Chemické UV filtry si můžete představit jako lapače slunečního záření. Jejich základem jsou chemické látky, které se vstřebají do kůže, kde pohlcují UV záření, jež kůží prostupuje. To se pak mění na teplo. Díky filtru jsou buňky chráněny před narušením genetického řetězce – tedy jak před poškozením buněk, tak před vznikem kožních nádorů. Výrobce si navíc může ‚vyhrát‘ s texturou přípravku, protože mu v tom chemický filtr nebude nijak bránit. Ochranný krém na bázi chemických UV filtrů se obvykle výborně roztírá, rychle vstřebává a nezanechává bílé stopy.
„Nevýhodou je postupné snižování účinnosti, protože při absorpci záření klesá hodnota UV filtru v kůži. Jeho změněná stavba navíc může u citlivých osob vyvolat alergickou reakci,“ vysvětluje dermatoložka Yvonne Bergerová z pražské BcD Clinic. U některých starších typů chemických filtrů se navíc spekuluje, že se mohou vstřebat do krevního oběhu a ovlivňovat hormonální systém. Proto od nich výrobci ustupují (některé filtry byly dokonce zakázány) a hledají bezpečné alternativy, které nabízí komplexnější ochranu. Více si můžete přečíst zde.
„K novějším filtrům patří například mexoryl XL, který chrání proti UVA i UVB záření, či tinosorb. Ten vykazuje i určité vlastnosti fyzikálních sunscreenů – je nerozpustný ve vodě a fotostabilní. I on chrání proti UVA i UVB,“ říká dermatoložka. Při vybírání opalovacího krému doporučuje řídit se tím, zda byl testován i pro citlivou pokožku. Riziko podráždění je pak téměř nulové.
Vyladěná kombinace
Aby vás opalovací krém chránil opravdu účinně, je třeba, aby blokoval obě části UV záření, které dopadají na zemský povrch. Problém chemických UV filtrů spočívá v tom, že často blokují jen takzvané UVB záření, které způsobuje spálení pokožky a přispívá ke vzniku kožních nádorů. Proto je výrobci často kombinují s filtry minerálními, které blokují i UVA záření. Tato část slunečního záření proniká hlouběji do pokožky a urychluje její stárnutí.
Při výběru ochranného přípravku si proto vždy zkontrolujte, zda chrání i proti UVA složce. Myslete přitom na to, že takzvané SPF se týká pouze UVB záření – říká nám pouze to, jak dlouho můžeme zůstat na slunci, aniž bychom se spálili. Na přípravku tedy musí být výslovně uvedeno, že chrání i proti UVA složce. Pak úroveň ochrany před UVA zářením odpovídá minimálně třetině SPF. Na některých opalovacích krémech můžete najít i označení PA s jedním až čtyřmi plusky. Jde o japonskou stupnici, která popisuje právě sílu UVA ochrany. Čím víc plusek, tím silnější krém je.
Zdroje:
- dermatoložka MUDr. Yvonne Bergerová,
- Studie,
- LiveScience
