Který národ je nejšťastnější? Už poosmé za sebou vítězí Finové. Ano, ti mlčenliví lidé s pohledem do dálky a zimou za krkem. Jejich recept? Klid, důvěra, sociální jistoty a minimum dramatu. Žádné pozlátko, žádné "hej, koukej na mě". Prostě pohoda. Ukazuje se, že štěstí nemusí být hlučné. Stačí, když funguje stát a soused vám nekrade parkovací místo. Možná právě proto tam nikdo nekřičí, ale všichni se mají dobře.

Severský sen: Když vám systém kryje záda

Hned za Finskem se tlačí Dánsko, Island a Švédsko. Vysoké daně? Ano. Ale taky zdravotnictví, školství a pocit, že když spadnete, někdo vás zvedne. Lidé tu méně řeší, "co když", a víc si užívají "teď". A to, přátelé, dělá s psychikou divy. Zkrátka žádný stres, že z jedné rýmy bude osobní bankrot.

Spojené státy se propadají žebříčkem jako špatná nálada v pondělí ráno. Stres, osamělost a věčný hon za výkonem dávají lidem zabrat. Ano, mají Netflix, hamburgery i sny. Ale když chybí pocit bezpečí a důvěry, ani velký dům s bazénem vás úplně nerozesměje. Ukazuje se, že americký sen je občas spíš noční můra.

VIDEO: Štěstí je rozhodnutí

Meryl Davids Landau / VLM | Lenka Helena Koenigsmark má za sebou vysoké manažerské posty v korporátech, vede workshopy a přednášky. Je také mámou dvou synů, z nichž ten mladší je těžce postižený. Přesto ale nechce být obětí a hraje s kartami, které jí osud rozdal.

Štěstí není jen o penězích

Zpráva jasně říká, že víc než výplata rozhodují vztahy, laskavost a pocit smysluplnosti. V některých chudších zemích jsou lidé spokojenější než v bohatých metropolích. Proč? Protože se smějí spolu. Pomáhají si. A necítí se sami. Ano, i bulvár občas pustí slzu dojetí. A to se do tabulek HDP bohužel nevejde.

Třeba v Senegalu nebo Kostarice lidé nemají hory peněz, ale mají komunitu, rodinu a radost z maličkostí. Štěstí tu není luxusní zboží, ale je to každodenní zvyk. Kafe s přáteli, hudba, objetí. A najednou to celé dává smysl. Možná proto tu lidé tančí, i když jim zrovna neteče teplá voda.

Štěstí nesídlí v aplikaci ani na účtu. Je v tom, komu zavoláte, když je vám mizerně. V tom, jestli věříte světu kolem sebe. A taky v tom, jestli si občas dovolíte vypnout. Finové by přikývli. A my? Možná bychom to měli zkusit taky. Protože štěstí možná nezačíná v jiné zemi, ale v hlavě.