Kolaps organismu z horka? Roli hraje hlavně vlhkost, upřesňuje lékař
Jak je možné závodit v běhu na poušti?
Na řadě pouští v noci mrzne, takže je otázkou, kdy závod probíhá. Nejvyšší teplota, kterou je člověk schopen vydržet cca hodinu, je něco přes 50 °C, ale tohle číslo se snižuje v závislosti na vlhkosti okolního vzduchu. Podle dřívějších výzkumů byla dlouhodobá teplota, kterou je člověk schopen ve vlhkém podnebí přežít, 35 stupňů, aktuálně byla o 4 stupně snížena. Při téměř 100 % vzdušné vlhkosti je strop 30 °C a není tu řeč o výkonnostním sportu, ale o pouhém přežití. Můžete namítnout, že v sauně vydržíme i při vyšší teplotě, ale jen než se zahřeje kůže, aktivuje se pocení, prokrví se celá ta neprokrvená část těla, a pak si to užijeme tím, že skočíme do ledové vody. Samozřejmě z tohoto důvodu není sauna doporučována lidem s kardiovaskulárními onemocněními, nebo po mrtvici, protože tam dojde k obrovskému zvýšení tlaku, zátěži na srdce a může dojít k prasknutí nějaké cévy.
Lidé se liší tím, jak dlouho v sauně vydrží. Čím to je? Hraje roli třeba vysoký a nízký tlak?
Částečně to mohou být genetické predispozice, částečně i to, jak moc budu mít vychlazenou tu část těla, která pojme jako nárazník teplo ze sauny. Někdo, kdo má extrémní množství svalů a málo tuku, se může prohřát rychleji. Svou roli hraje i subjektivní vnímání, kdy už mi to je nepříjemné a saunu opustím. A pak trénink, protože sauna se dá natrénovat. Saunování je jednoznačně zdraví prospěšné, ale nebude fungovat, když půjdu do sauny jednou za rok, musím tam chodit pravidelně.
Pro ty, kdo se sportem teprve začínají, bývá jaro a léto ideální volbou. Kdo by běhal v mrazu a dešti? Pavel Vychodil z pražského IKEMu by právě zimu a chladné dny k intenzivnímu tréninku doporučoval. Všimli jste si třeba, že zvířata v horkých dnech většinu času prospí a nejlepší výkony podávají právě v zimě nebo za chladných nocí? I o tom jsme s vedoucím lékařem anesteziologického oddělení a specialistou na přehřátí organismu mluvili v našem podcastu.
V přednášce o přehřátých běžcích používáte příklad běžce, který zkolaboval při závodu na 10 kilometrů v den, kdy bylo 28 °C. Leckdo by si řekl, že je to takový normální letní den...
Jenže tehdy byla vlhkost nějakých 70 nebo 80 % a platí to, co jsem říkal dříve. Vysoká vlhkost vzduchu snižuje naši schopnost ochlazovat se. Podle legislativy třeba v Americe by byl závod zrušený, protože pro účastníky je to nebezpečné. Tedy pro běh, jiná věc je, když v takové teplotě pojedu na kole, tam je přece jenom možnost odparu jiná. Nebo když poplavu, protože kontakt těla s chladnou vodou výrazně zvyšuje odvod tepla. Stejně jako běh je ale v takových podmínkách nebezpečná i jiná těžká fyzická práce. V USA je popisováno selhání ledvin u relativně mladých farmářů z částí USA, kde jsou v létě poměrně vysoké teploty. Práce v zemědělství, kopání krumpáčem nebo házení lopatou jsou na tom podobně jako běh. Řada běžců si sleduje své VO2 max, na které má vedro také vliv. A i to je možná důvod, proč nejlepší hodnoty mají běžkaři, i přes 90 litrů na kilogram. Není to tím, že jsou to ti nej sportovci, ale tím, že kombinují nejvíce svalových skupin, používají záda, ruce i nohy, zároveň ale mají i ideální odvod tepla. To u běhu příliš možné není.
Zdroje:
- rozhovor pro časopis Kondice
- Pavel Vychodil z pražského IKEMu
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK537135/
