Kdo žijete ve městě, znáte to moc dobře. Ráno vás budí, jak soused na parkovišti startuje auto. Mimochodem neměly by se ty staré „dýzly“ zakázat? Přes den slyšíte v kanceláři ruch z ulice, večer hádku spodních sousedů a chvíli na to si pustí hudbu děti z horního patra. Jsou to všechno zvuky, které berete jako součást života. Více či méně vítanou, ale prakticky každodenní. Často už je skoro nevnímáte. Nebo si to aspoň myslíte. Jenže váš mozek zvukové podněty rozhodně vytěsnit nezvládne.
Zatímco o znečištěném ovzduší či vodě se mluví často, takzvaný akustický smog zůstává tím nenápadným nepřítelem, o němž spousta z vás ani neví, že vlastně škodí a jak. Odborníci už ale mají jasno. Akustický smog může ohrožovat vaše zdraví.
Co je to akustický smog
Bydlíte u letiště? Hluk letadel může zvyšovat riziko diabetu
Hluk letecké dopravy patří k nejrizikovějším. Studie ukazují, že každé zvýšení tohoto hluku o 5 dB může zvýšit riziko diabetu až o 17 %. Důvodem je dlouhodobý stres, který narušuje metabolismus cukrů.
Jde o termín, jímž označujeme dlouhodobé vystavení organismu nežádoucímu hluku. Ten nejčastěji pochází z dopravy, průmyslu nebo prostě z městského prostředí. Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí žije v EU minimálně 20 % populace v prostředí, v němž je hladina hluku z dopravy zdraví škodlivá.
A nemusí se vůbec jednat výhradně o zvuky vysloveně hlasité. Problémem je podle odborníků i neustálý, zdánlivě „normální“ hluk, o němž se domníváte, že jste si na něj zvykli. Tělo si ovšem na takové podněty nezvyká, určitým způsobem se přizpůsobí, ale to neznamená, že nereaguje negativně – například rozvojem nějakého onemocnění.
Zátěž na srdce i mozek
Výrazný dopad má akustický smog zejména na kardiovaskulární systém. Dlouhodobý hluk totiž zvyšuje hladinu stresových hormonů, především obávaného kortizolu. V důsledku toho narůstá krevní tlak, zrychluje se tep a to všechno pak navyšuje riziko infarktu i dalších kardiovaskulárních onemocnění. Odborníci varují, že s každým zvýšením hladiny hluku o 10 dB narůstá riziko fibrilace síní přibližně o 1 až 2 %. Váš organismus vystavený akustickému smogu je totiž v permanentním pohotovostním režimu. A vy si to přitom ani neuvědomujete.
Myslíte si, že spíte dobře? A máte v ložnici opravdu klid? I relativně tiché zvuky mohou narušovat hluboké fáze spánku. Mozek zůstává aktivovaný, neodpočívá a vy pak nemůžete počítat s odpovídající regenerací. Vstáváte unavení, i když jste spali osm hodin, po obědě už je z vás mátoha, neodoláte žádné virové infekci… zkrátka a dobře oslabená imunita a dlouhodobá únava se hlásí o slovo. A asi není třeba dodávat, že v takovém režimu se urychluje stárnutí organismu.
Hluk samozřejmě devastuje i psychickou pohodu. Pod jeho vlivem jste podrážděnější, dost možná bojujete s úzkostmi, vnímáte zvýšenou míru stresu. A jsme zpátky u toho, že na rámus si prostě nezvyknete. Zdánlivé „nevnímání“ nijak nesnižuje jeho škodlivý dopad.
Ohrožení pro děti
Děti jsou na hluk citlivější než dospělí lidé, ačkoliv ho samy umí tolik vyprodukovat. Výzkumy ale jasně ukazují, že dětský mozek, který se musí neustále vyrovnávat s rušivými akustickými podněty, má pak sníženou schopnost učení. Hluk ovlivňuje u dětí schopnost soustředění, paměť i jejich čtenářské dovednosti.
Ticho jako nová forma luxusu
Odborníci nám ukazují, že škodlivé účinky má i relativně běžná hladina hluku, třeba fakt, že slyšíte zvuky ze silnice pod okny. A s něčím takovým se velmi obtížně cokoliv dělá. Určitě byste se měli snažit o co nejtišší prostředí během spánku, i kdyby to mělo znamenat použití špuntů do uší. Jestli se doma obejdete bez věčně puštěné televize či rádia, jedině dobře. Co vám naopak pomůže, jsou přirozené zvuky – třeba zpěv ptáků, který si vychutnáte během procházky v parku nebo v lese.
VIDEO: Hluk a jeho účinky na lidské zdraví
Ticho se v posledních letech stává velmi cennou komoditou. Přitom není vidět a nedá se koupit. Možná právě proto ho podceňujeme. A současně se naše tělo vyrovnává s akustickým smogem po svém – narůstá množství lidí, kteří čelí tzv. civilizačním onemocněním. Na jejich rozvoji se totiž rozhodně nepodílí jen nezdravá strava, nedostatek pohybu a znečištěný vzduch. I to, co slyšíme, nebo naopak neslyšíme, více či méně ovlivňuje naše zdraví.
