Kartami v diagnóze vysokého krevního tlaku navíc nedávno zamíchali odborníci z American College of Cardiology and the American Heart Association, kteří změnili aktuální charakteristiku normálního krevního tlaku. Podle starších údajů bývala prahová hodnota 140/90, nová odborná doporučení číslo snížila na 130/80. Pokud už do této doby odborníci varovali před dramaticky stoupající hypertenzí, se zavedením změny odhadují, že množství lidí s vysokým krevním tlakem stouplo přinejmenším o dalších 14 procent.

I plíce mohou mít vysoký tlak

Vysoký krevní tlak má mnoho podob i důsledků. V poslední době lékaři varují například před tzv. plicní hypertenzí, kterou může signalizovat zvýšená dušnost při fyzické námaze, únava, případně bolest na hrudi. Tato nevyléčitelná choroba trápí tisíce Čechů, ale řada z nich o své diagnóze netuší, nebo se ji dozvídá pozdě. Včasná léčba přitom podle lékařů může zabránit vážným zdravotním následkům nebo i smrti. Lidé s plicní hypertenzí jsou mj. jedni z nejrizikovějších pacientů co se týká onemocnění covid-19, navíc přítomností dušnosti se plicní hypertenze svým způsobem covidu i podobá. Důsledky nemoci bývají velmi vážné. „Dochází při ní ke zvýšené námaze pravé komory srdeční, která se postupně zvětšuje. To může v čase vést k jeho selhání. Zároveň se nedostatečně okysličuje krev, proto pacienti trpí dušností, únavou nebo závratěmi a mdlobami,“ říká doc. MUDr. Pavel Jansa, kardiolog z II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.

Kvůli nedostatečnému okysličení krve trpí často pacienti příznaky, jako je modré zbarvení rtů a kůže nebo otoky kotníků a nohou. Diagnóza plicní hypertenze se podle výzkumů týká až jednoho procenta světové populace.

„Kvůli relativní vzácnosti onemocnění tato možnost často lékaře napadá až jako poslední a pacienty léčí například na astma. Lidé se tak ke správné diagnóze propracují mnohdy pozdě, když je choroba v pokročilém stadiu. Léčba je pak mnohem složitější,“ vysvětluje doc. Jansa. Pokud však dušnost nelze zdůvodnit jiným onemocněním, měl by pacient absolvovat ultrazvuk srdce a následně navštívit specialisty.

Plicní hypertenze má řadu příčin, nejčastěji ji lékaři diagnostikují jako komplikaci jiného onemocnění plic a srdce. Za jejím vznikem mohou stát i autoimunitní onemocnění nebo plicní embolie. „Známe několik druhů plicní hypertenze, v posledních letech se náš zájem soustřeďuje zejména na plicní arteriální hypertenzi a na chronickou tromboembolickou plicní hypertenzi vznikající po plicní embolii; došlo zde k významným pokrokům v léčbě. Díky nim jsme dokázali výrazně snížit úmrtnost na plicní hypertenzi,“ připomíná doc. Jansa. Se zmíněnými druhy plicní hypertenze se v Česku léčí přibližně 1000 pacientů, každý rok jich okolo 150 přibude. Podle odhadů lékařů dalších několik tisíc lidí o své diagnóze vůbec neví. Tromboembolická hypertenze se léčí chirurgicky nebo angioplastikou a farmakoterapií. Ročně se v Česku provede kolem 30 operací a kolem 80 – 100 angioplastik pro tromboembolickou plicní hypertenzi.

„Včasné zahájení léčby dává pacientům šanci na delší a kvalitnější život. I proto je jakákoli osvěta, která povede k časnějšímu rozpoznání nemocí, velmi důležitá. Plicní hypertenze si nevybírá a zasahuje lidi napříč celou populací, takže čím více lidí se o nemocí dozví, tím lépe,“ říká Milena Kaftanová ze Sdružení pacientů s plicní hypertenzí. V současné době jsou v Česku tři specializovaná centra na léčbu plicní hypertenze – II. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Kardiologická klinika IKEM a I. interní klinika Fakultní nemocnice Olomouc.

Měřit i v klidu doma

Podle statistik trpí vysokým krevním tlakem 45 % Čechů ve věku 25 – 64 let. Ne vždy je však jeho prokázání jednoduché. Nejvyšší krevní tlak například míváme krátce po probuzení. Ranní hypertenze je definována jako týdenní průměrná hodnota ranního krevního tlaku (který se měří 1 až 2 hodiny po probuzení) a přesahuje 135/85 mmHg. Existují dva typy ranní hypertenze. V prvním případě může jít o pacienty, kteří mají konstantně vysoký krevní tlak během noci anebo se jim zvyšuje během spánku. V druhém případě jde o jedince s extrémním poklesem krevního tlaku v noci a extrémním nárůstem ráno. Do chvíle, než člověk navštíví lékaře, se však krevní tlak sníží natolik, že se znemožní správná diagnóza. Právě proto lékaři doporučují pravidelné domácí měření.

„Pokud si budete pravidelně měřit krevní tlak kvalitním a validovaným tlakoměrem a naměříte více než jednou vyšší hodnoty (140/90 mmHg a více), navštivte praktického lékaře. Včasné zahájení léčby hypertenze a důsledná kontrola krevního tlaku může zabránit rozvoji budoucích komplikací,“ říká kardioložka MUDr. Petra Vysočanová z FN Brno.

