Jak je možné závodit v běhu na poušti?
Na řadě pouští v noci mrzne, takže je otázkou, kdy závod probíhá. Nejvyšší teplota, kterou je člověk schopen vydržet cca hodinu, je něco přes 50 °C, ale tohle číslo se snižuje v závislosti na vlhkosti okolního vzduchu. Podle dřívějších výzkumů byla dlouhodobá teplota, kterou je člověk schopen ve vlhkém podnebí přežít, 35 stupňů, aktuálně byla o 4 stupně snížena. Při téměř 100 % vzdušné vlhkosti je strop 30 °C a není tu řeč o výkonnostním sportu, ale o pouhém přežití. Můžete namítnout, že v sauně vydržíme i při vyšší teplotě, ale jen než se zahřeje kůže, aktivuje se pocení, prokrví se celá ta neprokrvená část těla, a pak si to užijeme tím, že skočíme do ledové vody. Samozřejmě z tohoto důvodu není sauna doporučována lidem s kardiovaskulárními onemocněními, nebo po mrtvici, protože tam dojde k obrovskému zvýšení tlaku, zátěži na srdce a může dojít k prasknutí nějaké cévy.
Lidé se liší tím, jak dlouho v sauně vydrží. Čím to je? Hraje roli třeba vysoký a nízký tlak?
Částečně to mohou být genetické predispozice, částečně i to, jak moc budu mít vychlazenou tu část těla, která pojme jako nárazník teplo ze sauny. Někdo, kdo má extrémní množství svalů a málo tuku, se může prohřát rychleji. Svou roli hraje i subjektivní vnímání, kdy už mi to je nepříjemné a saunu opustím. A pak trénink, protože sauna se dá natrénovat. Saunování je jednoznačně zdraví prospěšné, ale nebude fungovat, když půjdu do sauny jednou za rok, musím tam chodit pravidelně.
V přednášce o přehřátých běžcích používáte příklad běžce, který zkolaboval při závodu na 10 kilometrů v den, kdy bylo 28 °C. Leckdo by si řekl, že je to takový normální letní den...
Jenže tehdy byla vlhkost nějakých 70 nebo 80 % a platí to, co jsem říkal dříve. Vysoká vlhkost vzduchu snižuje naši schopnost ochlazovat se. Podle legislativy třeba v Americe by byl závod zrušený, protože pro účastníky je to nebezpečné. Tedy pro běh, jiná věc je, když v takové teplotě pojedu na kole, tam je přece jenom možnost odparu jiná. Nebo když poplavu, protože kontakt těla s chladnou vodou výrazně zvyšuje odvod tepla. Stejně jako běh je ale v takových podmínkách nebezpečná i jiná těžká fyzická práce. V USA je popisováno selhání ledvin u relativně mladých farmářů z částí USA, kde jsou v létě poměrně vysoké teploty. Práce v zemědělství, kopání krumpáčem nebo házení lopatou jsou na tom podobně jako běh. Řada běžců si sleduje své VO2 max, na které má vedro také vliv. A i to je možná důvod, proč nejlepší hodnoty mají běžkaři, i přes 90 litrů na kilogram. Není to tím, že jsou to ti nej sportovci, ale tím, že kombinují nejvíce svalových skupin, používají záda, ruce i nohy, zároveň ale mají i ideální odvod tepla. To u běhu příliš možné není.
Zdroje:
- rozhovor pro časopis Kondice
- Pavel Vychodil z pražského IKEMu
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK537135/