Podle výsledků studie britských lékařů Richarda Dolla a Richarda Peta můžeme až z téměř 85 procent ovlivnit, zda nás v průběhu našeho života nádorové onemocnění postihne či nikoli. Odhaduje se, že správnou výživou lze zabránit vzniku až 35 procent všech nádorů. Druhý největší vliv na rozvoj této nemoci (až 30 procent) má kouření. Za 10 procenty stojí infekce, 7 procent ovlivňuje sexuální chování a 3 procenta to, zda holdujeme alkoholu. Zbylých 15 procent zahrnují další faktory, mezi něž patří například naše povolání nebo třeba znečištěné životní prostředí.

„To je samozřejmě velmi zjednodušeně řečené. Nádory se mohou vyvíjet i několik desítek let, přičemž do hry vstupuje mnoho faktorů. Důležité ale je, abychom si sami uvědomili, že vznik většiny nádorových onemocnění můžeme ovlivnit sami naším životním stylem včetně stravy,“ říká Matěj Kohutiar, lékař se zaměřením na biochemii, chemii potravin a výživu, který působí v Ústavu lékařské chemie 2. LF UK.

Ze statistik vyplývá, že mezi nejčastější nádorová onemocnění žen patří nádory prsu, kolorektální karcinom (karcinom tlustého střeva) a karcinom dělohy. U mužů jsou nejčastější nádory prostaty, kolorektální karcinom a nádory plic.

„Když se nad tím zamyslíme, je to celkem logické. Například u karcinomu střeva a plic se jedná o trvalý nebo dlouhodobý kontakt sliznice s vnějším prostředím. Tělo se tak musí vypořádávat s mnohými látkami, které se nachází v jídle a také v ovzduší. Pokud jste například kuřák, lze předpokládat, že u vás bude riziko rakoviny plic vyšší než u nekuřáka. Stejně tak člověku, který příliš neřeší kvalitu, složení a množství jídla, může hrozit rakovina tlustého střeva častěji než někomu, kdo se stravuje zdravě a střídmě,“ doplňuje Matěj Kohutiar.

Dobrá imunita je součástí prevence

Dnes už víme, že až 70 procent buněk imunitního systému se nachází ve střevech. Buňky imunitního systému jsou zodpovědné za to, že rakovinové buňky včas rozpoznají a zničí. Pokud vznikne nádorové onemocnění, znamená to velmi zjednodušeně, že jsme ztratili imunitní dohled. Ve střevech máme až 1,5 kg bakterií, které s naším imunitním systémem neustále reagují. Zastoupení jednotlivých kmenů bakterií závisí na podmínkách ve střevě a složení potravy. „Jedním z faktorů, který složení ovlivňuje, je množství a kvalita konzumované vlákniny. Ta se u běžného Čecha průměrně pohybuje kolem 10 až 15 g denně. Pokud ale chceme, aby vláknina měla skutečně protektivní charakter, je potřeba přijmout jí denně 30 až 35 g,“ vysvětluje Kohutiar.

Vlákninu rozdělujeme na rozpustnou a nerozpustnou. Protektivní charakter mají obě. Nerozpustná dodává stolici objem a urychluje transport trávicím traktem. Zkracuje se tak doba kontaktu různých toxických látek se stěnou trávicího traktu. Rozpustná vláknina je zase prebiotická (slouží jako potrava pro bakterie). Aby celý tento proces dokonale fungoval, je velmi důležité pít dostatečné množství vhodných tekutin – ideálně vody.

Pozor na maso

Je zajímavé, že výživová doporučení k prevenci nádorů jsou téměř totožná s výživovými doporučeními pro prevenci kardiovaskulárních chorob, i když se jedná o zcela odlišný druh onemocnění. „Pozor bychom si měli dát na nadměrnou konzumaci červeného a zpracovaného masa, které může obsahovat nadměrné množství soli a přídatných látek. Uzeniny obsahují dusitany, které se mohou v těle za určitých podmínek měnit na karcinogenní sloučeniny. Na druhé straně dusitany brání růstu nebezpečných bakterií Clostridium botulinum,“ vysvětluje Kohutiar.

Přílišná konzumace červeného masa a uzenin může mít vliv na vznik karcinomu tlustého střeva. Za opravdu maximální doporučené množství červeného masa vhodného ke konzumaci se pro dospělého člověka považuje 350 až 500 g týdně, což odpovídá třem porcím. Pokud bychom chtěli být důslední, měli bychom se vyhnout zpracovaným masným výrobkům v podobě uzenin nebo je ve svém jídelníčku alespoň výrazně omezit. Přednost bychom měli dávat bílému masu. Jeho protektivní účinek se prokázal zejména u rakoviny prsu.

V prevenci nádorů hraje významnou roli i tepelná úprava potravin. Za rizikovou se považuje grilování, barbecue a také domácí výroba uzenin a nakládání masa. V mase připravovaném za vysoké teploty například při smažení nebo grilování vznikají látky, které mohou mít karcinogenní účinek. Čím je maso tmavší (‚spálenější‘) a čím více šťávy/tuku z masa spotřebujeme, tím je riziko konzumace těchto nebezpečných látek vyšší. Naopak vysoce ochranný efekt má denní konzumace dostatečného množství ovoce (150 až 200 g) a zeleniny (450 g). Existují silné důkazy, že působí preventivně proti vzniku nádorových onemocnění. Například se uvádí, že dostatečná konzumace zeleniny v uvedeném množství by mohla snížit celosvětově výskyt rakoviny žaludku až o 50 procent.

