Určitě ty situace znáte – nepříjemná hádka, skutečnost, kdy vám někdo vědomě či nevědomě ublížil, životní nezdar s následky, které nejdou zvrátit – chvíle plné emocí a obvykle negativních pocitů. Často se jedná o zážitky, jež se vám neustále vracejí, opakovaně víří hlavou, jsou startovacím můstkem pro sebeobviňování, případně živnou půdou pro obviňování protistrany.

Výsledkem bývají nekomfortní pocity, negativní myšlenky a nálady, ze kterých zdánlivě není úniku. Motáte se v začarovaném kruhu, zatímco byste se potřebovali posunout o krok dál. Víme, co by pomohlo, a věřte, že se vám to na první pohled vůbec nebude líbit.

Zdroj: Youtube

Naučte se odpouštět

Ne, nebude to lehké, zvláště věci klasifikované zúčastněnými stranami jako „neodpustitelné“ umějí psychikou pěkně zamávat. Zmítají vámi pocity vzteku, padáte do hluboké propasti zklamání, je to všechno neuvěřitelně zraňující. Neustále obviňujete protistranu, v duchu s ní vedete dlouhé dialogy, vaše antipatie sílí a poslední, co byste chtěli udělat, je odpustit. Vždycky vám na mysli vytane, že ten dotyčný si žádné odpuštění nezaslouží. Ale co vy?

Udělejte to pro sebe

Odpuštění nemusí zákonitě znamenat, že odebere tíhu viny z něčích beder. Zkuste se na celý proces podívat jako na možnost, jak ulevit sami sobě. Negativní pocity a myšlenky předcházející odpuštění totiž ovlivní nejenom psychiku, ale také fyzické zdraví člověka. Tělo si takový stav často interpretuje jako akutní či chronický stres. A všichni dobře víme, co takový stres znamená pro naše zdraví. Zatímco když odpustíte, můžete se těšit nejenom na vítaný pocit úlevy, ale dojde také ke:

  • zkvalitnění spánku;
  • zmírnění úzkosti;
  • zvýšení sebevědomí;
  • snížení krevního tlaku;
  • poklesu hladiny kortizolu, která často přispívá k přibývání na váze;
  • posílení imunity.

Akt odpuštění je tedy pro naše tělo vítaný a výrazně pomůže i pro stránce psychické. Nyní si možná říkáte, že je to všechno pěkné, ale ať děláte, co děláte, odpustit nedokážete. Zkuste spolu s námi…

Kroky vedoucí k odpuštění

Odpuštění je vnitřní práce se sebou samotným, nelze se do něj vysloveně nutit. Musíte k tomuto procesu dozrát. Pomůže vám, když:

Identifikujete zdroj problému – zamyslete se nad konkrétní bolestnou událostí, projděte ji do nejmenšího detailu a akceptujte, že se stala. Je také důležité určit druh bolesti, které čelíte, a uvědomit si, že ne všechno, co vám nějak ubližuje, se děje, aniž byste na tom nenesli díl viny.

Nebudete se bát svých pocitů – jak se cítíte, když si v duchu vše přehráváte znovu? Jak se vaše pocity změnily od chvíle, kdy se to stalo? Buďte k sobě opravdu upřímní. Projděte si v myšlenkách vše klidně několikrát a postupně se přitom snažte zbavovat negativních emocí.

Uvědomíte si, že odpouštíte především kvůli sobě – celý ten komplikovaný akt vám prospěje, a proto ho vlastně podstupujete, nedovolte antipatiím vůči druhé straně, aby vás blokovaly ve schopnosti odpouštět.

Zapojíte empatii – nebude to vůbec snadné, ale zkuste si sami sebe představit na místě člověka, kterému máte odpustit. Podívejte se na celou záležitost z jiné perspektivy. I tohle může být krok, který vám najednou otevře dveře k odpuštění.

Dáte přednost lásce před nenávistí – ne, nikdo po vás nechce, abyste začali mít rádi někoho, kdo vám dost možná hodně ublížil a je původcem vašeho velkého trápení. Spíše se v myšlenkách zaměřte na lidi, kteří jsou vám oporou a pomáhají vám, zbavte se nenávistných pocitů.

Ne nadarmo se říká, že odpouštět je lidské. Odpuštění vyžaduje kupu dobré vůle, obrovské odhodlání a značnou vnitřní sílu, ale uvidíte, že všechno to snažení za šťastnější život rozhodně stojí.

Zdroje:

  • https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27068160/
  • https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/25139892/
  • https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/35190955/