Je pravda, že se udržitelný nebo funkční šatník pozná i podle toho, že věci, které v něm jsou, máme opravdu rádi?

Někteří lidé mají k šatníku čistě účelový vztah: je zima – potřebuji něco teplého, je teplo – potřebuji něco vzdušného. A je to naprosto v pořádku. Většina z nás však má ke svému oblečení hlubší emoční vazbu. Existuje jednoduché pravidlo, jak poznám, ke kterému oblečení tuto emoční vazbu mám. Měly by to být tři věci, které byste se rozhodla zachránit, kdyby hořelo. Když toto pravidlo posuneme dál, platí, že pokud si chcete koupit nějaký nový kousek, neměl by být méně kvalitní, pokud jde o materiál, a také by neměl mít nižší emoční náboj, než jaké mají ty tři kusy oblečení, které vás předtím napadly.

Zdroj: Youtube

Co to vlastně znamená mít udržitelný šatník?

Udržitelný šatník není jen o ekologických značkách nebo zelených cedulkách. Je o vědomých nákupech a správném výběru, kdy investujeme do kvalitních a nadčasových kousků, které budeme skutečně nosit. V první řadě je důležité mít ve skříni to, co nám sedí a co rádi nosíme, a ne se řídit trendy, které brzy vyjdou z módy. Udržitelný šatník se tedy staví na kvalitě, nadčasovosti a dobré kombinovatelnosti.

Pracovat na vlastním udržitelném šatníku většinou obnáší i určité mentální přenastavení se. Nejdříve se ptáme sami sebe: Proč mám tento kousek ve skříni, jaký mám k němu vztah, cítím se v něm dobře, mám ho s čím kombinovat? Všechny tyto otázky vedou k přirozené chuti třídit. Ajakmile s tím začneme, dojdeme k šatníku funkčnímu. To znamená k šatníku, se kterým se nám bude dobře žít a díky němuž budeme schopné oblečení kombinovat, aniž bychom museli mít plnou šatnu. Pokud se nám podaří sladit oblečení s naší momentální energií, náladou a životním stylem, můžeme říct, že náš šatník je nejen udržitelný, ale i funkční.

Jaké by měly být naše první kroky, pokud si chceme začít budovat udržitelný šatník?

Začněme tou inventurou. S klientkami ji provádím tak, že společně procházíme jejich oblečení a zjišťujeme, co mají ve skříni nebo v šatně aco skutečně nosí. Většinou při této prohlídce zjistíme, že máme spoustu věcí, které nenosíme, nesedí nám nebo jsme je koupili příliš impulzivně. Prvním krokem tedy je udělat si v oblečení pořádek, zjistit, co nám chybí, čeho máme naopak přebytek a co bychom třeba mohli darovat anebo prodat.

Protříděno tedy máme. Co dál?

V kroku číslo dvě bychom se měli zamyslet nad tím, co opravdu potřebujeme. To znamená, že bychom si k tomu, co skutečně potřebujeme, měli na seznam připsat i věci, které bychom do šatníku rádi doplnili. Při samotných nákupech bychom se pak místo kvantity měli zaměřit na kvalitu. Raději si kupme méně věcí, ale kvalitních, které nám vydrží déle a budeme je opravdu nosit, než hromadu módních výstřelků, navíc často pořízených impulzivně nebo ve spěchu.

Jak poznáme kvalitní oblečení?

Kvalitu oděvů odhalíte podle materiálu, zpracování a značky. Zaměřte se na přírodní materiály jako bavlna, len, vlna nebo hedvábí a zkontrolujte, zda jsou švy, knoflíky a zipy dobře provedené. A samozřejmě je dobré se podívat i na recenze a zkušenosti ostatních zákazníků.

Zmínila jste kvalitu materiálů. Na co si dát při jejich výběru pozor?

