Krize neexistuje, tak se jmenuje váš nový podcast, který děláte s dcerou Lucií. Jak to vzniklo?
Lucka do mě víc než rok hučela, ať začneme natáčet dvougenerační podcast o aktivním životním stylu. Tak jsem jí na to nakonec kývla a natočily jsme prvních pár dílů. Na název jsem pyšná, vznikl organicky z hlášky, kterou jsem vypustila během Jizerské padesátky. Jely jsme s Luckou desítku a ona si začala stěžovat, že má krizi, tak jsem jí řekla, že krize neexistuje. To se chytlo a nešlo jinak, než slogan použít pro název podcastu. Jako prvního hosta jsme si do studia pozvaly naši babičku, ale plánujeme i další slavná jména.
Moje jízda s Kateřinou Neumannovou
Říká, že zvolnila a bere sport jinak. Ale v duši zůstala pořád závodnicí. To jsem si ověřila, když jsme spolu vyrazili na kola v okolí italského Madonna di Campiglio. Stačilo dojet pod legendární kopec vedoucí do lyžařského ráje Paganella, na který letos stoupalo Giro (12,8 km a 700 výškových metrů) a v Katce „bouchly“ saze. Soustředění, pravidelný pohyb nohou, vysoké watty a Katčino triko mizí v dáli. Se stejným nadšením vylezla ferratu SOSAT, a i když horské sestupy nesnáží, než jsem se dobelhala do údolí já, v pohodě stihla vypít jedno točené.
Vidíte mezi vámi velký generační rozdíl?
Současná generace je digitální. Já se snažím učit Lucku řešit věci po staru. Telefonátem nebo schůzkou. Aby sice byla otevřená novým věcem, ale inspirovala se u těch starých. Lucky generace odskákala sociální sítě, zažili jejich obrovský boom, který neměl žádnou regulaci. Jsem zvědavá, kam se to bude ubírat.
Nám oběma je přes 50 let. Cítíte nějakou krizi?
Omlouvám se všem, kteří skutečně nějakou životní, zdravotní, osobní krizi zažívají… Samozřejmě, že existuje, název je nadsázka. Ale často slovo krize používáme ve chvíli, kdy se nic zásadního neděje. Je třeba k sobě být trošku tvrdý, nebýt zhýčkaný, v takových chvílích tahle poučka může být docela dobrá. Je třeba nepouštět si pseudokrize moc k tělu.
I na mě působí hormony
Cítíte na sobě padesátku? Děláte nějaké věci jinak?
Před rokem, dvěma pro mě padesátka nic neznamenala. Měla jsem pocit, že mohu dělat, na co si vzpomenu. Změna nastala v posledním roce, což asi částečně souvisí s hormonálními změnami, které se ženám nevyhnou. Pobolívá mě všechno možné. Když jsem poprosila pana profesora Pavla Koláře, aby se na mě podíval a říkala si, že si snad napíšu seznam, nevěděla jsem, co řešit dřív.
K čemu jste došli?
Musela jsem změnit sportovní priority a například zrušit plánovaný L’Etape du Tour de France ve francouzských Alpách, což je závod dlouhý 170 kilometrů s převýšením 5,5 tisíce metrů. Zkrátila jsem délku svých sportovních aktivit a před pár měsíci jsem začala úplně jinak cvičit. Vždy mě bavily venkovní sporty a když jsem šla do fitka, obešla jsem pár strojů, zvedla nějakou činku a to stačilo. Nyní s trenérkou cvičím Kolářovu metodu DNS na zpevnění středu těla. Nebaví mě to, ale dělá mi to dobře.
VIDEO: Kateřina Neumannová o svých krizích a kondici
Které sporty jste si nechala?
Ubrala jsem běhání, ale pořád jezdím v létě na kole a chodím po horách, v zimě miluju běžky a sjezduji. Nečekám, že budu vyhrávat závody nebo vyjedu na nějaký kopec rychleji než chlapi, ale i to mi dělá radost… Chci být co nejdéle schopná si v Dolomitech vyběhnout, kam nevedou lanovky. Kondice je skvělá v tom, že člověk může zažívat hory v plné kráse a není limitovaný tím, kam tě někdo vyveze. Ty nejhezčí místa si většinou musíme zasloužit.
A co jídelníček? I ten jste musela upravit?
Žádnou zásadní změnu jsem neudělala, nejsem typ, který by se denně vážil. Ale když na sobě cítím, že se o dvě kila odchýlím od svého standardu, začnu se omezovat. Není to tak, že bych některé věci jíst přestala, spíš se je snažím udržovat v rozumných mantinelech. Stejně tak, když na mě přijde rozežranost.
Sport musím tělu přizpůsobit
Které sporty děláte s Luckou společně?
V zimě běžky, nyní začínáme jezdit na kole, které Lucka od dětství nesnášela. Teď za mnou přišla, že by jezdit chtěla. Kdysi jsem jí slíbila, že jí kolo koupím, až si o něj řekne, což se právě stalo. Dala jsem si záležet, koupila jsem jí růžový gravel, vyladila jí krásný set oblečení a nyní se těším, až spolu vyjedeme na Šumavě.
Dřív jste víc jezdila na biku, nyní mám pocit, že vítězí silniční kolo…
Srovnalo se to. Loni jsem si splnila svůj sen, koupila si špičkové silniční kolo, po kterém jsem od mládí pokukovala. A kdo se někdy sveze na rychlým kole po pěkných silnicích, jeho bike začne zahálet. Na Šumavu patří horské kolo, do Itálie nebo na Malorku si přibalím silničku. Najedu čtyři nebo pět tisíc kilometrů ročně.
Kolo ženám mohu doporučit
Kolo šetří oproti běhu klouby…
Běhám už jen kratší vzdálenosti, většinou v týdnu po práci si vyběhnu do Šárky na 45 minut. Netrénuji intervaly, spíš běh prokládám posilováním. Vidím lavičku, udělám kliky vpřed, kliky vzad, vyběhnu si nějaké prudké stoupání. Je to spíš obecný trénink.
Na kole si zařazuji přirozené intervaly. Šlapu do kopce na Modravě, někoho před sebou vidím a v tu chvíli mám rudo před očima a jedu. Anebo když mě někdo dojede, tak se ho chytnu. Celý život mi někdo organizoval tréninky, teď jezdím podle chuti. Dívám se jen na ujeté kilometry a průměrné rychlosti a to vždy pláču, jak mi ty průměrky, zvlášť na Šumavě, padají. Když mám sama kolem Prahy průměr okolo třiceti km/h, jsem spokojená.
Mám kolem sebe spoustu žen, které se na silničce bojí, jak byste je nalákala?
Určitý respekt k silnici je na místě. Důležité je získat na kole jistotu. Začít někde, kde je minimální provoz. Doporučila bych také radar od Garminu, který ukazuje auta za kolem. Postupně člověk získá jistotu a může se vydat i do většího provozu. Ale pro ženy jsou super i kola typu gravel. Mají širší pláště, berany a jedou rychleji než horské kolo.
Co dnes dělá Kateřina Neumannová
Bývalá běžkyně na lyžích a cyklistka, olympijská vítězka ze ZOH 2006 v Turíně, držitelka dvou zlatých medailí z mistrovství světa v běhu na lyžích pracuje v armádním sportovním centru Dukla, kde se věnuje vnějším vztahům a kominikaci. V létě jí veškerý volný čas už patnáctý rok zabírá organizace Lipno Sport Festivalu. V rádiu moderuje pořad Středeční klasika a s dcerou právě rozjela podcast Krize neexistuje. Rozhovor proběhl v italském lyžařském středisku Madonna di Campiglio.
Zdroje:
- Autorský článek
