Léto, prázdniny a dovolené jsou v plném proudu. Spolu s nimi však také různé zdravotní potíže, které vás mohou na cestách potkat. Z exotických zemí si můžete domů přivézt nepříjemný „suvenýr“ v podobě střevních potíží a průjmů. Stejně ale může tělo reagovat na domácí půdě, především v době veder. Jak se trablů se žaludkem a střevy vyvarovat a co nesmí chybět v žádné cestovní lékárničce, radí doc. MUDr. Ilja Tachecí Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti.

Zdroj: Youtube

Hygiena je základ

Průjmy, zvracení a zažívací potíže nejčastěji způsobují bakterie, které produkují toxiny. Na vině mohou být i viry nebo paraziti. Proto je důležité všude na dovolené dodržovat zásady hygieny. „Základem je důkladné mechanické mytí rukou mýdlem a vodou po použití toalety a před jídlem. Není vždy nutné používat dezinfekci, a pokud ano, tak jsou vhodné dezinfekční prostředky na bázi alkoholu,“ říká doc. Tachecí.

Pozor na to, co pijete a jíte

Právě voda z neznámých zdrojů může být příčinou toho, že se škodlivé mikroorganismy dostanou do vašeho zažívacího traktu. Je tedy lepší dávat přednost balené nebo převařené vodě a vyhnout se ledu v nápojích. Také potraviny mohou být zdrojem střevních infekcí. Z tohoto pohledu je rizikové především takzvané street food, tedy jídlo z pouličních stánků. Žaludeční problémy však způsobuje i konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených potravin.

 „Je dobré zvážit, zda ochutnat skutečně všechny exotické pokrmy, které se nám po cestě nabízejí. I pouhá konzumace neobvyklých potravin – byť nejsou infekční – totiž může vést k úporným průjmům,“ varuje doc. Tachecí. Podle něj je ve vedru a na cestách lepší jíst spíše lehce stravitelnou a dobře tepelně upravenou stravu.

Nepodcenit přípravu

Střevním nákazám můžeme předcházet. Před odjezdem je vhodné ověřit si, zda se v destinaci nevyskytují choroby, proti kterým se lze očkovat. „Z vakcinace, která má vztah k onemocnění gastrointestinálního traktu, doporučujeme především očkování proti hepatitidě A, břišnímu tyfu nebo jiným endemickým nemocem. Při cestování do exotičtějších zemí je vždy dobré očkování konzultovat v centrech očkování a cestovní medicíny,“ doporučuje doc. Tachecí. Pomáhá také užívání probiotik před a na začátku cesty.

A co když už „to“ na nás přijde?

Různé formy zažívacích potíží se podle expertů objeví u 40–60 % cestovatelů, zvlášť pokud vyrazí do ekonomicky méně rozvinutých zemí. Dominuje mezi nimi tzv. cestovatelský průjem. „Dobrou zprávou je, že naprostá většina těchto obtíží spontánně odeznívá. Je ale třeba tlumit výraznější projevy jako úporné průjmy, zvracení, bolesti břicha a teploty, i kvůli riziku dehydratace,“ říká doc. Tachecí. Důležité je podle něj vědět, ve kterých případech je nutné

vyhledat lékaře. „Vhodné je to především při obtížích trvajících déle než týden, při vysoké horečce nad 38,5 °C nebo při projevech dehydratace, jako jsou zmatenost, spavost, těžká únava, svalové křeče, malé množství moči. Jakmile se objeví krvavé průjmy, zesiluje bolest břicha a člověk není schopen jíst a pít, pak je pomoc lékaře nutná,“ radí gastroenterolog.

Co si přibalit do cestovní lékárničky?

V lékárničce cestovatele by neměla chybět takzvaná adsorbencia, která na sebe umí navázat toxiny a viry, například aktivní uhlí nebo diosmectit (Smecta). Ty můžete užívat u všech forem průjmů.

„Opatrně a po nezbytně dlouhou dobu je možné podávat takzvaná antimotilika, tedy léky snižující pohyblivost střev, jako je například Imodium. Naopak nevhodná jsou především u krvavých průjmů a vysokých teplot. Léky snižující sekreci tekutin jako Hidrasec lze podávat u vodnatých průjmů jako podpůrné léčivo. Oblíbená střevní dezinficiencia jako např. Endiaron rozhodně nepatří k lékům první volby, jsou neúčinná na virové a některé bakteriální průjmy,“ vysvětluje doc. Tachecí.

 Při cestovatelských průjmech je podle něj klíčová dostatečná hydratace vodou nebo rehydratačním roztokem z lékárny. Ten si ostatně může každý doma připravit sám, stačí smíchat 8 čajových lžiček cukru, 1 lžičku kuchyňské soli a šťávu ze 2 pomerančů v litru převařené vody a následně pít 250–500 ml tohoto roztoku za hodinu.

Co hrozí pacientům?

V případě, že už někdo trpí chronickým onemocněním zažívacího traktu, musí být v létě a při cestování velmi opatrný. „Gastroenterologičtí pacienti jsou obecně náchylnější ke zhoršení symptomů onemocnění při cestování, někteří jsou náchylnější k některým infekčním onemocněním. Lidé, kteří se léčí s idiopatickými střevními záněty, dráždivým tračníkem a dalšími onemocněními trávicího traktu, by se před cestou měli pro jistotu poradit se svým gastroenterologem,“ radí doc. Tachecí.

Zdroj. Redakce