Krása není objektivní veličina, i když se ji kdekdo pokouší vyjádřit čísly. Estetické ideály se mění stejně rychle jako trendy v módě. To, co bylo před deseti lety považováno za dokonalé, dnes působí obyčejně. Přesto nás fascinují ankety, žebříčky a tabulky, které slibují odpověď na otázku, kdo je „ta nejkrásnější“.
Lékaři i vizážisté už léta využívají výpočty takzvaného zlatého řezu. To je matematický poměr, který má určovat ideální symetrii obličeje. Právě podle těchto parametrů má dokonalou tvář například modelka Bella Hadid, herečky Jodie Comer nebo Amber Heard. Podle výpočtu zlatého řezu (ideálem je 100 %) sestavil americký časopis L'Officiel následující žebříček nejdokonalejších krásek:
- Bella Hadid (94,35 %)
- Beyonce (92,44 %)
- Amber Heard (91,85 %)
- Ariana Grande (91,81 %)
- Taylor Swift (91,64 %)
- Kate Moss (91,05 %)
- Scarlett Johansson (90,91 %)
- Natalie Portman (90,51 %)
- Katy Perry (90,08 %)
- Cara Delevingne (89,99 %)
Tyto žebříčky bezesporu nádherných žen přitahují pozornost široké veřejnosti, ale spíš než o jejich dokonalosti vypovídají o naší velké snaze dát přesný tvar emocím. Skutečná krása není jen součet úhlů a vzdáleností. Je v pohledu, v projevu, v tom, jak někdo působí, i když neřekne jediné slovo.
Jak se měnily ideály krásy?
V padesátých letech kralovaly ženské křivky a smyslnost, devadesátky patřily supermodelkám s chlapeckou postavou a dnes má navrch přirozenost a rozmanitost. Internet a sociální sítě navíc rozšířily pojem krásy víc než kdy dřív. Ženy různých tvarů, barev pleti i stylů se staly inspirací. A právě tahle pestrost začala vytlačovat stereotyp dokonalosti.
Moderní doba přidala i nový prvek, kterým je charisma. Zatímco dřív rozhodovaly tvary, dnes hraje stejně silnou roli osobnost. Krásná žena už není jen ozdobou, ale může být odvážná, chytrá, a klidně i neuhlazená. Krása se rozšiřuje o autenticitu a lidskost, a tím se stává přirozenější i dosažitelnější.
Titul „nejkrásnější žena světa“ vypovídá spíš o společnosti než o ženách samotných. Odhaluje, co v dané době považujeme za ideál, jaké vlastnosti spojujeme s přitažlivostí a co naopak odmítáme. Dnes už nestačí mít hezký obličej. Krása má být živá, má mít postoj, má něco říkat.
Před sto lety se o nejkrásnější ženě mluvilo s úctou, dnes se o ní diskutuje, analyzuje se, porovnává se. Místo obdivu přichází hodnocení a místo uznání často jen soutěžení. Přitom právě to neuchopitelné, co nejde popsat, dává kráse její sílu. Není v ní jen vzhled, ale i atmosféra, kterou člověk kolem sebe vytváří.
VIDEO: Krásné ženy v krásných šatech nás nejspíš fascinovat nikdy nepřestanou
Hedy Lamarr a paradox krásy
Herečka Hedy Lamarr bývala ve své době označována za nejkrásnější ženu světa. Kamera ji milovala, publikum zbožňovalo. Jenže málokdo tehdy tušil, že právě tahle filmová hvězda se stane spoluautorkou technologie, na níž později vzniklo Wi-Fi připojení. Krása jí otevřela dveře, ale zároveň zastřela skutečný talent.
Její osud přesně ukazuje, že krása může být požehnáním i překážkou zároveň. Umí otevřít dveře a přitáhnout pozornost, ale stejně snadno zakryje jiné talenty. Možná i proto dnes tolik žen touží po uznání, které nestojí na uznání, které nestojí na vzhledu, ale na tom, co skutečně dokážou.
Krása, která se nedá vyfotit
Když se dnes díváme na žebříčky nejkrásnějších žen, je dobré si připomenout, že jde spíš o hru než o fakta. Vkus se mění, tváře přicházejí a odcházejí, ale podstata krásy zůstává. Skutečně půvabní lidé často nejsou ti nejdokonalejší, ale ti, kteří v nás něco probudí.
Krása je nakonec tichá forma přítomnosti. Nedá se změřit, nedá se napodobit. Je to směs jistoty, klidu a něčeho, co se nedá pojmenovat. A možná právě proto hledání „nejkrásnější ženy světa“ nikdy neskončí. Protože to, co se snažíme najít, není jen obličej. Je to pocit.
