Rohlík s máslem a marmeládou vás zasytí jinak než rohlík s vejcem, tvarohem a zeleninou. I obyčejné bílé pečivo tak může být součástí vyváženého jídla, stačí jenom volit trošku rozumně.
Vláknina navíc pomáhá zpomalovat trávení a prodlužuje pocit sytosti, takže když si dáte celozrnné pečivo, tak můžete mít delší dobu klid od hladu, zatímco po samotném bílém rohlíku přijde chuť na další jídlo o něco dřív.
Co se s bílým pečivem děje v těle
Hlavní rozdíl mezi bílým a celozrnným pečivem nespočívá v tom, že by jedno bylo automaticky špatné a druhé dokonalé, ale jde především o to, kolik částí obilného zrna ve výrobku zůstalo. U celozrnného zrna zůstávají otruby, klíček i endosperm. Při rafinaci bílé mouky se otruby a klíček odstraní a zůstane převážně škrobovitý endosperm.
VIDEO: Jaký chleba vybrat, aby vydržel dlouho měkký?
Vláknina hraje při trávení důležitou roli, protože zpomaluje průchod sacharidů do krve a zároveň pomáhá s pocitem sytosti (ani s ní byste to ale neměli přehánět). A bílé pečivo obvykle obsahuje podstatně méně vlákniny než pečivo celozrnné. Pozor, to ale neznamená, že po jednom rohlíku automaticky přijde prudký výkyv energie nebo že se z něj uloží tuk. Celkový význam hraje komplexní jídelníček a také velikost porce. Neznamená to ale, že se po jednom rohlíku okamžitě spustí dietní katastrofa. Důležitou roli má i čas, který jídlu věnujete a zda nehltáte ve spěchu.
„U bílého pečiva často vidím problém spíš v tom, jak snadno se jeho množství během dne nasčítá. Dva rohlíky ráno, pečivo k polévce, svačina a večer několik krajíců chleba už mohou představovat poměrně velkou část jídelníčku. Přitom si to mnoho lidí vůbec neuvědomuje, protože jednotlivé porce vypadají malé. Pokud někdo pečivo miluje, není nutné mu ho zakazovat. Mnohem užitečnější je podívat se na jeho celkové množství během dne a na to, zda v jídelníčku zůstává dostatek dalších potravin,“ řekla pro Kondice.cz nutriční terapeutka Štěpánka Kostrůnková, DiS., nemocnice Uherské Hradiště
Při hubnutí si nemusíte rohlíky zakázat
Rohlík sám o sobě hubnutí nekazí, jak byste si možná mohli mylně myslet. Mnohem víc záleží na tom, kolik kousků pečiva během dne sníte a jak vypadá zbytek jídelníčku. Pokud se vám do něj vejde třeba jeden rohlík k snídani nebo chleba k večeři, rozhodně nemusíte mít špatné svědomí. Rozhoduje hlavně celkový příjem energie v delším období. Problém může nastat spíš tehdy, když bílé pečivo zabere v jídelníčku hodně místa a vytlačí tak potraviny, které zasytí lépe. Část porcí jednoduše můžete vyměnit za celozrnné a sledovat, jestli vám takové jídlo vydrží déle.
Ani tmavé pečivo nemusí být celozrnné
Barva chleba nebo rohlíku ale také není spolehlivý způsob, jak poznat množství celozrnných obilovin. Tmavší vzhled totiž může vzniknout také použitím různých surovin, takže samotná barva nic zásadního neříká. Vždy je tak potřeba sledovat složení výrobku.
A pokud chcete více vlákniny, hledejte mezi prvními složkami celozrnnou mouku nebo jiné celozrnné obiloviny. Pozor na klasický trik prodejců! Ani označení „vícezrnný“ samo o sobě neznamená, že je výrobek celozrnný! Pečivo sice může být posypané semínky, ale uvnitř stále vyrobené převážně z bílé mouky a ani semínka nahoře z něj zázračně celozrnný chléb neudělají.
Bílé pečivo tedy není nutné zrovna démonizovat, protože pokud si občas dáte rohlík se šunkou k snídani nebo chleba s pomazánkou k večeři, samo o sobě to zdravý jídelníček nezničí. Můžete jen část porcí postupně vyměnit za celozrnné varianty.
