Umění a sport – jde to dohromady? Jak se udržujete fit?
Určitě. Malování je také fyzická aktivita, takže udržovat své tělo v dobré kondici je základ. Myslím si, že jako umělec můžu malovat celý život, ale musím se zároveň o sebe dobře postarat. Udržet si ostrou mysl je jedna věc, ale nesmíme zapomínat na tělo. Koneckonců, bez svého zdraví nemáme nic. Snažím se pravidelně chodit do posilovny. Nedělám kardio ani běh, držím se základních cviků, zvedám těžké váhy, abych zůstal silný. Miluji vodu, takže v létě, když mám příležitost, rád plavu, ale nic organizovaného. Rád improvizuji.
Projeví se to na tvorbě? Občerství to mysl?
Myslím, že jakákoliv fyzická aktivita je pro mysl dobrá. Endorfiny, které po dobrém tréninku zaplaví krevní oběh, vám umožní vidět svět v lepším světle. Díky tomu jsou vaše nohy lehčí a dodá vám to novou energii.
S tím souvisí i zdravý životní styl. Je to pro umělce důležité?
Už 25 let žiji v Americe, posledních 15 let pobývám v Los Angeles v Kalifornii. Kalifornie dala vzniknout modernímu životnímu stylu, když tam žijete, přirozeně tento životní styl nasáváte. Vím, že jedním z nejdůležitějších způsobů, jak si udržet mladé nejen tělo, ale i mysl, je zůstat fyzicky aktivní. Takže ano, snažím se pravidelně cvičit a hlídat si, co jím. Před pár lety jsem objevil něco, čemu se říká animal based diet. Moje každodenní strava se skládá z organického červeného masa, medu, mléčných výrobků a ovoce. To je vše, co jím.
Maxim Havlíček se pravidelně udržuje fit.
Vidím, že to na vás parádně funguje. Bylo to těžké prosadit se v USA?
Nejdůležitější pro každého, kdo žije v cizí zemi, je naučit se místní jazyk. Jeho zvládnutí přináší příležitosti, protože vše je o komunikaci a networkingu. Pomáhá to také porozumět kultuře a historii nové země, aby se člověk mohl lépe asimilovat do společnosti. Dalším neodmyslitelným klíčem je odvaha riskovat a věřit si.
Čím vás inspiruje Amerika a čím Česko? V zimě býváte tam, na léto jezdíte k nám...
Každé z těch míst nabízí něco jedinečného. Obě země jsou odlišné. Amerika je velmi rozmanitá a najdete tam snad cokoli a má také obrovské množství přírodních krás. Nicméně Praha mě inspiruje svou historií a kulturou. Co se týče léta v Praze a v Evropě obecně, jsem tu proto, že Evropa je krásné místo, kde je letní život nádherný. Všichni jsou venku a jsou happy. Já zimu neměl nikdy rád, proto je pro mě teplá Kalifornie ideální. Sluníčko každý den, vlastně mám léto po celý rok. To můžu.
Vaše tvorba je velmi pestrá – sochařské techniky, malířské techniky, různé materiály... Jak vlastně takový obraz vzniká?
Inspiraci nacházím prakticky kdekoliv. Co se týče technik, rád experimentuji s novými materiály, postupy a způsoby, jak se vyjádřit prostřednictvím svého umění. Nikdy nevím, kam mě cesta zavede, a jsem vždy otevřený novým směrům. Každý obraz je jiný, ale způsob, jakým k němu přistupuji, je svým způsobem podobný a charakteristický pro každou novou sérii obrazů, kterou vytvořím. Také každý subjekt, který se snažím zpracovat, vyžaduje jiný přístup. Všechny tyto věci hrají roli v tom, jak nakonec obraz uchopím. Někdy je ten proces docela přímočarý, ale někdy je to velmi složitý labyrint, kterým se snažím navigovat.
To zní moc zajímavě. Ale řekněte mi: chodí malíř do práce? Myslím to tak, že byste ráno vstal a ve stejnou dobu odešel do ateliéru a s úderem čtvrté hodiny odcházel domů?
Umělec nechodí do práce. Moci tvořit umění a živit se jím je pro mne výsada. Je to dar. Každý den chodím do svého ateliéru a každý večer před novým dnem se těším na další den, kdy budu moci zase malovat. Hodiny jsou různé, ale vždy to vyžaduje disciplínu. Někdy zůstávám dlouhé hodiny, někdy mi stačí jen pár hodin. Vše závisí na rozpracované práci a komunikaci, kterou se svými obrazy v té chvíli vedu. Obvykle pracuji na více obrazech najednou. Stále se mezi nimi pohybuji, lítám od jednoho k druhému, a tím zůstávám ve flow.
Máte malou dceru, promítne se taková životní událost i do tvorby? Jak si otcovství užíváte?
Moje dcera Agnes je to nejlepší, co mě zatím potkalo. Je úžasná. Jsme si velmi podobní, vypadáme stejně a myslíme stejně. Je mezi námi velmi silné pouto, takové napojení. Má obrovský vliv na to, jak teď vidím život jako celek. Uvádí věci na pravou míru, což mě nutí klást si otázky, o nichž jsem si myslel, že na ně už dávno mám odpovědi… jen abych zjistil, jak naivní ode mě bylo něco takového si myslet.
Od 1. srpna je možné vyrazit na vaši výstavu Resurrection do pražské Galerie 1. Kdo vás nezná, proč by se měl přijít podívat?
Jít se podívat na vystavené umění současného a stále žijícího umělce je vždy dobrý nápad. My jako umělci se snažíme zpochybnit status quo; nebojíme se nahlas klást těžké otázky a vyzýváme k dialogu o jakémkoli tématu, který je pro nás životně důležitý. Děláme to prostřednictvím našeho umění. Myslím si, že je to velmi romantický způsob komunikace. Každý, kdo má o takový dialog se mnou zájem, ať dorazí. Představuji tam zcela nová díla, kterými vyprávím svůj dosavadní životní příběh. Jedním z obrazů je unikátní, video-mapingem obohacený obraz Metallum Symphony, který jsem vytvořil speciálně pro partnera mé výstavy, značku Ploom. Odhaluje abstraktní svět vytvořený z drahých kovů, přičemž každý prvek představuje skutečnou jedinečnost. Výstava trvá do 26. srpna a vstupné je zdarma.
Kdo je Maxim Havlíček
Česko-americký malíř Maxim Havlíček tvoří pod svým uměleckým jménem MAXIM. K výtvarnému umění měl blízko již od dětství, jeho strýcem byl totiž český malíř Ivan Sedliský. V roce 1999 umělec odcestoval do Ameriky a dodnes žije v Los Angeles. Jako malíř získal mezinárodní věhlas, vystavoval v Los Angeles, New Yorku, Londýně, Dublinu, Mexico City či Sydney. Svou první výstavu v Česku uspořádal v roce 2018.