Už jsem mluvila o přírodních materiálech, protože ty jsou nejen příjemné na nošení, ale také déle vydrží. Vyhněte se syntetickým vláknům, jako je akryl nebo polyester, které se nejen rychle opotřebují, ale často se v nich také více potíme. Navíc představují zátěž pro životní prostředí. Na svých workshopech vždy říkám: Nekoukejte se, co máte na sobě, ale jak se v tom cítíte.

Zkusme si položit otázky: Cítím se v tom dobře? Potím se v tom? Je to vzdušné? Je to prodyšné? Žmolkuje se to, nebo ne?

Důležitá je i péče o materiály – například kašmírové svetry, aby vydržely co nejdéle, se perou vždy ručně a odžmolkovávají se tradičním způsobem. Složení látky máme jinak popsané na cedulkách u oblečení, ale bohužel je nechceme číst, a tak u každého druhého kusu cedulku odstřihneme, takže pak nevíme, z čeho se materiál skládá ani jak o něj pečovat.

A co sportovní oblečení? To je přece vyrobeno téměř vždy se syntetiky. Jak řešit jeho nákup, když chceme být alespoň trochu ekologičtí?

Téměř u všech značek nebo produktů se jako zákazníci můžeme dopátrat nějakého ekologického otisku nebo filozofie, s jakou se oblečení vyrábí. Jde spíš o to si uvědomit, že produkt má plnit nějakou funkci – například sportovní. Ekologická volba pak spočívá v tom, že si řekneme, že nepotřebujeme mít doma patnáctero legín na jógu, na kterou chodíme dvakrát týdně.

Další důležitá věc je vědomí, že nepotřebujeme neustále vyměňovat ‚staré‘ věci za nové. Spíš se potřebujeme naučit ukočírovat své nákupní emoce. Spousta z nás nakupuje bezmyšlenkovitě – tím vzniká celá nadspotřeba, která má velmi negativní ekologické dopady. Je prokázáno, že i kdybychom následujících třicet let nevyrobili ani tričko, obyvatelé celé planety by stále měli v čem chodit.

Vraťme se ještě k té kvalitě. Co když si nemůžu dovolit kupovat oblečení drahých značek?

Nemusíme si hned kupovat nové věci. Můžeme se zaměřit na secondhandy, vintage obchody, kde se dají najít opravdu unikátní kousky za skvělé ceny, výměnu oblečení s kamarádkami nebo si oblečení můžeme sami upravit doma, či dokonce ušít. Důležité je, aby nám hezky sedělo a cítili jsme se v něm dobře.

Někde jsem četla, že když si pořizujeme nový kus oblečení, měli bychom už před nákupem vědět nejméně o třech outfitech, ve kterých ho využijeme.

Ano, říká se tomu kombinační potenciál nebo kapitálový systém skládání šatníku. Zní to složitě, ale v podstatě to znamená, že u nového kousku oblečení by vás okamžitě měly napadnout dvě nebo tři kombinace. Ve chvíli, kdy už svůj šatník znáte lépe, mělo by to být pět až šest kombinací. To už je vyšší cíl, ke kterému je určitě možné se časem dopracovat.

Jaké konkrétní kousky by neměly v udržitelném šatníku podle vás chybět?

Základem každého funkčního šatníku jsou dobře střižené džíny, černé kalhoty oblekového střihu, kvalitní sako či vesta, bílá košile, malé černé šaty nebo sukně z dobrého materiálu. Klíčové je také mít ve skříni svetr z kvalitních přírodních vláken, jako jsou vlna nebo kašmír, protože tyto materiály jsou nejen trvanlivé, ale také poskytují komfort a teplo. Další důležitý prvek je přechodová vrstva – to může být trenčkot, parka nebo kvalitní kabát, který vás ochrání v různých podmínkách. Všechny tyto kousky oblečení by měly být nadčasové.

Jak takové nadčasové kousky poznáme a jaké barvy zvolit?

