Lepek škodí, pokud máte alergii či citlivost na lepek nebo kvůli celiakii. Jinak si bezlepkovou dietou můžeme paradoxně uškodit.

Zdroj: Youtube

Na bezlepkovou dietu přísahají celebrity, vrcholoví sportovci i lidé, kteří se zajímají o zdravý životní styl. Jenže tak jednoduché to s lepkem není. Jíme-li ho v rozumném množství, za strašáka platí neprávem. Obiloviny s jeho obsahem jsou cenným zdrojem energie a nerozpustné vlákniny, která se nachází v obalu zrna. Ten zároveň obsahuje množství důležitých minerálních látek, jako jsou vápník, železo a fosfor. Klíček je zase bohatý na esenciální mastné kyseliny a vitaminy A, C, D i E.

„Pšenice i další obiloviny ve své celozrnné podobě obsahují nezanedbatelné množství nutričně bohatých látek. Proto pokud k tomu není vážný důvod, tedy stanovená diagnóza, která konzumaci pšenice nebo lepku striktně zakazuje, jejich vysazení nedoporučuji. Zbytečně bychom se tak připravili o důležitý zdroj energie, vitaminů a minerálních látek. Je dobré vědět, že pokud se někdo rozhodne striktně vyhýbat lepku bez zdravotního důvodu, může si tím zkomplikovat diagnostiku, pokud má celiakii v genetických predispozicích,“ varuje hlavní nutriční specialistka FN Motol Marieta Balíková. A paradoxně se tím může zvyšovat i riziko, že si naše tělo s lepkem nezvládne normálně poradit.

Zásadní je ovšem říct, že neškodný je lepek jen v případě, že budeme jíst obiloviny v co nejméně průmyslově zpracované podobě (v pořádku je například kvasové pečivo) a také to s nimi nebudeme přehánět. Odborníci na výživu se ovšem shodují, že běžný jídelníček průměrného Čecha obsahuje lepku příliš mnoho, a proto by jeho částečné omezení většině z nás prospělo. Zamyslete se, zda náhodou nejíte bílé pečivo k snídani, těstoviny k obědu, sušenku nebo koláč k odpolední svačině a k večeři zase pečivo. Pokud ano, jíte lepku opravdu mnoho. Za přiměřené a bezpečné množství někteří odborníci považují například jednu či dvě porce „pšenice“ denně.

Nadměrný příjem lepku může způsobovat problémy, které se mohou projevit například v podobě únavy, zhoršení kožních potíží, bolesti kloubů, hlavy a také nadýmáním, průjmy nebo naopak zácpou. Obecně se lepek považuje za problémový kvůli tomu, že může u citlivějších ageneticky predisponovaných jedinců přispívat ke střevní propustnosti a zánětlivým procesům v těle.

Lepek, všude, kam se podíváš?

Vyhnout se pšenici a lepku úplně (včetně jeho stop) je poměrně složité. Pšenice a lepek se totiž v moderním potravinářském průmyslu často nadužívají kvůli svým zahušťovacím, pojivovým a stabilizačním vlastnostem, které pomáhají zlepšovat texturu, trvanlivost a strukturu potravin. A tak obojí nacházíme nejen v pekárenských a cukrárenských výrobcích, ale i v potravinách, u kterých bychom je určitě nečekali, třeba v bonbonech, nápojích či kořeních.

Lepek je třeba vyřadit, když se u nás projeví alergie na lepek či pšenici nebo celiakie. Takových lidí přitom v populaci neustále přibývá. Vědci se domnívají, že například zvýšený výskyt celiakie může souviset s takzvanou hygienickou hypotézou. Ta říká, že je náš imunitní systém díky lepší hygieně, moderní medicíně a očkování méně „vycvičený“ k boji proti patogenům. A pokud není dostatečně zaměstnaný právě tímto bojem, může se někdy zaměřit na vlastní struktury těla v podobě autoimunitních onemocnění. Mezi ty patří i celiakie nebo alergie na pšenici či lepek. Ke vzniku těchto problémů navíc přispívá nezdravý životní styl, který moderní doba přináší – nedostatek pohybu, nezdravá strava a příliš mnoho stresu. To vše oslabuje naši imunitu, což může zvýšit její citlivost a vést k negativním reakcím na některé složky potravin, včetně lepku. K tomu všemu se mění i skladba a zpracování potravin, což znamená, že jsme lepku více vystaveni a zatěžujeme si jím zažívací trakt.