Další skupinou potravin, která nás může ochránit před nádorovým onemocněním, jsou mléčné výrobky, a to hlavně díky působení vápníku a vitaminu D. Vhodnější jsou ty zakysané, které zároveň působí příznivě na naši střevní mikroflóru.

Odborníci také radí vyhýbat se ultra zpracovaným potravinám, které obsahují příliš velké množství nevhodných tuků a jednoduchých sacharidů (viz říjnová Kondice). Tato kombinace může způsobit nadváhu a obezi- tu. Podle zprávy Světového fondu na výzkum rakoviny (WCRF) z roku 2018 je s obezitou spojeno riziko až dvanácti druhů rakoviny. Fond uvádí, že kromě nezdravého životního stylu je na vině propagace nezdravých potravin, takzvaného ‚junk foodu‘, který má vysoký kalorický obsah, a přitom nízkou energetickou hodnotu. Patří sem konzumace sladkostí, slazených nápojů, chipsů a dalších pochutin.

Velmi nebezpečné jsou také karcinogenní mykotoxiny (původem z plísní). Aflatoxin B1 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny do kategorie látek pro člověka karcinogenních. Nejvyšší koncentrace aflatoxinů byly naměřeny ve špatně skladovaných a plesnivých arašídech, v kukuřici, pistáciích nebo ve skořápkových plodech. Mohou se objevit i v chlebu, pšenici, rýži, sušených potravinách včetně koření. Je proto velmi důležité dbát na to, abychom je nekonzumovali plesnivé.

TIP na skvělý recept

Brokolicový salát za syrova

Brokolice patří k vůbec nejzdravějším druhům zeleniny. Díky vysokému obsahu vlákniny posiluje vrstvu epitelu sliznice střev a tím preventivně působí proti rakovině tlustého střeva. Obsahuje vysoký podíl vitaminu C, hořčík a draslík. Kvůli zachování vitaminů je vhodné vařit ji mírně po dobu maximálně 15 minut nebo ji konzumovat syrovou.

asi 300 g růžiček brokolice nasekané nahrubo ½ jablka bez jádřince nastrouhaného nahrubo cca 15 cm oloupané salátové okurky nastrouhané nahrubo 4 ředkvičky nakrájené na čtvrtky ½ větší červené papriky nakrájené na kostičky Nasekané, nakrájené a nastrouhané suroviny dejte do salátové mísy a promíchejte se 2 lžícemi olivového oleje, 1 čajovou lžičkou soli, 1 lžící citronové šťávy a troškou třtinového cukru (nemusí být). Ihned podávejte.

Potraviny, které nám mohou prospět

VITAMIN C

Doporučená dávka se v závislosti na věku a pohlaví pro dospělého člověka pohybuje od 60 do 100 mg na den. Vitamin C v dávkách přijímaných v běžné stravě má protinádorové a protiaterosklerotické účinky (prospívá cévám). Hlavními zdroji jsou především čerstvá zelenina a ovoce: zelí, špenát, paprika, citrusové plody, rajčata, černý rybíz a brambory. Snadno se ničí nesprávným zpracováním (kontaktem s kovy, sušením a zahříváním).

VITAMIN E

Primární funkcí vitaminu E je antioxidační ochrana tkání těla. Byla prokázána pozitivní souvislost mezi jeho antioxidačními vlastnostmi a prevencí některých onemocnění včetně těch nádorových. Doporučená denní dávka se u dospělých pohybuje od 8 do 12 mg. Přirozenými zdroji jsou mléko, rostlinné oleje, vnitřnosti a obiloviny.

KAROTENOIDY

Jsou látky zodpovědné za barvu ovoce a zeleniny (žluté, žlutozelené, oranžové a červené druhy). Patří mezi přírodní antioxidanty a známe jich více než 750. Jsou rozpustné v tucích, proto je dobré je přijímat v kombinaci s nimi. Mezi nejznámější patří beta-karoten, ze kterého vzniká vitamin A. Ten ovlivňuje stav našich sliznic a je důležitý pro sítnici oka. Přirozenými zdroji beta-karotenu jsou mrkev, dýně, batáty nebo kaki.

GLUKOSINOLÁTY

Jsou organické sloučeniny, které fungují jako přírodní pesticidy proti škůdcům. Mají štiplavou chuť nebo aroma. Podle toho je také poznáte. Jsou obsaženy v brukvovité zelenině (květák, brokolice, zelí). I tyto látky snižují riziko rakoviny. Uvádí se, že konzumace ½ kg syrové nebo mírně tepelně upravené brokolice působí jako prevence proti rakovinovému onemocnění. Mezi další zdroje glukosinolátů patří růžičková kapusta, hořčice a pórek.

POLYFENOLY

Najdete je v ovoci a v zelenině. Tím, že ochraňují buněčné membrány a DNA, působí proti vzniku mutací, které mohou způsobit rakovinu. Polyfenoly snižují nepříznivé účinky oxidačního stresu a jsou účinné v boji proti volným radikálům. Patří sem například taniny (obsažené v zeleném nefermentovaném čaji) a flavonoidy, které najdete třeba v cibuli, kapustě, jablcích a ve slupkách hroznového vína.

I když lze správnou výživou podle odhadů zabránit vzniku až 35 procent všech nádorů, je potřeba si uvědomit, že za tímto onemocněním nestojí nikdy pouze nevhodné stravování. Jídlo, způsob jeho úpravy a celkový životní styl mohou mít ale buď protektivní účinky, anebo rozvoji rakoviny naopak nahrávat.