Kyčelní kloub je jedním z největších kloubů v lidském těle. Má dvě velmi důležité funkce, drží tělo vzpřímené a umožňuje mu pohyb. Svou stavbou je jednoduchý, skládá se z hlavice kosti stehenní, nejdelší a nejtěžší kosti v lidském těle, a jamky kyčelního kloubu. Tyto dotýkající se plochy jsou pokryté chrupavkou, která tělu umožňuje bezproblémový pohyb. Jako všechny naše nosné klouby je kyčel schopna odolat obrovským zátěžím a tlakům. To z ní však dělá místo, u kterého často dochází k opotřebení. 

„Obzvlášť při běhu, kdy na kyčelní klouby s každým krokem působíme až trojnásobkem své hmotnosti. V běhu z kopce dolů ještě více. Všechny tyto tlaky působí na kloubní chrupavku, která za normálních okolností dokáže tlakové síly optimálně rozložit dále. Když je ale zátěž příliš velká a přirozená regenerace chrupavky nedostatečná, dochází k poškození. A ztráta chrupavky je nevratný proces, můžeme ho pouze zpomalit,“ varuje Iva Bílková, vedoucí fyzioterapeutka pražské FYZIOkliniky.

Tomuto degenerativnímu onemocnění kloubů, které patří mezi nejčastější, se říká artróza. Trápí až 80 procent starší populace. Artróza často postihne jen jednu končetinu. Kvůli její omezené pohyblivosti ale tělo klade větší nároky na druhou, tedy zdravou končetinu, a pak může dojít k rozvoji oboustranné artrózy. Pokud vás při běhu bolí kyčle, automaticky to neznamená, že se vás toto onemocnění týká. Je to ale vždy signál, abyste svému pohybovému aparátu věnovali více pozornosti -  něco totiž určitě bude špatně. A pokud budete problém ignorovat, časem se k artróze opravdu můžete proběhat.

Když za bolest můžou boty

Bolest se v případě kyčlí objevuje na přední straně v tříslech, kde se nachází hlavice a jamka kyčelního kloubu. Může se ale přenášet až do oblasti přední strany stehna a dále se šíří po vnitřní straně stehna až ke kolenu. Pocítíte ji při dotyku nebo při vytočení kolene směrem ven. Rozhodně se automaticky nejedná o příznak artrózy, příčin bolesti může být více. „Způsobovat ji mohou vrozené vývojové vady, například dysplazie, nestejně umístěné či málo hluboké jamky, luxace (vymknutí) nebo třeba různě dlouhé krčky stehenních kostí. Ale také skolióza nebo rozdílná délka nohou, říká fyzioterapeutka Bílková.“ Mezi další příčiny bolesti kyčlí patří úrazy a zranění, uvolněné vazy, infekce, nekróza kyčelního kloubu, nádory kostí. Bolest může způsobovat také používání nevhodné obuvi, špatné držení těla nebo technika běhu, například jednostranné přetížení. Pokud svaly nadměrně namáhají místo svého úponu, mohou tam způsobit až zánět. 

Soustřeďte se na techniku

Běžec s bolavou kyčlí obvykle tu „špatnou“ nohu vytáčí špičkou ven a při došlapu se do ní jakoby propadne nebo zavěsí. Ale kyčelní klouby při běhu nebo po něm obvykle nebolí, bolest bývá způsobena spíš přetížením svalů, šlach a vazů v okolí kyčelního kloubu. Příčinou tohoto přetížení je nejčastěji chybné používání nebo zapojení kyčelního kloubu. Jak k tomu dojde?

