Kulturní zážitky

Přišel adventní čas a všichni, velcí i malí, se těší na Vánoce, jedny z nejkrásnějších svátků v roce. A my přemýšlíme, komu čím udělat radost. Občas se ale může v dnešní hektické době stát, že převáží komerční aspekt Vánoc nad tradicemi a duchovnem a že se trochu zapomíná na to, že tento krásný čas bychom si měli hlavně užívat. Namísto stání ve frontě v obchodě (když je možné dárky objednat přes internet) si třeba zajít na nějakou krásnou vánoční výstavu, na koncert, do divadla nebo si udělat výlet, navštívit nějaké krásné město s adventními trhy, popřípadě hrad či zámek nabízecí zajímavý program. Vedle proslulého trhu na Staroměstském náměstí v Praze můžeme připomenout město Poděbrady s obřím stromkem, vyzdobenou promenádou a osvětlenými konstrukcemi ve tvaru srdce a labutí v lázeňském parku nebo zámek Loučeň s prohlídkami na téma Příběh vánočního stromku a největším adventním věncem v České republice zdobícím kašnu na nádvoří. Také například zámek Třeboň nabízí vánoční prohlídky.

Celá řada měst a obcí pořádá akce rozsvěcení stromečku na náměstí nebo živé betlémy. Během adventních víkendů se také můžeme svézt osvětleným parníkem na Máchově jezeře. Nebo si jen zajít na procházku do přírody. Máme-li možnost zajet třeba do hor, můžeme se nadýchat na pár dní nebo aspoň hodin čerstvého vzduchu, což prospěje našim plicím i průduškám zatíženým podzimními respiračními onemocněními a také naší duši.

Vůně jehličí a cukroví

Adventní čas je také časem setkávání se s blízkými osobami a přáteli, zajdeme do restaurace či kavárny na milé setkání, zavítáme na návštěvu nebo naopak přijímáme hosty u nás. Domovy se naplní vůní jehličí. Je krásné zapojit do výzdoby domácnosti a do výroby adventního věnce také děti. Je to sice pomalejší než tyto věci kupovat nebo vyrábět sami, je to ale o to radostnější. Děti můžeme zapojit i do pečení vánočního cukroví. Určitě je to bude bavit. Na chuti se pozná, je-li cukroví připravováno s láskou. Z hlediska dietního je lépe dělat menší kousky než velké a dát přednost kvalitě před kvantitou. Pokud si takové dobroty dopřáváme, neměli bychom zapomínat také na dostatek vlákniny – ovoce a zeleniny.

Kvůli našemu zdraví bychom měli mít neustále na paměti, že naše tělo není na náhradní díly, a tak bychom se neměli přejídat ani před svátky, ani během svátků. Byla by škoda, kdybychom začínali Nový rok výčitkami a museli přijímat předsevzetí týrat své tělo, abychom zhubli. Když budeme sami se sebou spokojení, budeme kráčet vstříc dalšímu roku klidně a spokojeně.

Adventní půst a ryby na mnoho způsobů

Vzpomeňme na adventní půst, který dodržovali naši předkové – a který nábožensky založení lidé dodržují dodnes. Až do půlnoční mše 24. prosince se nesmělo konzumovat maso. Výjimku představovaly ryby. Celkově byla strava střídmější. Na venkově se v 19. století jedla na Štědrý večer jahelná kaše. Jiným častým vánočním pokrmem byl kroupový kuba se sušenými houbami. Bohatší si mohli dopřát i výše zmíněné postní jídlo – rybu. Ta se podávala i na císařském dvoře za časů císaře Františka Josefa I. a císařovny Sisi. Servíroval se jak náš oblíbený kapr, tak i ryby mořské, a dokonce i mořské plody, které jsou v dnešních časech typickou pochoutkou na Štědrý večer především ve Francii. Mohli bychom se inspirovat.

Kapr nemusí být jen smažený, ale může být připravený i dietnějším způsobem, třeba na kmíně, na rozmarýnu nebo na víně. Výbornou alternativou je také pstruh na másle nebo candát se šalotkou. A také salát k rybě nemusí být nutně kalorická bomba. Ve staré vídeňské kuchyni se podávaly brambory s polníčkem.

Pohyb pro tělo a pohoda pro duši

Během Vánoc nesmíme také zapomínat na dostatek pohybu venku. A že se nám zrovna nelíbí počasí? Mohli bychom se inspirovat Nory. V Norsku se říká, že není špatného počasí – jsou jen špatně oblečení lidé.

Svátky jsou hlavně o rodinné pohodě a porozumění. A vymyslíme-li si pestrý program, doplněný vycházkou nebo výletem, na němž se shodneme, předejdeme konfliktům pramenícím z nudy. Občas totiž v některých rodinách dochází k hádkám, které k Vánocům – ani k jiným částem roku – nepatří. Nezapomínejme, že na hádku je třeba minimálně dvou lidí, a pokud jeden zachová klid, druhého za chvíli přestane bavit ho provokovat k nějaké rozepři.

Kniha – nejlepší přítel člověka

Kdo je osamělý, může se sejít s přáteli. A pokud nemá přátele, kteří by se s ním mohli setkat, a nemá ani domácí zvíře, se kterým bude trávit svátky, pak může sváteční dny trávit s knihou. Už Tomáš Garrigue Masaryk tvrdil, že kniha je nejlepším přítelem a že jsme knihami spojeni s duchem všech národů a dob. A Heinrich Heine, oblíbený básník císařovny Sisi, zase upozorňoval na to, že jedni čtou, aby si zapamatovali, druzí proto, aby zapomněli. Tak pokud máte nějaké starosti, začtěte se a zapomeňte na ně. Přeneste se do jiného světa.

Krásný adventní čas, klidné Vánoce a šťastný celý nový rok – hlavně buďte zdraví a buďte v kondici!

 

Zdroj: autorský text, Dagmar Beňaková.

Dagmar Beňaková se dlouhodobě věnuje císařovně Sisi a je autorkou knih Záliby císařovny Sisi (2024), Dopisy od Sisi. Dosud nezveřejněná korespondence císařovny (2023), Za sluncem po stopách císařovny Sisi (2023), Toulky po stopách císařovny Sisi (2022).