Vnímejte, jak se cítíte

Jak tedy poznat, že máte s lepkem problém? Někdy to může být obtížné, protože každý z nás může mít různé symptomy – od opakovaných zažívacích potíží přes kožní projevy, únavu, celkové neprospívání až po bolesti kloubů a hlavy či výkyvy nálad. U alergie se může objevit i ztížené dýchání, v těžkých případech anafylaktický šok. To vše navíc velmi záhy po snědení problematické potraviny (reakce přichází během několika minut až hodin, obvykle dvou).

V případě, že si obtíží všimnete, doporučujeme navštívit praktického lékaře, který udělá krevní nebo kožní test na přítomnost specifických protilátek IgE, následně může člověka poslat na gastroenterologii, imunologii nebo alergologii. Pokud test vyjde pozitivně, dozvíte se také, jestli máte alergii pouze na pšenici, nebo lepek obecně.

Zatímco alergie na pšenici je specifická reakce imunitního systému na některou z bílkovin obsažených v pšenici (na glutenové i neglutenové proteiny, jako jsou albuminy, globuliny a gliadiny) a stačí při ní vyřadit pšenici a produkty z ní, v případě alergie na lepek (gluten) je nutné vyloučit všechny obiloviny, které ho obsahují, tedy nejen pšenici, ale i ječmen, žito, oves (pokud není označený jako bezlepkový) a všechny výrobky z nich.

Závažné následky může mít jídelníček s obsahem lepku také pro celiaky. Celiakie je autoimunitní onemocnění, při kterém konzumace lepku vede k poškození sliznice tenkého střeva. Pacienti tedy musí z jídelníčku vyřadit všechny obiloviny obsahující lepek. Lidé s celiakií mají zhoršenou schopnost vstřebávat živiny, což může vést k různým zdravotním problémům. Diagnostikovat celiakii ovšem v případě některých pacientů nemusí být jednoduché, symptomy nemoci jsou totiž poměrně různorodé. Obvykle ji provázejí zažívací problémy, jako jsou průjmy nebo naopak zácpy, únava, neprospívání, psychické problémy, náladovost, bolest břicha, bolesti hlavy či kožní projevy, ale někteří lidé tyto potíže nemusí mít vůbec, takže je ani nenapadne, že by mohli být celiaci.

Nebezpečí nediagnostikované celiakie spočívá v tom, že kvůli nedostatečnému vstřebávání živin mohou být celiaci podvyživení nejen hmotnostně, ale i nutričně. Například se u nich může objevit chudokrevnost v důsledku nedostatku železa, kyseliny listové či vitaminu B12. Z dlouhodobého pohledu jim může chybět vitamin D a vápník, které ovlivňují zdraví kostí. Kromě toho může celiakie vést k neurologickým a psychickým problémům, jako jsou prudké změny nálad, nebo dokonce depresivní stavy.

Neléčená celiakie navíc zvyšuje riziko dalších autoimunitních onemocnění, jako jsou diabetes 1. typu nebo onemocnění štítné žlázy. U celiaků je také vyšší pravděpodobnost rozvoje onkologických onemocnění.

V případě podezření na celiakii se provádí krevní testy na protilátky (zejména transglutaminázu IgA). Po těchto testech si lékař obvykle vyžádá i biopsii tenkého střeva, nejen aby si onemocnění potvrdil, ale také kvůli informaci o tom, jak moc lepek střevní stěnu stihl poškodit.

Jste na lepek citliví?

Někdy se může stát, že test nepotvrdí ani alergii, ani celiakii, přestože vám po konzumaci potravin s obsahem lepku není dobře. Pak nejspíš jde o takzvanou citlivost na lepek. Ta označuje stav, kdy má člověk obtíže, ale nemá diagnostikovanou celiakii ani alergii na pšenici či lepek. Příznaky mohou být podobné: zažívací obtíže (nadýmání, bolesti břicha, průjem nebo zácpa), únava (někdy až chronická), bolest hlavy a bolesti kloubů. Oproti alergiím se ale objevují po delší době – až za několik hodin nebo dní po konzumaci lepku.

