Tadeáš Kuběnka, považovaný za jednoho z nejkontroverznějších influencerů na české scéně, se měl zhroutit. V minulém týdnu podal na svém Instagramu vyjádření, které mu podle mnohých nebylo vůbec podobné:
,,Nebudu vám tady říkat, že jsem v pohodě. Nejsem v pohodě, protože jsem prostě smutný ze všeho, z celého mého života. A za všechno si můžu sám. Já nemám koho obviňovat, ani výchovu mojí mámy, ani nikoho, protože kdybych třeba mámu poslouchal, tak třeba neodejdu v osmnácti letech do Like House a potom z domu…“ řekl ve videu influencer. ,,Jsem hlupák z Havířova, převlečený za Paris Hilton z Beverly Hills. To je vše, co jsem vám chtěl říct,“ zaznělo také.
V pořadu KONTROVERZNÍ, který Tadeáš vede se svou nejlepší přítelkyní Denisou Kouřílkovou alias Sugar Denny, se k celé situaci vyjádřila sama Denisa společně s Tadeášovou maminkou. ,,Začal mít asi nějakou psychózu. Nevíme, co se přesně stalo, přesnou diagnózu ještě nemáme. On se prostě úplně psychicky zhroutil. Co se tedy stalo, je, že jsme ho včera odvezli někam…,“ říká ve videu Sugar Denny a pak se zarazí. Tadeášova matka pak dodává, že je Tadeáš pod dozorem lékařů a naznačuje tím, že je v psychiatrické léčebně. Denisa se domnívá, že to může být kvůli tomu, že jeho psychika nezvládla náhlý nátlak společnosti, protože se tak rychle proslavil a řeší ho v podstatě celá republika.
Ať už influencerovu hospitalizaci zapříčinilo cokoliv, není žádnou novinkou, že v psychiatrické léčebně končí stále více mladých lidí, trpících různými psychickými problémy. Od hraniční poruchy osobnosti přes bipolární poruchu až po toxickou psychózu, důvodů je nespočet. Podle studie publikované v National Institute of Mental Health více než 20 % mladých dospělých ve věku od 18 do 25 let zažívá nějakou formu duševního onemocnění. Z tohoto počtu je určité procento hospitalizováno pro intenzivní péči, což ukazuje na rostoucí potřebu lépe podporovat duševní zdraví v této věkové skupině. Je tedy velice důležité o nutnosti péče o mentální zdraví edukovat sebe i naše děti a snažit se toto téma detabuizovat.
Kdy je nutná hospitalizace na psychiatrii?
Psychiatrická hospitalizace je často nezbytná, když jedinec představuje bezprostřední nebezpečí pro své okolí nebo pro sebe, nebo když je v takovém stavu, že nemůže adekvátně pečovat o své základní potřeby. Jakékoliv psychotické epizody, deprese nebo úzkosti s myšlenkami na sebevraždu by měly být co nejdříve projednány s psychiatrem nebo alespoň s praktickým lékařem, který doporučí další postup. To samé platí o všech formách sebepoškozování.
Sebepoškozování má mnoho podob
Zatímco většina lidí si pod pojmem sebepoškozování představí úmyslné řezání se žiletkou, je to pouze špička ledovce. Sebepoškozování totiž může vypadat různě – od emotivního přejídání, bulimie a anorexie přes promiskuitu až po nadužívání alkoholu a drog. Ať už má ubližování samo o sobě jakoukoliv formu, vždy je nutné o takovém jednání komunikovat s odborníkem.
Jak vypadá hospitalizace?
Z vlastní zkušenosti vím, že nejjednodušší formou hospitalizace je konzultace s praktickým lékařem, který po konzultaci vydá žádanku na psychiatrickou kliniku. Pacient se pak dostaví na konkrétní kliniku, kde mu přijímací lékař vysvětlí důvod hospitalizace a obeznámí ho s plánem léčby, popřípadě udělá první psychologické testy.
Při přijetí do léčebny mohou být pacienti požádáni o odevzdání předmětů, které by mohly být považovány za riziko pro něj nebo ostatní, jako jsou ostré předměty. Následně je pacient odveden na příslušné oddělení a začíná léčba. Komunikace mezi zařízením a rodinou nebo blízkými je pak řízena podle přání pacienta a právních regulací.
Nedobrovolná hospitalizace
Nedobrovolná hospitalizace pak představuje závažný zásah do práv pacienta, kdy je pacient přijat do léčebny proti své vůli. Tak se může stát pouze tehdy, pokud pacient závažně ohrožuje sebe nebo své okolí, je pod vlivem návykových látek nebo není možné situaci uklidnit jinak. Nedobrovolně hospitalizovaní pacienti jsou povinni snést omezení na své osobní svobodě – je jim většinou odebrán telefon, nemají povolené vycházky, nesmí sami odejít z oddělení a pohybovat se po areálu nemocnice.
Jak dlouho trvá hospitalizace?
Délka hospitalizace na psychiatrické klinice se může výrazně lišit v závislosti na diagnóze, závažnosti případu a individuální reakci na léčbu.
Krátkodobá hospitalizace obvykle trvá od několika dnů do několika týdnů. Je zaměřena na stabilizaci akutních stavů, které vyžadují okamžitou pozornost, jako jsou vážné psychotické epizody nebo hluboké deprese s myšlenkami na sebevraždu.
V některých případech, zejména u pacientů s chronickými nebo zvláště závažnými duševními onemocněními, může hospitalizace trvat měsíce, nebo dokonce roky. Dlouhodobá péče je zaměřena na komplexní rehabilitaci a často zahrnuje rozsáhlý terapeutický program.
Mnoho léčebných zařízení také podporuje postupný přechod z intenzivní hospitalizace do méně restriktivního prostředí, jako jsou rezidenční zařízení nebo komunitní péče, kde pacienti mohou pokračovat v léčbě a rehabilitaci v otevřenějším prostředí.
Pacientům a jejich rodinám se doporučuje, aby průběžně konzultovali s lékařským týmem, aby získali nejaktuálnější informace o odhadované délce léčby a plánech na budoucí péči. To pomáhá vytvořit realistické očekávání a plán pro návrat do běžného života.
A co pak?
V každé psychiatrické léčebně lékaři pacienty obeznámí s tím, že hospitalizací léčba nekončí. Následná péče je absolutně nezbytná pro to, aby se pacienti mohli vrátit zpět do normálního života.
Po propuštění z léčebny je tedy důležité nastoupit buď na denní či týdenní stacionář, nebo chodit na terapii.
Zdroje: https://www.nimh.nih.gov/ https://www.nzip.cz/clanek/293-nedobrovolna-hospitalizace https://psychoportal.cz/luzkova-psychiatricka-pece/