Důležité je měřit se v klidu, pravidelně a mít správně nasazenou manžetu tlakoměru, aby výsledky nebyly zkreslené. To potvrzuje i kardiolog prof. Michal Vrablík: „Domácí měření se musí provádět podle jasných pravidel a správně, jinak výsledky mohou spíše pacienta stresovat a situaci zhoršovat. Nezbytným předpokladem je použití kvalitních tlakoměrů ideálně vybavených Intelli manžetou, např. OMRON M6 Comfor AFib, které jsou uživatelsky příjemné a na výsledky měření se lze spolehnout.“

Domácí měření může pomoci i v případě, že pacient trpí tzv. hypertenzí bílého pláště. Ačkoliv někomu tato „diagnóza“ může přijít úsměvná, jisté je, že existuje mnoho lidí, kteří mají za běžné situace ideální tlak, ale v momentě, kdy vejdou do ordinace lékaře, vyskočí jim do závratných výšek.

Hypertenze trápí i mladé

„Hypertenze není zdravotním problémem pouze seniorů, objevuje se ve všech věkových kategoriích, a to i u jinak zdravých jedinců. Problémem zůstává, že až čtvrtina postižených o svém zvýšeném krevním tlaku neví, a proto se neléčí,“ upozorňuje MUDr. Petra Vysočanová. Do rizikové skupiny patří také ti, u kterých se v rodině dříve vyskytla mozková příhoda. I navzdory správně nastavenému životnímu stylu je genetická predispozice neovlivnitelným faktorem. Doc. MUDr. Gabriel Kamenský, CSc., FESC definuje ohroženou skupinu obyvatelstva takto: „Jsou to především pacienti s vysokým krevním tlakem, diabetici, kuřáci a pacienti vyšších věkových kategorií. Znepokojující však je, že v posledním období vídáváme mozkové příhody i u mladších lidí. V nedávné době jsem se setkal se čtyřmi případy žen ve věku mezi 30 – 40 lety, které dostaly mozkovou příhodu, přičemž při jednom z nich šlo o ženu v sedmém měsíci těhotenství. Ženy mají téměř třikrát častější mozkové příhody než muži...“

Odhaduje se, že samotná dědičnost se podílí na hodnotě krevního tlaku asi v 80 % a zevní vlivy ve 20 %. Pravděpodobnost postižení člena rodiny, v níž se vyskytuje hypertenze, je asi 50 %. U mladých osob ve věku 20 – 49 let s oběma rodiči hypertoniky bylo zjištěno asi čtyřikrát vyšší riziko rozvoje hypertenze.

Tlak na cestách

Pokud lidé s hypertenzí užívají pravidelně předepsané léky, nemusejí se obávat ani cestování a pobytu v oblastech s vysokými teplotami. Trochu obezřetní by však zůstat měli. „Jako každé léky mají i ty na snižování krevního tlaku své nežádoucí účinky. Při stresové situaci, jakou představuje pro mnoho lidí například cesta letadlem, kdy dochází ke změně tlaku a dehydrataci organismu, se může tlak zvýšit a stávající terapie pak funguje odlišně. Většinou ale dochází jen ke snížení účinku léků a pacienti pak pociťují závratě, bolesti hlavy a únavu. Problém, který ale často při cestování nastává, je ten, že si lidé nevezmou dostatečný počet prášků, špatně si je spočítají a poté je v zahraničí jen těžko shání. Cestování samo o sobě by nemělo být problém,“ vysvětluje MUDr. Jan Večeř z Interny-neurologie s.r.o.

Pro nemocné s vysokým krevním tlakem pak platí obzvlášť doporučení vyhýbat se přímému slunci v době mezi 11. a 15. hodinou, kdy jsou jeho paprsky nejsilnější. V případě, že je k dispozici klimatizace, je dobré dávat si pozor na nastavení vhodné teploty – ideální je kolem 24 °C. Organismus se totiž hůře vyrovnává s teplotním šokem při náhlém přechodu z horka do chladu a naopak. Rychlá změna teplot tak může způsobit řadu zdravotních komplikací.

Základní prevencí v letním období je samozřejmě dostatečný příjem tekutin, nejlépe pak čisté vody. Prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. ještě dodává: „Při vysokých letních teplotách platí obecná pravidla a selský rozum. V tropickém počasí by se pacienti léčení s vysokým krevním tlakem rozhodně měli vyvarovat zvýšené psychické nebo fyzické námahy a samozřejmě, jako celá populace, dodržovat pitný režim.“ ■

Co možná nevíte o tlaku

Moderní vnímání kardiovaskulárního systému odstartovala práce lékaře Williama Harveye (1578 až 1657), který popsal oběh krve ve své knize De motu cordis.

Anglický kněz Stephen Hales provedl první publikované měření krevního tlaku v roce 1733, a to u klisny. Hypertenze jako klinická entita přišla s vynálezem manžetového tlakoměru Scipione Riva-Rocci v roce 1896. V 19. a 20. století, než byla známa účinná farmakologická léčba hypertenze, používali lékaři tři způsoby terapie, všechny s četnými vedlejšími účinky: přísné omezení sodíku (například rýžová dieta), sympatektomie (chirurgické přetětí sympatických nervových vláken) a pyrogenní terapie (vyvolání horečky, nepřímo snižující krevní tlak).

Historicky nejvyšší naměřený krevní tlak přesahoval 370/360 mmHg! Šlo o experiment v případě pěti zkušených kulturistů podstupujících velmi náročné cvičení. Průměrná hodnota pro skupinu byla 320/250 mmHg. Hypertenzí trpí i zvířata. U koček je indikována systolickým krevním tlakem vyšším než 150 mmHg. U psů se normální krevní tlak může mezi plemeny podstatně lišit, ale hypertenze je často diagnostikována, pokud je systolický krevní tlak vyšší než 160 mmHg.

Autor: Judita Bednářová

Zdroje: Autorský článek, Květy 32/2021 https://www.acc.org/https://www.lf1.cuni.cz/