Lidově řečeno se nám tu v posledních letech rozmáhá „takový nešvar“. Ordinace praktických i odborných lékařů se začínají plnit lidmi, jejichž datum narození nekoresponduje s obtížemi, které je k doktorům přivádějí. A tak se diagnózy, jako jsou vysoký krevní tlak, cukrovka nebo nemoci srdce, zdaleka netýkají jen lidí důchodového věku.

S hypertenzí se léčí třicátníci a lidé před čtyřicítkou často přichází v horším zdravotním stavu, než v jakém byli jejich rodiče ve stejném věku. Přitom medicína tolik pokročila. Máme kvalitnější možnosti diagnostiky, lepší léky, ale taky v mnoha ohledech horší životní styl. Zatímco můj táta (ročník 1938) chodil do školy pěšky do vedlejší vesnice a odpoledne trávil často s rodiči na poli, protože byla potřeba každá ruka, dnešní děti se za vzděláním vozí autem a přirozeného pohybu mají pomálu.

Výsledky studií jsou alarmující

Fenoménu zhoršujícího se zdraví mladší generace se odborníci samozřejmě začali věnovat. Světlo světa tak spatřila britská analýza, která porovnávala zdravotní stav generací narozených mezi lety 1946 a 2002. Výsledky jasně ukazují, že ti, co mají v rodném listě rok narození z posledních desetiletí, trpí obezitou, cukrovkou a psychickými potížemi už v mladším věku. Čelí tak problémům, jaké v tomto věku generace před nimi prakticky neznaly. Tenhle fenomén si už v odborném světě dokonce našel pojmenování, říká se mu „generační zdravotní drift“.

Data jsou neúprosná. Podíl obezity a nadváhy u dětí podle nich stoupl mezi lety 1990 a 2023 z 10 % na děsivých 30 %. „Dnešní mladí pacienti mohou mít na první pohled stejnou hmotnost jako lidé v minulosti, ale jejich tělesné složení je úplně jiné – mají mnohem více tuku a minimálně vyvinuté svaly. Často za to může naprostý nedostatek přirozeného pohybu, kdy je jedinou denní aktivitou mnoha lidí těch padesát metrů k autu a od auta zpět. Roste nám generace, která je objektivně nemocnější, a pokud tento trend nezměníme, ponese si do dospělosti velmi vážné následky,“ varuje prof. MUDr. Jitka Mlíková Seidlerová, Ph.D., primářka II. interní kliniky Fakultní nemocnice Plzeň a předsedkyně České společnosti pro hypertenzi.

Jsme nemocní dříve než naši rodiče

Délka života narůstá, ale to neznamená, že před sebou má mladá generace více let prožitých ve zdraví. Autoři zmiňované analýzy poukazují, že v případě obezity, diabetu a psychických onemocnění zažívá mladší generace zhoršení zdravotního stavu výrazně dřív, než tomu bylo u jejich rodičů a prarodičů. Zatímco třicet let zpátky byly cukrovka 2. typu nebo vysoký krevní tlak doménou lidí po padesátce, dnes je lékaři stále častěji odhalí o deset i více let dříve. Narůstá i počet diagnostikovaných pacientů.

Zatímco válečné a poválečné generace chodily více pěšky, fyzicky pracovaly a trávily čas venku, dnes se život často odehrává mezi kancelářskou židlí, autem, obrazovkou počítače a displejem mobilu. Vytratily se i zdánlivé drobnosti, které ale – poskládány dohromady – sehrají významnou roli. Nedávno mi masérka Leona Charbuská připomněla, jak zásadní je pro zdraví zad a prevenci bolestí páteře zvedat ruce nad hlavu. „Většina lidí má sedavé zaměstnání a tendenci se hrbit,“ konstatovala, zatímco dávala dohromady ta moje záda. „Zvedání rukou napřímí páteř, zapojí břišní i zádové svaly, uvolní tlak na meziobratlové ploténky. To báječně funguje třeba při věšení prádla. Jenže dneska má spousta lidí sušičku.“ A takových příkladů bychom našli bezpočet.

Nepřítel se skrývá i na talíři

Většina z nás nepamatuje potravinové lístky, ani prázdné regály v obchodech. Zatímco moje prababička na noc chleba ve spíži zamykala, aby na něj hladové děti tajně nechodily, dnes nemůže být o nedostatku jídla ani řeč. Přesunuli jsme se do opačného extrému a zcela bez nadsázky jsme pro změnu obklopeni spoustou nezdravých a nevhodných potravin. Odborníci upozorňují, že Češi dnes konzumují až trojnásobek doporučeného množství soli. Jádro problému přitom není ani tak v častém používání slánky, jako spíš v ultrazpracovaných potravinách, které se mnoha lidem objevují na talíři až příliš často. Přidejte sedavý způsob života, nedostatek spánku a chronický stres, dobře promíchejte a pak už se nejspíš nebudete divit, proč takovým způsobem narůstá nemocnost mladších generací.

VIDEO: Bolest těla ve čtyřiceti není norma

Zdroj: Youtube

Řešení existuje a je stejně jednoduché jako obtížné. Dominuje v něm totiž zásadní změna životního stylu. Ačkoliv má dnešní mladá generace k dispozici moderní medicínu, kvalitní léčbu a přístup k informacím, technologie jí zdraví nezajistí. Pokud se mladí lidé výhledově nevrátí k aktivnějšímu životnímu stylu, nejspíš stráví obklopeni chronickými nemocemi výrazně delší dobu než jejich rodiče.

Zdroje: