Co dělá protein v těle?

Proteiny se jinak nazývají také bílkoviny. Jedná se o základní stavební látku pro veškeré buňky u živých organismů. Proteiny tak hrají stěžejní úlohu při regeneraci, růstu síly, zvýšení objemu svalových vláken, ale také při hubnutí.

Zdroj: Youtube

Prioritně tak proteiny užívají především kulturisté, ale společně s nimi i všichni sportovci, kteří dbají na růst svalové hmoty. Kromě toho si proteiny oblíbili i lidé, kteří hubnou. Svaly tvoří stěžejní součást tzv. bazálního výdeje energie. Znamená to, že konkrétní množství svalové hmoty spálí podstatně více energie než srovnatelné množství tělesného tuku.

Kromě toho jsou bílkoviny sytivé. Jinak řečeno, vřadíme-li je do redukčního jídelníčku, měli bychom mít méně hlad. Přirozeně jsme tak schopni zkonzumovat méně potravy, což vede k přirozenému kalorickému deficitu. A ten tvoří podstatu hubnutí.

Stejně tak se uvádí, že lidský organismus na metabolizaci bílkovin dokáže využít až 30 % jejich energetického obsahu. Strava, ve které se proteiny objevují, je tak méně energeticky vydatná.

Kolik bílkovin bychom měli doplňovat

Všechny tyto argumenty vedou k četným doporučením ohledně doplňování bílkovin, a to nikoli přirozenou stravou, ale formou potravinových doplňků. Hitem jsou mezi uživateli v současné době především proteinové prášky rostlinného původu.

Podle nutričních terapeutů potřebuje aktivní sportovec denně 1,5 až 2 g bílkovin na jeden kilogram tělesné hmotnosti. V praxi to vede k tomu, že muž o průměrné tělesné hmotnosti 80 kg by měl denně přijmout 120 až 160 g bílkovin. Což pro něj nemusí být reálné bez toho, aby svou stravou neúměrně zároveň zvýšil energetický příjem.

V zásadě však platí, že pokrytí přísunu bílkovin by mělo odpovídat skutečným potřebám. Což pro pasivní jedince také prakticky obnáší to, že jejich přísun bílkovin bude znatelně nižší oproti výše uvedenému doporučení. Stačit jim může 0,8 až 1 gram.

Přirozená strava by měla být základem

Mimo to někteří nutriční odborníci dále zdůrazňují důležitost přirozené stravy. Ta by ve vyvážené formě měla obsahovat všechny důležité makroživiny, to znamená nejen bílkoviny, ale i sacharidy a tuky.

Podstatné je tak především vytvořit si povědomí o vhodně koncipovaném jídelníčku, nikoli univerzálně doplňovat protein v každém jídle s myšlenkou, že se jedná o zaručenou cestu k hubnutí. Naše strava by navíc měla být v souladu s tréninkovým plánem.

Zvláště to platí pro poněkud vyhrocenou snahu přidávat proteiny dokonce i do koláčů. Stále bychom si měli být vědomi toho, co je podstatou těchto jídel: Jedná se o zákusky, jejich konzumace by měla z principu spíše být omezená.

Z tohoto pohledu je jednoduše výhodnější si dát například cheesecake obsahující bílkovinu v přirozené formě a současně zkonzumovat menší množství tohoto dezertu s ohledem na vyšší obsažený podíl kalorií.

Proteinové prášky obsahují kontroverzní umělá sladidla

Mimoto je přínos suplementů diskutabilní z hlediska toho, že tyto doplňky obsahují také umělá sladidla. Ta mohou deformovat naše vnímání sladké chuti, neboť vyvolávají potřebu konzumace slazených pokrmů a nutí nás si jídlo doslazovat. Přirozenou chuť například sladší zeleniny nejsme schopni vnímat.

Jedno z nejznámějších umělých sladidel aspartam navíc obchází kontroverzní pověst. Látka byla údajně vyvinuta coby bojový neurotoxický prostředek. Navzdory údajnému střetu zájmů, jenž měl doprovázet schválení aspartamu, se dodnes nepodařilo prokázat škodlivost této složky a její použití je tak oficiálně povoleno v potravinářství ve více než devadesáti zemích včetně České republiky. FDA současně k dnešnímu dni uvádí, že se jedná o bezpečnou součást potravin.

Proteiny ve formě doplňků stravy tedy dle současných poznatků nelze z tohoto pohledu klasifikovat jakožto zdraví nebezpečné. Škodlivost nadměrného přísunu bílkovin však v obecném měřítku podceňovat jednoznačně nelze.

Nadměrný přísun bílkovin nám může uškodit

V minulosti se deklarovalo, že organismus nadbytek bílkovin vyloučí, neboť na rozdíl od sacharidů a tuků je nedokáže pro pozdější využití uložit. To se může následně projevit v negativním slova smyslu ve zhoršených laboratorních testech, především pak v těch jaterních a dále i při mapování podílu odpadních látek v moči.

Poslední poznatky na toto téma však uvádějí závažnější skutečnost: Stimulace bílkovinou může dle prováděných výzkumů vést až k propuknutí nádorového bujení. Podpora růstu vede, zjednodušeně řečeno, k tomu, že růst je umožněn i právě nádorům.

Dochází totiž k tomu, že se tímto způsobem stimuluje mTOR inhibitor, což je jeden z významných proteinů signalizační kaskády. Uplatňuje se při buněčném růstu a přežívání buňky, ovlivňuje metabolické dráhy a v neposlední řadě molekuly uplatňující se při šíření signálu v buňce.

Pokud jej stimulovat nebudeme, povede to k tzv. inhibici, tedy ke zpomalení procesů v organismu, a naopak dojde k aktivaci ozdravných procesů, jako je apoptóza (řízená smrt buňky) a autofagie (rozklad proteinů v těle).

Zdroje: