V naší domácnosti se veslovací trenažer objevil za mých velkých protestů. Manžel mi sice vysvětloval, že je to skvělá koupě, profesionální stroj za zlomek jeho ceny, pro mě to ale byl jen další krám do už tak poměrně stísněné domácnosti plné vychytávek jako kontaktní gril, odšťavňovač, zmrzlinovač či vyžínač trávy, které používáme mnohem méně, než odpovídá prostoru, jaký zabírají. Když mi navíc oznámil, že monstrum uskladní za gaučem v obýváku, aby mohl koukat při veslování na televizi, šly na mě mrákoty. Když ho nakonec strčil vedle gauče, protože za něj se nevešel, rozbrečela jsem se. Rok se s rokem sešel, trenažer se přesunul do schůdnější pracovny a přišel covid. Jak ráda jsem byla, že ho mám v časech, kdy jsem si nebyla jistá, zda na mě soused nepošle policii, pokud si půjdu zaběhat do našich polí!

Během reportáže pro letní dvojčíslo Kondice jsem si potvrdila, že doma skutečně máme malý poklad a že pokud zvládnu správnou techniku, nemůžu si dokonce ani ublížit. Pokud bolí záda, je problém v technice. Pokud se někdo u veslování zraní, profíci tvrdí, že se mu to zkrátka nemohlo stát s vesly v rukou. Jak ale vypadá ta správná technika pro trenažer? Dan Chalupa z Row Sport ji shrnul ve třech bodech:

  • Rovná záda – sezením s rovnými zády a vysoko postavenými rameny předejdete nechtěnému přetěžování páteře.
  • Posloupnost pohybu – nohy, záda a na závěr ruce. Odkopnout nohy do natažených, pak zaklonit záda a po zastavení pohybu zad zapojit ruce. Čím postupněji a plynuleji tyto tři pohyby uděláte, tím efektivněji pojedete. Návrat pro tempo probíhá zrcadlově obráceně a se snahou se maximálně uvolnit, abyste nabrali síly pro nové tempo.
  • Správné nastavení zátěže – na boku ergometru můžete nastavit stupnici zátěže 1–10. Je vhodné si v menu najít funkci drag factor (menu – options – display drag factor). Po jejím spuštění udělejte pár silných záběrů a zobrazí se vám číslo, které by pro ženy mělo být přibližně 80–100 a pro muže 90–125. Když je číslo nízké, tak zátěž zvýšíte, a naopak. Nastavení závisí i na pocitech a fyzických schopnostech jedince, ale neměli bychom zacházet do extrémů (např. 50 nebo naopak 150).

Aby trénink veslování bez vody bavil (Dan totiž doporučuje hodinové „vyjížďky“), je dobré si ho naplánovat. Častou chybou amatérů totiž je, že plán nemají a snaží se během tréninku zvládnout všechno. Vytrvalost společně s rychlostí. Výsledkem je pak přetažený veslař, který časem nebude mít trenažer vůbec rád. Jenže je skvělým pomocníkem i pro ty, kdo pravidelně docházejí také k vodě. Jak to tedy udělat? Veslujte v intervalech!

  • Intervaly – pokud chcete zrychlovat a zefektivňovat svůj trénink, je vhodné zařazení intervalů. Veslování je silově vytrvalostní sport, čili je důležité „tahat“ rovnoměrně po celou dobu úseku. Na začátek je dobré sledovat svou tepovou frekvenci a přizpůsobit sílu během úseku tak, abyste zvládli rovnoměrně ujet celý trénink.
  • Typy intervalů – do veslařského tréninku jsou zařazeny zejména dlouhé intervaly (8–15 minut) s krátkými pauzami mezi úseky (1–3 minuty) v aerobní intenzitě okolo 70–80 % maximální tepové frekvence a středně dlouhé úseky (3–7 minut, pauza 2–4 minuty) v anaerobním pásmu okolo 80–90 %. Pro správné určení tepové frekvence vám pomůže hrudní pás, který jde propojit přímo s ergometrem nebo se sporttesterem.

Dan připojuje i tip na trénink:

  • Dlouhý vytrvalostní – 3 x 10 minut, pauza 2 minuty (bez zastavování – v pauze stále vesluji), tepy 70 % maxima, frekvence tempa 22
  • Intenzivní trénink – 5 x 5 minut, pauza 3 minuty, tepy cca 85 % maxima, frekvence tempa 24–26

Zdroj: Row Sport