na hodinu.

Jak se tedy hypermobilita pozná?

Když se opřete rukou o stůl a bude se vám prolamovat loket dopředu, jste hypermobilní. Když se předkloníte s napnutýma nohama a cítíte, že se kolena prolamují vzad, jste hypermobilní. Nebo si můžete dát ruce před sebe dlaněmi vzhůru, a když jdou lokty do X, je tam hypermobilita. Když se úplně dotknou, tak to je extrémní hypermobilita.

Jaká jsou rizika, když budou technicky špatně cvičit pět, deset let?

Zlikvidujete si pohybový aparát. Klouby, páteř a pak se na to nabalují další problémy. Instagram obraz jógy hodně deformuje, protože jóga není o tom dát si nohu za krk. Já si ji tam nedám. Teď jsem to zkoušela. Moje dcera si ji tam dá, protože děti mají klouby pohyblivé. Jóga je o tom, co se děje ve vaší hlavě. Tělo používáte jako nástroj. A to, že tělu pomáháte, předcházíte bolestem zad, nebo si i vyřešíte pohybový problém, je pozitivní vedlejší efekt. O extrémních pozicích se to říct nedá, ty cílem nejsou. Takže já vesele učím dál, přestože si nohu za krk nedám.

Jóga je skvělá forma psychohygieny, spousta lidí ji za tímto účelem cvičí. Aby si vypnuli myšlenky a vyvážili to, že se třeba celý den věnují mentální činnosti. Co jóga naučila vás?

Přiznám se, že jsem založením neurotik a emoce mi lítají nahoru a dolů. Jóga mi začala dělat dobře a samozřejmě tělo použijete jako nástroj k tomu, aby se i s hlavou dělo něco lepšího. Ale ona to nemusí být jen jóga. Někdo bude dělat bungee jumping, jiný třeba jezdit na motorkách… Ale v momentě, kdy se začnete na něco soustředit, protože jogínem je každý, kdo se hluboce soustředí na jeden objekt, dostáváte se blíž k bytostné harmonii, která nám je přirozená. Můžete u toho sedět, cvičit, to je jedno. V momentě, kdy se na něco budete hluboce soustředit, přestanou vás ovládat nekontrolované řetězce myšlenek, vyčerpávat vás a vzbuzovat nechtěné emoce. Dostanete se do většího klidu.

Takže klíčem je soustředěnost?

Ano. Pokud půjdete na lekci a jen budete po učiteli opakovat nějaké pozice a budete u toho přemýšlet, jak pak půjdete s kamarádkou na latté a jestli si na Instagram dneska dáte nějakou fotku, nebo ne, tak nepraktikujete jógu. Je to dobré, stále děláte formu strečinku, což je lepší než ležet doma na gauči, ale není to jóga. Protože tam není přesah hluboké koncentrace.

Zdroj:

magazín Kondice