Možná jste to zažili u svých rodičů nebo prarodičů, případně sami máte takovou zkušenost. Doma nebo na ulici, všechno se zdá být v pořádku, snad jste se jen trochu zamysleli a náhle upadnete. Mladý člověk se opráší a jde dál, ale u starších lidí, zejména pokud jim je 65 let a více, jsou pády nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s úrazy.
Proč staří lidé padají?
Člověku, kterému je 65 let a více hrozí velké riziko, že spadne. Až čtvrtina starších lidí takovou situaci zažije a ne jednou. Na webových stránkách Národního institutu pro stárnutí NIH najdete seznam více než 20 příčin vážných pádů. Patří mezi ně nejčastější příčiny, jako je snížená svalová síla, překážky, interakce s léky a špatný zrak.
Těchto 20 příčin má jednu důležitost spojitost, a tou je „narušení automatického chování.“
Automatické chování zahrnuje úkony, které provádíme bez vědomého přemýšlení – například chůze, udržení rovnováhy nebo reflexy při zakopnutí. Tyto procesy zajišťuje tzv. motorická paměť a koordinace mezi smysly, mozkem a svaly. U mladých a zdravých jedinců vše probíhá hladce díky neustálému "tréninku" mozku a nervového systému.
S přibývajícím věkem se však tyto procesy mění.
Většina našeho každodenního fyzického chování je automatická. Skvělým příkladem je chůze. Většina lidí ji dělá už od dětství a zopakovala ji milionkrát. Navzdory mnoha prvkům nezbytným k chůzi si málokdo vědomě řekne: „Musím se nejprve postavit, pak zvednout nohu, vymrštit kotník dopředu, položit nohu zpátky na zem a začít sekvenci znovu.“ Děláme to automaticky, aniž bychom vědomě dávali tělu nějaké pokyny.
Jako děti se jednoduše opakováním naučíme chodit a pak už jenom mozek vyšle příkaz, aby tělo celý tento vzorec provedlo. Na stáří se ale tento proces zpomalí. Trvá déle, než si člověk uvědomí, že má zastavit nebo více zvednout nohu, protože je na cestě překážka.
Cvičení a vytvoření bezpečného prostředí
Zakopnutí běžně vyrovnáme, pokud jsou ale nervové dráhy pomalejší, k tomu připočítáme slabší svaly, s velkou pravděpodobností dojde k pádu. Křehké kosti se zlomí a takový pád často končí hospitalizací v nemocnici.
„Osobně jsem v důsledku pádů přišla o dva své prarodiče – jeden utrpěl zlomeninu kyčle a druhý utrpěl úraz hlavy. Oba zemřeli po roce hospitalizace po pádu,“ vypráví pro web Syracuse university Yaejin Moon, odborná asistentka pro vědu o cvičení na Falk College of Sport and Human Dynamics na Syracuse University.
Odbornice se ve svých výzkumech zabývá tím, jak pádům předcházet. „Vytvoření bezpečného prostředí je zásadní. Je důležité přijmout nezbytná opatření, jako je zajištění okrajů koberců a předložek páskou, umístění madel na obou stranách schodišť a instalace madel v koupelnách vedle toalet a van. Kromě toho může prevenci pádů pomoci zajištění dobrého osvětlení všech prostor v domácnosti (včetně chodeb a schodišť), nošení vhodné obuvi a používání pohybových pomůcek, jako jsou hole a chodítka,“ vysvětluje Moon. Zároveň zdůrazňuje, jak je důležité cvičení, zejména jóga nebo lehké posilování.
