Zimomřivost si můžeme nechtěně ‚budovat‘ už od dětství. Když přijdeme na svět, jsme vybaveni nástroji, jak se přirozeně bránit chladu. Patří mezi ně například hnědý tuk, který máme od narození v těle a který postupně s věkem a také vlivem životního stylu ubývá. Časté ‚přeoblíkání‘ a ‚nabalování‘ plynoucí ze strachu rodičů, abychom náhodou nenastydli, nás o tyto přirozené nástroje připraví. Tím spíš, že v dospělosti na rodičovskou péči obvykle navážeme a dál se balíme sami. V bytech, v kancelářích i v autech navíc máme teplo takzvaně ‚na knoflík‘. Nejsme zvyklí být vystaveni chladu, vždycky si přece můžeme vzít tlustší bundu… „Pokud se nám chlad náhodou nevyhne a my nejsme dostatečně ‚zateplení‘, vyhodnotí to naše hlava jako stresovou situaci, které je třeba se vystříhat,“ vysvětluje Jakub Chomát, autorizovaný lektor Wim Hofovy metody. Tím se ve své ‚nabalovací‘ strategii jen dál utvrzujeme.

V důsledku toho všeho jsou miniaturní svalové struktury, které se nacházejí podél krevního řečiště a které generují teplo, atrofované. Na ruce, nohy nebo na obojí je nám pak kvůli tomu nepříjemná zima. Ledové ruce a nohy trápí hlavně ženy, a to často nejen v zimě.

Dobrá zpráva je, že se téhle nepříjemnosti můžete postupně zbavit tím, že své končetiny na chlad uvyknete pomocí jednoduchého cvičení, kterému Jakub Chomát říká ‚severské rizoto‘. Nejde o nic složitého ani nepříjemného, jen to vyžaduje pravidelnost a určitou disciplínu. Co budete potřebovat? Lavor, kýbl nebo velkou mísu (velikost si určete podle toho, zda do nich budete vkládat ruce či nohy), led z formiček anebo party led (případně můžete využít cokoli zmraženého z lednice), studenou vodu (nejchladnější, jaká vám teče z kohoutku) a ručník.

CHLAD JAKO VÝZVA

Do lavoru dejte studenou vodu a vsypte led. Promíchejte. Teplota vody by měla být okolo 5 °C. Zpočátku můžete použít i vodu bez ledu. Její teplota se tak bude pohybovat mezi 8–12 °C. Zklidněte svoji mysl a zkuste se naladit sami na sebe. Pomůže vám k tomu, když zavřete oči a zjemníte svůj dech. „Zapojte svoji představivost. Nadechněte se 3–4x dlouze nosem a pomalu vydechněte ústy. Představte si, jako byste dlouze vyfukovali do tenkého brčka,“ radí Chomát.

Nyní, když jste připraveni, vložte ruce (nebo nohy) do vody a podívejte se na stopky. Napoprvé nechte ruce ve vodě jednu minutu. Poté je vyndejte, jemně osušte ručníkem a stejnou dobu, jakou byly zanořené ve vodě, věnujte rozcvičení. Pomalu a vědomě otevírejte dlaně i s prsty tak, aby se chladná krev z periferií rozproudila a smíchala s teplou krví proudící z jádra. Toto cvičení opakujte 4–5x týdně. Následující týden si dobu zanoření prodlužte o další minutu. Po čtyřech týdnech byste měli vydržet bez problémů čtyři minuty v chladné nebo ledové vodě.„Neplatí, že čím déle ve vodě vydržíte, tím je cvičení účinnější. Vnímání chladu je pro každého individuální. Pro někoho může být na poprvé minuta dlouhá, někdo naopak hned zkraje vydrží i déle. Zanoření do chladné vody po dobu osmi až deseti minut je zcela bezpečné. Vnímejte svoje tělo a všímejte si jeho reakcí,“ vysvětluje Chomát.Na zanoření končetin do chladné nebo ledové vody může naše tělo reagovat různě. „Lidé nejčastěji popisují bolest, řezání nebo tlak. Z pohledu emočního vzrušení jsou nejnáročnější první sekundy, poté dochází ke zklidnění. Uvolněte ramena a myslete na svůj dech. To je velmi důležité,“ radí Chomát.

VYBUDUJTE SI NÁVYK

Pokud si na něco chceme utvořit návyk, musíme trénovat pravidelně a dostatečně dlouho. „Aby se v našem mozku vytvořila nová neuronová spojení, chce to nejméně dvacet opakování. Už po nich zaznamenáte, že je něco jinak. Přestanete chlad brát jako nepřítele, před kterým je třeba utíkat,“ vysvětluje Chomát.

A také získáte lepší imunitu. „Tento způsob klidového otužování připomíná modifikaci Kneippovy metody chůze v proudící chladné vodě. Chladný stimul končetinových cév vyvolává reflexní reakci kapilárního systému v nosní dutině. Odměnou vám bude větší odolnost vůči některým virózám dýchacích cest,“ říká lékař a nestor českého saunování Antonín Mikolášek.

Zpestřete si otužování

Pokud si plánujete vycházku podél řeky nebo rybníka, nechte si otužování na tento den. Příroda má svoje kouzlo a můžete se v ní lépe uvolnit. Nezapomeňte si s sebou vzít ručník. Ruce nebo nohy? Vyberte si ty končetiny, o kterých si myslíte, že vám půjdou otužovat lépe. Můžete v jednom cvičení střídat ruce i nohy, případně zanořit ruce i nohy zároveň. Vždy se řiďte svými pocity a nezapomeňte na laskavost.

Správné načasování

S otužováním se dá začít kdykoli. Podle zkušeností Jakuba Chomáta je ale pro začátek jakékoli formy otužování nejlepší přelom srpna a září. Venku je totiž ještě dostatečné teplo, takže nám otužování připadá příjemné a osvěžující. Právě těch prvních 20 dní je totiž energeticky nejnáročnějších. V polovině září tak již můžete mít vytvořený návyk a pokračování v otužování při prvních plískanicích a ošklivějším počasí vaše hlava i tělo přijmou bez většího zatížení.Ženy trpí na studené ruce častěji než muži. Je to dáno stavbou jejich těla, tenčí kůží i trochu jiným nastavením krevního oběhu

zdroj: Jakub Chomát a www.jakubchomat.cz