Každé jaro, jakmile se plevel začne rozlézat, se ho začnete nemilosrdně zbavovat. Bez debat. Šup s ním rovnou do kompostu. Přitom některé rostlinky obsahují víc vitamínu C než citron a staří Egypťané jimi prý dokonce krmili dělníky při stavbě pyramid. Stačí vědět, co hledat a jak to použít.
Čtyřikrát víc vitamínu C než citron
Zahradníci ji nenávidí. Roste rychle, šíří se podzemními oddenky a jakmile se uchytí, jen tak ji nedostanete pryč. Jenže právě proto, že je bršlice tak neporazitelná, má v sobě tolik energie a hodně z ní přenáší i na vás.
Mladé lesklé listy bršlice kozí nohy obsahují čtyřikrát více vitamínu C než citron. Navíc v nich najdete železo, mangan a betakaroten. Chuť je příjemná. Připomíná petržel s lehkým koprovým podtónem. Ve středověku ji mniši záměrně pěstovali v klášterních zahradách jako léčivku. Dnes ji většina z nás bez milosti vytrhává. A to je škoda, ozdobte si lístky třeba chleba s domácí pomazánkou.
Sbírejte mladé, lesklé a světle zelené listyod března do dubna. Jakmile bršlice vykvete, zhořknou a k jídlu se nehodí. Výborné jsou do salátů, pesta, smoothie nebo dušené na způsob špenátu. Začněte s hrstkou listů a vyzkoušejte třeba pesto. Víc zpočátku nepotřebujete, a žaludek vám poděkuje.
Bršlice může být zaměněna s krabilicí zápašnou nebo bolehlavem plamatým, který je smrtelně jedovatý. Hlavní poznávací znak bršlice je tzv. kopýtko – charakteristické rozšíření spodní části řapíku. Pokud si nejste jistí, zkuste najít obrázek na internetu nebo použít aplikaci identifikátor rostlin.
VIDEO: Jak poznat bršlici kozí nohu, plevel s léčivou silou?
Plevel, který živil dělníky pyramid
Vypadá jako pažitka, voní jako česnek a roste přesně tam, kde ho nechcete. V trávníku, na záhonu, ve spárách. Viniční česnek je přitom jednou z nejstarších jedlých planě rostoucích rostlin u nás.
Staré záznamy tvrdí, že jím staří Egypťané živili dělníky při stavbě pyramid. Sloužil jim jako zdroj energie a odolnosti. Ať je to pravda, nebo ne, bylinka má stejné protizánětlivé a antibakteriální vlastnosti jako kuchyňský česnek. Pomáhá posilovat imunitu, podporuje trávení a má příznivý vliv na krevní tlak. Jeho zelené duté listy se nápadně podobají pažitce a v kuchyni se přesně tak používají. Do pomazánek, polévek, omelet nebo jako ozdoba salátu.
Sbírejte od března do poloviny května, dokud jsou listy svěží a mají intenzivní česnekovou vůni. Od července do září se na rostlině tvoří drobné fialové cibuličky. Ty jsou taky jedlé a tvoří krásnou ozdobu talíře, se kterou zabodujete.
Chutná po česneku i hořčici zároveň
Kdybyste ho našli na zahradě, pravděpodobně byste ho vytrhali. Česnáček lékařský má nenápadné bílé květy, srdčité listy a roste podél plotů, u cest a na okrajích lesů. Jenže jakmile list promnete mezi prsty, ucítíte něco nečekaného. Kombinaci česneku a hořčice zároveň. Právě proto ho foodbloggeři v zahraničí nazývají „wild garlic mustard“ a dělají z něj pesto, omáčky nebo chimichurri. V Česku ho skoro nikdo nezná jako jídlo a přitom roste úplně všude.
Česnáček lékařský obsahuje
vitamíny A, C a E
betakaroten, železo, draslík, hořčík a vápník
omega-3 mastné kyseliny
isothiokyanáty – látky s přisuzovanými protinádorovými vlastnostmi, stejné jako v brokolici nebo kadeřávku
V kuchyni funguje všude tam, kde by byl česnek. Do pomazánek, polévek, omáček, na maso nebo do pesta. To vykouzlíte snadno. Hrst listů česnáčku, hrst vlašských ořechů, 50 ml olivového oleje, šťáva z půlky citronu a špetka soli. Rozmixujte, hotovo za pět minut. Hodí se na těstoviny, chleba nebo jen tak do polévky. Nejlepší je čerstvý a před kvetením, kdy má nejjemnější chuť. Po rozkvetení mírně zhořkne, ale samotné bílé květy jsou skvělou jedlou ozdobou salátu. Chuť je výrazná. Začněte pár lístky přidanými do pomazánky nebo omáčky. Víc si přidáte, až zjistíte, jak vám sedí.
Sbírejte od března do května na čistých místech. Rostlinu poznáte spolehlivě podle česnekové vůně při promnutí listu. Žádný jedovatý plevel takhle nevoní. Dejte pozor pouze na záměnu s česnekem medvědím. Ten má ale širší listy a roste spíše ve vlhkých lesích.
Kapary zdarma na každém trávníku
Sedmikrásky jsou jedlé celé. Květy, listy i stonky. A přitom je většina z nás seká sekačkou. Sto gramů sedmikráskových květů obsahuje 34 mg vitamínu C, vápník, hořčík, draslík a flavonoidy s protizánětlivými účinky.
Nejjednodušší použití? Přidat čerstvé květy do salátu nebo na chleba s tvarohem. A pokud chcete překvapit hosty, seberte dvě hrsti zavřených poupat, osolte je a nechte pár hodin odstát. Zalijte jablečným octem, pět minut povařte a zavíčkujte. Za dva týdny máte kapary a nikdo neuhádne, že rostly na vašem trávníku.
Bylinkáři doporučují začít s několika květy denně. Konzumace v malém množství je bezpečná. Sbírejte od března do listopadu na čistých místech, daleko od silnic a psích zón.
Rychlý přehled co, kdy a jak použít
| Rostlina | Kdy sbírat | Jak použít |
|---|---|---|
| Bršlice kozí noha | Březen–duben (před kvetením) | Salát, pesto, smoothie, dušená jako špenát |
| Viniční česnek | Březen–květen (listy), červenec–září (cibuličky) | Pomazánky, polévky, omelety, ozdoba salátu |
| Česnáček lékařský | Březen–květen (před kvetením) | Pesto, omáčky, pomazánky, ozdoba salátu |
| Sedmikrásky | Březen–listopad | Salát, naložená poupata jako kapary, ozdoba jídel |
Rostlinky sbírejte vždy na místech, o kterých víte, že nebyly postříkané pesticidy a kde nehrozí kontaminace ze silnic nebo psích výběhů. U bršlice – pokud si nejste stoprocentně jistí identifikací, použijte aplikaci nebo si rostlinu nechte potvrdit od někoho, kdo ji zná. Příroda nabízí skvělé věci zadarmo, ale jednu podmínku přece jen má. Musíte znát to, co sbíráte.
