Po padesátce se rozhodl se sebou něco udělat a shodit přebytečná kila. Zhubnul 60 kilo a chtěl se znovu začít hýbat. Jenže při tom se objevily potíže s kýlou po dřívější operaci. Tu kvůli obezitě pacienta lékaři neoperovali. Kromě toho, že břicho tak vypadalo stále velké, došlo i na první komplikace. Při běžné práci na zahradě přišla i nesnesitelná bolest.
„K rozsáhlým kýlám nejčastěji dochází po akutních a velkých operacích, když pacient navíc není v ideální kondici nebo se mu například nezhojila předchozí rána. Ke komplikacím přispívá, pokud je pacient kuřák nebo například cukrovkář,“ řekl pro Kondice.cz primář brněnské chirurgie na SurGal Clinic Tomáš Paseka.
Komplikací je i obezita pacienta. U kýly specificky je rizikem při samotné operaci i léčbě velký hydrostatický tlak na břišní stěnu způsobený kily navíc. Kromě toho je obezita obecně rizikovým faktorem při hojení. Pojí se s horším prokrvením tkání a cukrovkou.
Při uskřinutí jde až o život
Jak kýlu poznáme? Základním signálem je podle lékaře to, že se člověku objeví boule tam, kde bouli mít nemá. „Pacient kýlu vnímá jako nepříjemný cizí předmět, který nebolí a někdy i může měnit svoji velikost. Pokud však dojde k uskřinutí střeva, bolest je výrazná a může se objevit i horečka nebo zvracení,“ dodal odborník.
Při uskřinutí dochází k přerušení prokrvení tkáně, což je život ohrožující stav. A ten vyžaduje okamžitý chirurgický zákrok.
Operace je také jediný způsob, jak kýlu trvale odstranit. Možností je přitom víc. Klasická cesta, velká operace, při které chirurg otevře celé břicho, je výrazně složitější na rekonvalescenci, častěji se proto provádí laparoskopický zákrok.
Unikátní zákrok urychluje hojení
Ale metody mohou být ještě výrazně modernější: primář Paseka nyní jako druhý v Evropě provedl zákrok, který kombinuje dvě moderní metody - fasciální trakci pomocí systému Fasciotens (umožňuje přesné a kontrolované napínání okrajů břišní stěny) a miniinvazivní přístup eTEP.
„S pomocí systému Fasciotens dokážeme k sobě svaly přiblížit pod optimálním napětím, aniž by bylo nutné provést operaci otevřeně, takzvaným klasickým řezem. Díky tomuto miniinvazivnímu řešení je možné pacientům ušetřit jinak nutný zásah do anatomické struktury vnitřní stěny. Takto provedený zákrok znamená rychlejší hojení, menší bolest a kratší rekonvalescenci,“ popisuje lékař.
VIDEO: Jak se chová kýla před operací a po ní?
Tuto operaci podstoupil právě náš pětapadesátiletý pacient z Prahy. „Když jsem po letech znovu začal s pohybem, cítil jsem, že břicho už nefunguje tak, jak by mělo,“ popisuje pacient. „Riziko uskřinutí kýly jsem si uvědomil až ve chvíli, kdy k němu částečně došlo při práci na zahradě. Cítil jsem obrovskou bolest a došlo mi, že to bez odborného zásahu nepůjde.“
Důležitá je i příprava před operací
V podobných případech nejde podle primáře Paseky jen o samotný operační výkon, ale o úspěchu rozhoduje i pečlivá příprava před zákrokem. „Před operací jsme se s pacientem několik měsíců soustředili na zlepšení celkové kondice. Redukce hmotnosti a cílené cvičení pomáhají snížit riziko komplikací. Tato fáze je podle nás stejně důležitá jako volba techniky operace, protože významně ovlivňuje bezpečnost i výsledný efekt výkonu,“ vysvětluje primář.
„Dalo by se to připodobnit asi tak, že každý člověk může uběhnout maraton, ale tím, že na něj trénujete, výrazně zvýšíte šanci, že ho doběhnete a nezraníte se. Pokud je člověk v dobré kondici, zvýší se pravděpodobnost úspěchu zákroku. Výsledek toho výkonu není závislý jen na tom, jestli má operatér "zlaté ruce". Příspěvek pacienta je minimálně stejně důležitý,“ přibližuje.
Po týdnu zpátky do práce
U zmíněného pacienta se příprava vyplatila. Všechno dokonale zapadlo do sebe a zákrok byl úplně bez komplikací. Už několik hodin po probuzení z narkózy se postavil na nohy a druhý den byl přeložen na standardní pokoj . V sobotu po pondělní operaci odjel domů a hned v úterý, tedy týden po zákroku, se opatrně vrátil do práce.
„Co mě nejvíce překvapilo, byla rychlost celého zotavování,“ říká pacient. „Po probuzení jsem se cítil dobře a už za pár hodin jsem mohl vstát. Po několika dnech od propuštění jsem neměl žádné bolesti a jen břišní pás mi připomínal, že musím být ještě opatrný.“
Asi po deseti dnech zařadil delší procházky, po měsíci se mohl vrátit k plavání a dnes, tři měsíce po operaci, znovu třikrát týdně běhá. „První měsíc jsem i s pásem nachodil přes dvě stě kilometrů. Změna kvality života je naprosto neuvěřitelná, protože se cítím stabilněji, jistěji a lépe než před zákrokem. Po sešití svalů drží tělo rovnováhu mnohem přirozeněji a každý pohyb je najednou lehčí,“ zdůrazňuje výhody šetrného zákroku pacient.
Zdroje:
- Autorský text,
- TZ SurGal Clinic z 8. 12. 2025
