Jakmile zežloutne první list a rtuť teploměru odmítne překročit dvacítku, navléknu termorolák, za jaký by se nemusel stydět ani dobyvatel Everestu. Bez teplých ponožek se odvážím jen do vany. Trička s krátkým rukávem jsou na dlouhé měsíce odsunuta do tmavého koutu skříně. I tak je mi ale skoro pořád zima. Máte to stejně? Věčně studené ruce i nohy, pocit zimy zarytý skutečně až do morku kostí?
Vítejte do klubu zimomřivých. Počítám, že kolem sebe máte kupu záhřevných přátel, kteří nevěřícně hledí na vrstvy oblečení, v nichž se během podzimu a zimy ukrýváte. A jsem si jistá, že se mezi nimi najdou radílkové, co otravují s návodem na otužování a šermují termíny jako zhýčkanost a přecitlivělost. Nemají nejmenší představu, jak se žije lidem, kteří se ohřejí jen ve vaně, z níž stoupá pára. Prochladlým zimomřivcům, co svoje promrzlé tělo večer tak trochu uvaří v horké vodě, pak rychle hupsnou do postele a ráno vylezou zpod teplé peřiny vstříc dalšímu drkotání zuby.
Kde se bere zimomřivost?
O lidském těle víme, že si musí udržovat poměrně stabilní vnitřní teplotu, a to bez ohledu na to, jestli se zrovna opalujete na pláži, nebo brodíte závějemi. Regulaci tělesné teploty zajišťuje hypotalamus, část mozku, kterou si velmi zjednodušeně můžete představit jako vnitřní termostat. Když organismus zaznamená pokles teploty, spustí mechanismy, jejichž úkolem je omezit ztráty tepla a naopak zvýšit jeho tvorbu.
K tomu všemu ale každý snášíme chlad po svém. Roli sehraje mimo jiné množství podkožního tuku i svalové hmoty. Tuk tělo izoluje, svaly produkují teplo. Pak je třeba zohlednit prokrvení končetin, hormonální regulaci, věk a celkový zdravotní stav. Proto taky mohou dva lidé sedící ve stejném oblečení v jedné místnosti vnímat okolní teplotu odlišně. Jednomu bude příjemně, druhému naskočí husí kůže.
VIDEO: Saunování - příjemný způsob, jak se zahřát a zrelaxovat
Zimomřivost může být projevem nemoci
Zvýšená citlivost na chlad může být ale podle lékařů také příznakem celé řady onemocnění. Jednou z možných příčin bývá hypotyreóza, tedy snížená funkce štítné žlázy. Ta je charakterizovaná zpomalením metabolických procesů a z toho pramenícím výraznějším pocitem chladu. Mezi další typické příznaky pak patří dlouhodobá únava, ospalost, přibývání na váze, zácpa, suchá kůže, zvýšené padání a lámání vlasů. Jestli máte podezření na tuto diagnózu, poraďte se s lékařem. Funkci štítné žlázy je možné zkontrolovat pomocí krevních testů, jde zejména o stanovení hladiny TSH a volného tyroxinu (fT4).
Další poměrně častou příčinou zimomřivosti je nedostatek železa. Tento minerál je v těle nezbytný pro tvorbu hemoglobinu, bílkoviny, která v červených krvinkách zajišťuje transport kyslíku do tkání. Nízké zásoby železa mohou vést k rozvoji anémie. Ta se kromě zvýšeného pocitu chladu projevuje také nadměrnou únavou, bušením srdce, bolestmi hlavy, poklesem fyzické výkonnosti či zadýcháváním. Při podezření na anémii je nutné provést základní vyšetření z krve (krevní obraz). Odborníci ale upozorňují, že člověk s nedostatečnými zásobami železa v těle může mít hladinu hemoglobinu v referenčních hodnotách. Dává proto smysl testovat i hladinu ferritinu. Platí, že pokud je krevními testy potvrzen nedostatek železa, je vždy důležité zjistit příčinu. Nestačí pouze začít užívat výživové doplňky.
Někomu je zima na celé tělo, jiný má ledové ruce a nohy. V posledně jmenovaném případě může sehrát roli cévní systém, respektive jeho poruchy. U některých lidí je totiž reakce na chlad, kdy se drobné cévy v kůži na periferiích (ruce, chodidla) stahují, výraznější. Omezené prokrvení pak způsobuje pocit chladu. Příkladem takové reakce je Raynaudův fenomén, při němž prsty venku v zimě náhle zblednou, mohou i zmodrat. Jakmile se pak člověk dostane do vyhřáté místnosti, obnoví se krevní oběh a prsty naopak zčervenají. Dostavuje se necitlivost, brnění, pálení i bolest. Tento projev může doprovázet některá autoimunitní onemocnění. Takže pokud se podobné projevy opakují, je dobré se poradit s lékařem.
Přísná dieta vás připraví o kila i pocit tepla, čemu dáte přednost?
Fakt, že je vám permanentní zima, nemusí být vždy příznakem nemoci. Poměrně často je to důsledek životního stylu, konkrétně drastických diet. Dlouhodobý nízký příjem energie, ať už se jedná o přerušovaný půst, redukční dietu či nadměrnou fyzickou zátěž, dostává tělo do energetického deficitu. Organismus nezvládne pokrýt nároky na zajištění základních tělesných funkcí, může se objevit hormonální nerovnováha a narušení metabolismu. Ohroženy jsou mimo jiné i kosti. To by si měli uvědomit hlavně lidé, kteří chtějí rychle zhubnout, omezují nebo eliminují některé skupiny potravin a kombinují nízký příjem energie s velkým výdejem. U nich se dá mimo jiné očekávat i výraznější úbytek svalové hmoty a jsou to právě svaly, které nám s výhřevností těla hodně pomáhají.
Možná se trochu zahřejete v menopauze
Není málo žen nad čtyřicet, které donedávna platily za velké zimomřivce, ale s nástupem perimenopauzy a menopauzy se jejich vnímání chladu výrazně změnilo. Pokles hladiny estrogenu se často projevuje návaly horka a nočním pocením. To zní leckomu, kdo roky platil za zimomřivce, docela lákavě. Ale některé ženy se po odeznění návalu naopak potýkají s chladem či dokonce zimnicí.
Kdy je to ještě normální a kdy zpozornět?
Když je vám občas zima, nejde o nic nepřirozeného. Pozornost je třeba věnovat stavům, které vás trápí dlouhodobě, chlad pociťujete i v jinak teplém prostředí a vaše obtíže se navíc zhoršují. Zpozornět byste měli zejména při kombinaci zimomřivosti s:
- dlouhodobou únavou, slabostí a ospalostí,
- nevysvětlitelným přibýváním nebo úbytkem na váze,
- vypadáváním vlasů, suchou kůží nebo zácpou,
- zadýcháváním při běžné námaze či bušením srdce,
- výrazným zblednutím, modráním nebo bolestí prstů,
- nepravidelnou menstruací nebo její ztrátou,
- výrazným poklesem fyzické výkonnosti.
Za takových okolností dává smysl vypravit se k lékaři a pátrat po příčinách. Teplejší oblečení a více horkého čaje vaše případné zdravotní problémy nevyřeší. A docela jistě neposlouchejte ty, kteří vám tvrdí, že se s vlastní zimomřivostí musíte naučit žít. Opravdu může jít o příznak nějakého onemocnění, případně tím tělo signalizuje, že potřebuje více energie a živin.
Související články