Nadčasové kousky poznáte podle toho, že se dají snadno kombinovat anikdy nevyjdou z módy. Držte se základních barev, jako jsou černá, bílá, šedá, béžová a námořnická modř, a doplňte je několika kousky v barvách, které vás charakterizují. Pokud jste konzervativnější, zůstaňte u neutrálních odstínů, ale klidně si dopřejte barevné akcenty v podobě doplňků.

Můžou i doplňky zvýšit udržitelnost šatníku?

Doplňky, jako jsou šály, klobouky, kabelky a šperky, hrají zásadní roli v tom, jak naše oblečení působí. Díky nim můžeme i jednoduchý outfit snadno proměnit v něco nového a zajímavého. Tím, že investujete do kvalitních doplňků, můžete nosit jeden outfit na různé způsoby, aniž byste museli neustále kupovat nové oblečení. Vybírejte doplňky, které ladí s vaším osobním stylem, a nebojte se investovat do těch, které vám opravdu přinesou radost. Doplňky jsou o kvalitě a originalitě, ne o kvantitě. Takže se vyplatí investovat do správného výběru, dát si na něj čas a klidně si na jejich pořízení postupně odkládat finance. Právě doplňky tvoří v outfitu z 80 procent ono fluidum, energii a konkrétní stylové vzezření, o které se snažíme.

O tom, že jsou malé lokální značky udržitelným řešením, nikdo nepochybuje. K ekologickým principům už se ale hlásí i velké řetězce. Pokud v něm například uvidím tričko se zelenou cedulkou, která říká, že je vyrobené z ekologické bavlny, je to skutečně záruka ekologického původu? Jak poznám, že se nejedná o greenwashing, aniž bych se chtěla pitvat v detailech?

Ačkoli je toto moje srdeční téma a zabývám se jím dennodenně posledních dvaadvacet let, stále si netroufám říct, že vidím do všeho. Nemohla bych dělat nic jiného než sedět v číslech, grafech a datech, do kterých vás samozřejmě žádná firma ani dobrovolně nevpustí. Tím, že mám mnohaletou a dennodenní zkušenost, mohu říct, aniž bych chtěla někoho jmenovat, že se z mého pohledu někdy o greenwashing opravdu jedná. Děje se například to, že jeden měsíc vidíte v obchodě rukavice a o měsíc později mají ty samé rukavice zelenou cedulku jako ekologické.

Jakou tedy zvolit při nákupu oblečení cestu, když nechci být klamána?

Pokud chcete mít jistotu, že nejste klamáni ‚zelenými‘ certifikacemi avyššími cenami, věnujte čas a energii ověřování původu a způsobu výroby oblečení. Budete se muset informovat u odborníků anebo se ptát přímo u daných značek. A může se vám stát, že vám nebudou chtít odpovědět anebo to nebudou vědět. Nebo můžete svůj postoj změnit tak, že se rozhodnete, že nebudete do těchto řetězců chodit. Někdo tuto variantu nákupu oblečení skutečně odmítá, protože to nesouzní s jeho životním stylem a hodnotovým žebříčkem. Pro spoustu lidí je to až ta úplně poslední cesta, když už není zbytí a nenajdou danou věc jinde. Je to hodně o tom, jestli chci ty cedulky číst anebo ne a jestli chci věřit nebo nevěřit.

Jak to děláte vy?

Osobně dávám přednost lokálním značkám, u kterých věřím tomu, co deklarují. Je to o našem rozhodnutí. Na jedné straně jsou řetězce, které mnohdy nevědí, co a proč tvoří, a pouze kopírují nějaké potřeby společnosti, na druhé to může být právě již zmíněný lokální výrobce. Měli bychom vědět, že nákup v řetězci nemusí být vždy první volbou, jak si pořídit oblečení, pro které se rozhodneme. Můžeme využít swapy, second handy… A v tom případě nemusíte přemýšlet o zelené cedulce, protože už jen tím, že si koupíte oblečení, které už před vámi někdo nosil, se chováte ekologicky.

 Zdroje:

časopis Kondice
Kamila Vodochodská
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/30591057/