Horké počasí může způsobit zdravotní potíže komukoli. Nejvíce jsou však ohroženi lidé starší 65 let, děti do 4 let, těhotné, kojící či zvláště drobné ženy, a také lidé s některými chronickými onemocněními (kardiovaskulární onemocnění, vysoký krevní tlak, nadváha či obezita) a ti, kteří užívají některé léky (např. na depresi nebo nespavost).

Při vysoké teplotě se lidé obecně více potí, mohou trpět dehydratací (pokud dostatečně nepijí), snižuje se schopnost soustředění, zvyšuje se hustota krve (což znamená vyšší nároky na kardiovaskulární systém), zhoršuje se prokrvení periferních částí těla a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice.

Loňské léto patřilo mezi velmi teplé a letos to nejspíš nebude jinak.  Pokud teplota vystoupá nad 28 stupňů, tak hrozí nejen riziko úpalu, ale zvyšuje se i pravděpodobnost infarktu, a to o 18 procent. Při teplotě nad 34 stupňů už je riziko více než dvojnásobné a dále stoupá, pokud se k horku přidá znečištěné ovzduší.

Zdroj: Youtube

Před infarktem z horka chrání dostatek tekutin

Extrémní horko vyvolává fyziologické reakce, které pomáhají tělu přizpůsobit se a přežít – zejména pocení a rozšíření cév v blízkosti povrchu kůže.

"To způsobuje, že srdce pracuje intenzivněji a rychleji, aby udrželo dostatečný průtok krve životně důležitými orgány," vysvětlil Dr. Rigved Tadwalkar pro web Health Line. "Toto zvýšené pracovní zatížení představuje pro srdce další zátěž."

Riziko se zvyšuje, když lidé vykonávají činnosti s vysokým kardiovaskulárním výkonem, jako je běh na dlouhé vzdálenosti nebo dlouhá pěší túra. Ale i rutinní úkoly se mohou v extrémních teplotách stát více zatěžujícími a zvýšit riziko kardiovaskulární příhody.

Při vyšších teplotách mohou být lidé snadno dehydratováni, což může zvýšit riziko srdečního infarktu. To, jak moc pijeme v teplém počasí je jeden z nejdůležitějších faktorů, abychom ochránili srdce. Dehydratace a snížený průtok krve do srdce mohou také nepřímo zvýšit náchylnost krve ke srážení, což může vést k ucpání koronárních tepen a tím ke spuštění infarktu.

Když přijde úpal, přehřátí, co dělat?  

Úpal je vlastně selhání regulace tělesné teploty. Mezi příznaky patří suchá horká červená pokožka, horečka bez pocení, rychlý silný pulz a tepavá bolest hlavy, únava, zmatenost, závratě, nevolnost až zvracení, bezvědomí. 

Při extrémním přehřátí, kdy se organismus může dostat až nad kritických 40 °C  je potřeba postiženého člověka okamžitě přemístit do stínu a aktivně jej ochlazovat. Například otírejte postiženého houbou či ručníky namočenými ve studené vodě, zabalte ho do chladného vlhkého prostěradla, zapněte ventilátor, pokud snese, lze použít i chladnější sprchu. Sledujte tělesnou teplotu – pokračujte v postupném chlazení, dokud teplota neklesne na 38,5 °C. Nedávejte postiženému pít. Zatímco postiženého chladíte, zajistěte, aby někdo jiný zavolal lékařskou pomoc. V případě, že se rychlá lékařská pomoc opozdí, zavolejte nemocniční pohotovost a řiďte se jejími pokyny.

Při mírnější formě: Je-li na počátku jen zvýšená teplota (do 38 °C) – postiženého ochlazujte. Pokud nespadá do rizikové skupiny a příznaky ustoupí do jedné hodiny, při dobrém celkovém stavu postiženého jen sledujte a podejte mu tekutiny. Lékaře volat nemusíte, ale buďte opatrní i v následujících dnech, neboť může dojít k opožděné reakci (vyčerpání z přehřátí).

Zdroj: Studie, NZIP, hygpraha, Healhline