 „Možností je spousta, může jít o odlehčování končetiny vlivem nedoléčeného starého zranění nebo úrazu, operace. Může to být vlivem asymetrie našeho těla, například skoliózy nebo ne úplně optimálního tvaru jamky a hlavice kloubu. Na vině může být i chybná technika běhu, to pak bolest bývá obvykle symetrická na pravé i levé straně,“ vysvětluje trenér kondičního běhu Edvard Kožušník a dodává: „Pokud běžce trápí oboustranná bolest v oblasti boků, bude v běhu s vysokou pravděpodobností takzvaně sedět, hrbit se v zádech a došlapovat na patu. Řešením je celkové napřímení trupu, optimální zapojení břišních svalů, náklon pánve vpřed, pružný došlap se zapojením chodidla. Sníží se tak nárazy do kyčelních kloubů, a tím i bolest po běhu. Pokud se bolest objevuje pravidelně, možná vám běhat ani nepůjde. Rozhodně byste ale přes tu bolest neměli jít. Jestli se jedná o pouhé funkční přetížení, rychle vám pomůže správné cvičení a vy se můžete k běhu bez obav vrátit. „Cvičit je potřeba tak, aby prvotní příčina dále nepůsobila a nemohla kloub stále poškozovat. To se vám může povést, pokud budete problém přehlížet.“

Úplně přestávat se sportem ale není řešení, pohyb je jen potřeba optimalizovat. Musíte pracovat na správné stabilizaci kyčelního kloubu, například posilováním. „Při výběru sportů je nutná opatrnost. Není vhodné, aby se všechny sporty odehrávaly po vertikále na nohách. Dobré je sport na nohách (běh) střídat se sporty, kde kyčel nefunguje jako nosný kloub. Vhodnými sporty, které odlehčí kyčli, jsou plavání, kolo nebo nordicwalking s vynecháním tvrdých dopadů,“ doplňuje Kožušník.

Zařaďte kompenzační cviky

Kompenzační cvičení snižuje svalové dysbalance, které vznikají jednosměrným přetěžováním, ať už při sportu (tenis, hokej, ale i běh), či běžných pracovních úkonech, nejčastěji dlouhodobým sezením nebo stáním. Kompenzační cvičení zahrnuje uvolnění, protažení a posilování přetížených svalových skupin. Uvolňovací cviky pomáhají uvolnit zatuhlé a méně pohyblivé klouby a svaly s tendencí ke zkracování. „Ideální je lehký strečink, kdy se snažíte rozsah kloubů zvýšit. Rozsah pohybu provádějte jen takový, aby nebyl bolestivý. V uvolnění může pomoci rolování na válci nebo tenisový míček. Cílem protažení je protáhnout sval v celé jeho délce, jde o takzvaný kontrolovaný strečink. V krajní poloze se vždycky snažte setrvat po několik nádechů,“ radí fyzioterapeutka Iva Bílková. Pokud chcete běhat zdravě, mobilizujte boky. Omezte čas sezení, pravidelně vstávejte a procházejte se.

Operace jako krajní řešení

Když máte kyčel již trochu poškozenou, je cvičení a kontrola techniky běhu zásadní. Aby nedošlo k artróze, měli byste být v péči profesionálů. Diagnostikování nechte na fyzioterapeutovi nebo ortopedovi. Při vyšetření lékař či fyzioterapeut vidí změnu postavení pánve, poruchu statiky páteře a chybný stereotyp chůze i zkrácení postižené končetiny. „U těžších případů je řešením operativní náhrada kloubu nebo méně invazivní artroskopie s možností ošetření povrchu kostí. S velkou pravděpodobností se ale můžete skalpelu vyhnout. Akutní bolestivé stavy chtějí klid a uvolnění reflexně stažených okolních svalů, později je vhodné přidat izometrické posilování oslabených svalů. V léčbě lze využít i rázových vln. Pokud se objevil zánět, fokusovaná rázová vlna dokáže podpořit jeho léčbu a nastartovat opravné procesy,“ vysvětluje Bílková.

Jak ochránit kyčle

  • Kompenzace asymetrie těla
  • Nesedat si s nohou přes nohu
  • Pozor na nadváhu
  • Správné držení těla a technika běhu
  • Zařazování technických cvičení (běžecká abeceda)
  • Pravidelné protahování a regenerace
  • Spolupráce s trenérem a fyzioterapeutem

Zdroje: