„Jel jsem po ulici a byl tam asi metr a půl hluboký výkop. Najednou mě dva kluci chytli za kola a já se překlopil přímo do té díry. Byl jsem pěkně pomlácený,“ vzpomíná na jeden nepříjemný zážitek s pomocí bývalý parahokejista. Jindy mu zase pohotový spolucestující přidržel vozík, když se chystal rychle nastoupit do autobusu, a vyklopil ho.„Než začnete pomáhat, hlavně se zeptejte!“ radí.
To doporučuje i jeho fyzioterapeutka Hana Bidrmanová z Nemocnice Vršovice: „Pracuji s pacienty po amputaci a na vozíku dlouhé roky, přesto se vždycky ptám, zda a s čím přesně potřebují pomoct, u každého je to jinak a mohla bych jim přihoršit.“ Potvrzuje, že zejména mladší pacienti jsou velmi obratní a motivovaní být co nejvíc samostatní.
Skutečná pomoc by neměla být jen ta fyzická, ale zejména podpora lidí s jakýmkoliv hendikepem a respekt k jejich potřebám. Třeba tím, že budete respektovat parkování pro invalidy. „V zahraničí by se nikdy nestalo, že v nákupním středisku parkují lidé na místech označených pro invalidy. Upřímně si myslím, že právo zaparkovat tam mají i lidé, kteří to nepotřebují, ale zkrátka vozíčkář, když nemůže pořádně otevřít dveře, tak zkrátka nevystoupí,“ apeluje na řidiče.
Pomáhejte tam, kde to systém nezvládá
Mirek je také příkladem, kdy se hodí zvážit i pomoc finanční. Přes těžký hendikep zvládá totiž chodit na protézách. Ty stojí desítky až stovky tisíc, ale podle tabulek na ně kvůli vážnosti svého poranění nemá nárok – lidé v jeho stavu obvykle chůzi nezvládají a individuální odchylky velkou váhu nemají. Mirek totiž v 19 letech přišel o obě nohy, jedna mu chybí od kolene dolů, druhou ale nemá včetně kyčelního kloubu. To nezní vůbec dobře.
VIDEO: Amputace zachraňují životy, až pak se řeší, jak dál fungovat
Díky dobré vůli protetika i dobré fyzické kondici ale chůzi na dvou protézách zvládá a pojišťovna mu na ně nakonec přispěla. Ale řeč je jen o těch na běžné chození. Sportovní už součástí pojištění nejsou. Právě na ty pomáhá vybrat prostředky třeba charitativní běh Run4Help, který se koná 20. června v Praze na Letenské pláni. Na start se tu postaví hendikepovaní sportovci stejně jako zdraví podporovatelé nebo zdravotníci. Startovné pak půjde na nákup sportovních protéz.
Pro lidi s hendikepem není sport jen zábavou, ale i formou rehabilitace, která zlepšuje jejich soběstačnost i celkové zdraví. „Lidem na vozíku chybí pohyb. Při dlouhodobém sezení jim ochabují svaly kolem páteře a přicházejí problémy se zády,“ popisuje fyzioterapeutka skupiny Penta Hospitals Hana Bidrmanová. I z hlediska fyzioterapeutů je proto žádoucí, aby se ti, kdo můžou, mohli z vozíku alespoň příležitostně zvednout.
PODCAST: Poslechněte si celé Mirkovo vyprávění
Mirek si letos chtěl trasu závodu projít, ale nakonec se rozhodl start ještě odložit. Chůze po dvou protézách není žádná legrace, pády jsou na denním pořádku a je potřeba trénovat. Jenže Mirek má malou dcerku a kdyby na ni upadl, mohl by jí ublížit. Tohle jsou starosti, které lidé po amputaci nohou musí řešit neustále, zatímco nás ani nenapadnou. Až si tedy příště řeknete, že dneska se na pohyb nějak necítíte, vzpomeňte si na to a buďte vděční, že můžete.
Navíc na Letnou můžete přijít, i když vaše kondička není nic moc. Podpoříte dobrou věc. A jestli to máte do Prahy daleko nebo vám to zkrátka nevyjde, podívejte se na stránky organizace No Foot No Stress, která pomáhá vracet lidi po amputaci zpátky k aktivnímu životu. Najdete tam spoustu inspirativních příběhů a třeba vás napadne, jak skutečně pomoci.
Zdroje:
- Autorský text
