Může za to krevní oběh?
Ne vždycky. Párkrát si zapomenete rukavice, a prsty vám modrají zimou. V teple se to zase spraví, a tak nad tím mávnete rukou: „Špatné prokrvení ženy trápí často…“ Jenže potom si rukavice vezmete a prsty stejně mrznou a mění barvu. Třeba jen jeden nebo dva, možná prostředník a ukazováček. Tady už to bude chtít pozorně sledovat, jak se problém vyvíjí. A při pochybnostech zajít k lékaři, protože za tím může být i vážné onemocnění systémovou sklerodermií.
Studené ruce a nohy, venku i doma
Venku mrzne a pocit chladu je docela normální. Konečky prstů jsou chladnější, hlavně když se moc nehýbáme. Jsou to okrajové části těla a krev se k nim hůř dostává. Až sem je všechno v pořádku. Stačí chvíli poskakovat, což je ostatně projev typické ochranné reakce organismu proti chladu – třesu. Nepomáhá to? Je vám zima ještě i doma u kamen?
Pak to může být znak nemoci, o níž vlastně zatím ani nevíme. Snížená funkce štítné žlázy, vysoký krevní tlak nebo neléčená cukrovka, případně zvýšená hladina stresu. Ve všech těchto případech se totiž může snižovat průtok krve cévami. Jestli chodíte na pravidelné lékařské prohlídky, nemusíte se strachovat. Tyto problémy se při nich rychle odhalí a diagnostikují.
Bílé prsty jsou jasný signál
Prsty ale mohou také zásadně měnit barvu, což se popisuje jako Raynaudův fenomén. Poslední jeden či dva články prstů zbělají, kromě toho mohou prsty i brnět, spíš ale pociťujete bolest a prsty znecitliví. V další fázi mohou modrat, případně červenat. Jestli to chcete jen tak přejít, protože se to u žen považuje za běžné, není to dobrý nápad. Raynaudův fenomén může být primární, jehož důvody nejsou jednoznačně určeny. Jenže se také může jednat o sekundární formu, u níž je třeba příčiny hledat. Mělo by to ovšem být co nejdřív.
Primární syndrom může být dědičný
Příčiny primárního Raynaudova syndromu nejsou přesně známé, podle současných poznatků to ale vypadá, že tu hraje roli genetická dispozice. Ve hře je i vliv kouření nebo práce s vibrujícím nářadím. Co s tím udělat? Podle lékařů hlavně vyhýbat se chladu. Ruce mít v teple i v zimním období. A pozor – také nesahat na zmrazené potraviny holýma rukama. Když už máte vysledováno, že prsty chladnou, mravenčí v nich, můžete zkusit nástup fenoménu zastavit třením prstů nebo rychlým skrytím na teplém místě třeba pod kabátem. Důležité je, že příznaky po zahřátí pominou a nedochází k poškození tkáně.
Sekundární fenomén značí jinou nemoc
Je možné, že bělání a bolestivost prstů v chladu upozorňuje na jinou nemoc, která se zatím jinak neprojevuje. Podle studií se může fenomén projevit i o pár let dřív, než propukne nemoc, která jej způsobuje. A nejedná se o žádnou lapálii. Může to být zánět cév nebo zánět svalů. Příčina může být v nadměrné tvorbě krevních destiček. Původcem může být také snížená funkce štítné žlázy. Léčbu nepodceňujte, protože u sekundárního Raynaudova syndromu je zásobení cév prstů kyslíkem velmi ohroženo. Kůže se potom snadno poškodí a těžko se hojí. Mohou se na ní vytvářet i vředy.
Nejzávažnější je systémové onemocnění
Objevuje se velmi vzácně, jen u jednoho člověka na 10 000 – 50 000 lidí. Právě Raynaudův fenomén je jedním z jeho příznaků. Systémová sklerodermie bohužel postihuje kromě kůže také pohybový aparát, napadeny bývají i vnitřní orgány – trávicí soustava, plíce, srdce a ledviny. Příčina vzniku tohoto onemocnění není objasněná. Neexistuje ani účinná léčba, výhled ale není úplně špatný. Prevence, komplexní přístup a v posledních letech i biologická léčba mohoupostup onemocnění a jeho projevů zmírnit. I to je důvod, proč nad bílým prsty nemávnout rukou a raději se poradit s lékařem.