Na rozdíl od celiakie je citlivost na lepek méně nebezpečná, protože nezpůsobuje poškození sliznice tenkého střeva. Citlivost na lepek se obvykle diagnostikuje metodou vyloučení. Nejprve se vyloučí celiakie a alergie na pšenici a poté se nasadí eliminační dieta bez lepku, při které se sleduje, zda se dotyčnému ulevilo od zjištěných symptomů. Pokud se citlivost na lepek potvrdí, pak je dobré jeho konzumaci výrazně omezit.

Čemu se vyhýbat, když máme:

Alergii na pšenici

  • Pšeničné mouce a výrobkům z ní: pečivu, těstovinám, sušenkám, cereáliím, koláčům, oplatkám, knedlíkům, dortům a zákuskům.
  • Potravinám s obsahem pšeničného škrobu nebo sirupu. Pšeničný škrob se v potravinářství často používá jako zahušťovadlo, pojivo, plnidlo nebo stabilizátor. Najdete ho v kečupech, sójových omáčkách, salátových dresincích a levnějším zpracovaném mase, jako jsou párky, klobásy, uzeniny, sekaná nebo masové konzervy.
  • Instantním a dehydratovaným potravinám: například instantním polévkám, omáčkám a zahušťovacím směsím.
  • Některým sladkostem a cukrovinkám: želé bonbonům, karamelám, lízátkům nebo čokoládovým cukrovinkám. Důležité je důsledně kontrolovat etikety, abyste se vyhnuli potravinám, které mohou být pšenicí kontaminovány. Alergici na pšenici mohou bezpečně konzumovat jiné obiloviny, jako je žito, ječmen nebo oves.

• Pšeničné mouce a výrobkům z ní: pečivu, těstovinám, sušenkám, cereáliím, koláčům, oplatkám, knedlíkům, dortům a zákuskům.

Alergii na lepek nebo celiakii

Dieta u alergie na lepek a celiakie je velmi podobná, protože v obou případech je nutné se lepku zcela vyhýbat. Jídelníček alergika i celiaka musí být striktně bezlepkový, což obnáší vyloučení:

  • Všech obilovin obsahujících lepek: pšenice, ječmene, žita a často i ovsa (není-li označený jako bezlepkový).
  • Průmyslově zpracovaných potravin: běžných sušenek, omáček, polévek, dresinků, uzenin, piv a dalších nápojů s obsahem sladu, jestliže nejsou označené jako bezlepkové. Pro pacienty s celiakií i alergií na lepek je zásadní vybírat potraviny označené jako „bez lepku“ (s přeškrtnutým klasem). I malé množství lepku jim totiž může způsobit zdravotní potíže a z dlouhodobého hlediska i vážné zdravotní komplikace (zejména u celiakie).

Citlivost na lepek

Lidé s citlivostí na lepek obvykle netrpí auto imunitní reakcí ani alergií, přesto mají obtíže. V těchto případech se doporučuje bez lepková strava nebo výrazné omezení lepku podle toho, jak na něj naše tělo reaguje.

  • Vyhýbání se potravinám s obsahem lepku, zejména průmyslově zpracovaným produktům, ve kterých může být lepek skrytý.

Sledujte etikety

  • hydrolyzovaný pšeničný protein
  • pšeničný a obilný škrob
  • pšeničný sirup• modifikovaný škrob (pokud není specifikováno, z jakého zdroje pochází)
  • dextrin (často se vyrábí z pšenice)• maltodextrin (může pocházet z pšenice, ale často se vyrábí z kukuřice)
  • ječmenný slad nebo sladový extrakt• sladová příchuť nebo aroma
  • pivovarské kvasnice• semolina (krupice, obvykle z pšenice)
  • kuskus (obvykle vyráběný z pšenice)
  • kamut, špalda (druhy pšenice)• farina mouka• orzo (typ těstovin z pšenice)

Zdroje: