Vyplývá to ze statistik zveřejněných na webu Data o zdraví, které vycházejí například z průzkumů WHO, OECD nebo Eurostatu. Výsledky ukazují, že doporučených 150 minut pohybových aktivit, které mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví, má v tuzemsku jen 7,4 % lidí starších 65 let. Bohužel ani v mladších kategoriích to není s Čechy zrovna slavné – doporučenou dávku splní jen něco málo přes čtvrtinu mladých dospělých mezi 18 a 24 lety.

Pro mnoho lidí je sport pouze koníčkem nebo nástrojem k hubnutí. Přitom má ale vliv na celkovou kvalitu života. S věkem ubývá v lidském těle svalové hmoty, pohyb úbytek zastavuje. Stejně tak brání řídnutí kostí, udržuje v kondici kardiovaskulární systém, správně zvolený tréninkový plán drží ve formě celý pohybový aparát.

„Jednoduše řečeno, co používáme, to si uchovává svou funkci déle. To platí pro svaly, kosti, ale i mozek,“ říká fyziolog Radim Šlachta ze společnosti Elonga.

Dostatečná pohybová aktivita je ovšem i prevencí mnoha závažných zdravotních neduhů jakými jsou diabetes, vysoký krevní tlak nebo dokonce některé typy rakoviny.

Navíc ovlivňuje i psychickou pohodu a společenský život. „Pohyb stimuluje produkci látek, jako jsou endorfiny, dopamin nebo serotonin, které mají pozitivní vliv na náladu, kvalitu spánku i sebevědomí a snižuje riziko depresí,“ vysvětluje Šlachta a dodává: „U seniorů navíc hraje velkou roli i sociální stránka – setkávání s přáteli při společných aktivitách může zabránit izolaci a pocitu osamění.“ Podtrženo sečteno, kdo se dostatečně hýbe, má větší šanci dožít se vysokého věku ve zdraví a v pohodě.

Ideální je držet si dobré návyky už v mládí. S přibývajícími léty by měl sportovec měnit aktivity s ohledem na to, co jeho tělo potřebuje. „Nejde o to podávat výkony jako ve dvaceti, ale spíš o pravidelnost a přiměřenou intenzitu. Pro seniory je ideální kombinace silových a aerobních aktivit – například chůze či jízda na kole doprovázená cvičením na udržení svalové síly,” doporučuje Radim Šlachta, který se věnuje výzkumu technologií, které by člověku pomohly najít ideální sportovní aktivitu pro konkrétní den a zdravotní stav.Poslouchat jen své tělo může být totiž zavádějící.

„Organismus s věkem regeneruje pomaleji a fyzická námaha může být vnímána jako větší zátěž. Přidává se i biologický proces, kdy tělo přirozeně zpomaluje,“ vysvětluje fyziolog a naráží tak třeba na obvyklý problém žen v menopauze.

Zdroj: Youtube

Mají méně energie a přirozeně tíhnou ke klidnějším aktivitám, čistě fyziologicky by jim ale v tomto období prospělo přidat si do diáře silové cvičení. Zatímco ve dvaceti může být hlavním cílem rýsování postavy, s přibývajícími svíčkami na dortu už pracujete spíš na tom, abyste co nejdéle mohli fungovat bez cizí pomoci.

„Lidé, kteří byli aktivní už od mládí, mají mnohem větší šanci udržet si pohybový režim také ve stáří. Ti, kteří se sportem začínají až po šedesátce, to mají náročnější – ale rozhodně to není nemožné,“ říká Šlachta.

Čím dříve tedy s pohybem začnete, tím spíš nebudete po šedesátce odkázaní jen na cvičení pro seniory, ale budete se konečně moci naplno věnovat sportům, které vás baví. Naopak pokud se hýbat nebudete, dostanete se do začarovaného kola strachu, že se vám něco při sportu přihodí, proto raději nic neděláte, ovšem za cenu rychlejšího chátrání tělesné schránky, kvůli kterému se hýbat nebudete moci. Jelikož lidské tělo stárne už od pětadvaceti, v šedesáti už opravdu začíná být na nové starty pozdě.

Přístup k pohybovým aktivitám je obecně Achillovou patou lidské společnosti. V rámci Evropy není situace v Česku bohužel nijak výjimečná. Naopak, jde o průměr EU. Překvapivé je, že nelze státy dle míry sportovních aktivit dělit na Západ a Východ, jak bývá často patrné ve statistikách se zdravotnickou tematikou. Více než my se hýbou například i Maďaři, Slováci nebo Estonci, méně pohybu mají poněkud překvapivě Italové, Řekové či Portugalci. Naopak asi nepřekvapí, že na špici se drží Dánové, Švédi a Nizozemci, zatímco na úplném chvostu s drtivou většinou nehýbajících se dospělých postávají Bulhaři a Rumuni.

5 nejaktivnějších národů

  1. Švédové - mladí dospělí od 18 do 24 let se sportu věnují ve více než 43 % případů, u lidí nad 65 let si pravidelný pohyb drží čtvrtina seniorů
  2. Finové - mladých tu sportuje dokonce 44 %, ale v důchodovém věku už jen zhruba každý pátý
  3. Němci - i tady číslo mezi mladými roste (45 %), ovšem ti nejstarší zaostávají za špičkou (17,7 %)
  4. Dáni - zde se pravidelně hýbe 37 % mladých, ale opět téměř čtvrtina lidí nad 65 let
  5. Rakušané - zde už přichází citelný skok - mezi mladými holduje sportu téměř 35 % lidí, jenže senioři si pravidelný pohyb dopřávají jen ve 12,6 % případů

Vliv na situaci v zemích nemá ovšem jen přístup obyvatel, ale i zájem státu své občany udržovat v kondici. To je typické třeba pro Dánsko, kde se jednak investuje do osvěty, jednak se buduje i vhodná infrastruktura. „Fitness kluby 50+ nebo bezpečné cyklostezky jsou ve Skandinávii samozřejmostí, u nás takové podmínky často stále chybí. Mnoho lidí pak přirozeně sklouzne k pasivitě,“ říká spoluzakladatel společnosti Elonga a upozorňuje, že investice by se státu vrátily ve formě menší zátěže zdravotního systému. Pomoci by mohly i programy prevence zdravotních pojišťoven a kladení většího důrazu na sledování vlastního zdravotního stavu. Důležité je nenechávat vše jen na lékařské péči a myslet především na prevenci.