Termín „preventivní medicína“ je relativně moderní pojem. Až do 20. století nevěnovali odborníci prevenci nemocí mnoho času. Ostatně je to i pochopitelné. Ohlédneme-li se o 100 let zpátky a dále, hlavními příčinami úmrtí byly zejména infekce: tuberkulóza, chřipka, potažmo zápal plic, infekční průjem. Během několika desetiletí se díky rychlému vývoji medicíny staly infekční nemoci mnohem zvladatelnějšími a v nebezpečnosti je nahradily choroby chronické: rakovina, kardiovaskulární problémy, diabetes, chronická obstrukční plicní nemoc… Tedy diagnózy, jimž lze do značné míry nějak předcházet a které jsou při včasném stanovení mnohem zdárněji léčitelné (a vyléčitelné), než kdyby se tak stalo až při manifestaci veškerých subjektivních projevů…

Servis je nutný

I když v sobě skrývá potenciál záchrany života či jeho prodloužení o mnoho let, slovo „prevence“ mezi lidmi příliš populární není. Spíš než pozitivní odezvu vzbuzuje dojem odříkání a oběti: dodržovat zdravý životní styl, cvičit, méně jíst, nepít alkohol, nekouřit… Jenže zdá se, že lidem nevoní nejen tato „primární“ prevence, spočívající v zodpovědném chování vůči svému zdraví, ale ani ta sekundární, mající co nejdříve odhalit případná rizika nebo projevy nastupujícího onemocnění. Sem patří pravidelné lékařské prohlídky od těch dvouletých u praktického lékaře přes mamografy, kolonoskopie, kontroly prostaty po celkové onkologické screeningy, které s přispěním některých pojišťoven provádějí Komplexní onkologická centra.

Odborná společnost American Cancer Society například doporučuje každé tři roky absolvovat zdravotní prohlídku související s rakovinou. Kdo z pacientů ale podobná doporučení svědomitě dodržuje? V současné covidové době se už beztak nedobrá situace v oblasti prevence ještě více zhoršila. Kardiologové poukazují na riziko, že covidová pandemie může vyvolat pandemii srdečního selhání, pneumologové varují, že okolo 300 000 lidí trpí chronickou obstrukční plicní nemocí, aniž o ní ví, a že zdráhání se přijít včas na kontrolu výrazně snižuje šanci na vyléčení rakoviny plic. Okolo 80 % lidí přijde totiž k lékaři až v době, kdy už není možné nádor operovat. „Každý měsíc prodlení představuje u karcinomu plic výrazně negativní prognostický marker. Jinými slovy: čím později člověk přijde, tím menší má šance na diagnózu, léčbu a přežití nebo i vyléčení,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D.

Podle MUDr. Milana Sovy, Ph.D., předsedy České aliance proti chronickým respiračním onemocněním, loni přišlo do ambulancí plicních lékařů ze strachu z nákazy covidem ještě o pětinu lidí méně než obvykle. Totéž se týká prevence u praktiků, kteří ve včasné diagnostice představují první záchytnou síť. Prevence, která pokulhávala vždy, je dnes odsunuta do pozadí úplně. Jenže pravidelný „servis“ potřebují nejen auta, ale i lidé.

Rakovina

Dost možná nejobávanější nemoc má při včasné diagnostice velké šance na vyléčení. Je mylné se domnívat, že mě se problém netýká, protože jsem mladý, sportuji, cítím se dobře, v rodině nikdo rakovinu neměl... Rakovinou trpí lidé v jakémkoliv věku, od batolat po stoleté. Přesto statistiky vypovídají o tom, že jde převážně o nemoc středního věku a výše. Některé výzkumy uvádějí, že medián v době diagnózy je 66 let, což znamená, že polovina všech nových případů byla diagnostikována do této doby a polovina později. Souvislost mezi rakovinou a věkem se může lišit podle typu onkologického onemocnění. U dětí jde nejčastěji o leukémie, lymfomy, nádory mozku či kostí. S věkem však stoupá riziko dalších druhů karcinomů. Do 50 let se více vyskytují melanomy, rakoviny prsu, štítné žlázy, nad 50 stoupá i riziko onemocnění plic, prostaty či střeva. Jisté je, že každých šest minut v Česku někdo onemocní rakovinou a existují způsoby, jak to zjistit co nejdříve. Pomineme-li známé možnosti preventivních mamografů, testů na okultní krvácení, vyšetření prostaty či děložních čípků, které by měly být od určitého věku prováděné zcela automaticky, pak některá Komplexní onkologická centra dělají preventivní onkologické prohlídky, které vás prověří opravdu dokonale. O tyto možnosti už se však každý musí iniciativně zajímat sám.

Masarykův onkologický ústav službu nabízí za 6500 Kč, přičemž pojištěncům VZP z velké části proplácena. Prohlídka zahrnuje mj. krevní vyšetření nádorových markerů, RTG plic či ultrazvuk celého břicha a další způsoby, jak s velkou pravděpodobností zjistit, že se daného člověka – alespoň pro tuto chvíli – rakovina netýká.

Kůže

Změny na kůži bývají patrné poměrně brzy, přesto i zde se lékaři často setkávají s pozdní diagnostikou závažného onemocnění. O stav kůže by se měli lidé zajímat průběžně celý život, protože například melanom postihuje stále více mladých lidí. „Již během prvního vyšetření umíme odhalit fototyp pacienta, jaká jsou v jeho případě rizika pro vznik kožního nádoru, a rovnou naplánovat frekvenci preventivních kontrol,“ vysvětluje MUDr. Lucie Rajská, Ph.D., dermatoložka z Kliniky preventivní dermatologie. Prevence v dermatologii však neznamená pouze kontrolu znamének. „Dochází k nám mnoho pacientů, které trápí různé kožní choroby. Vždy se je snažíme vést k dodržování režimových opatření, ke správné péči o kůži tak, abychom společně dokázali předejít případnému zhoršení nemoci,“ říká lékařka.

Na pravidelnou roční preventivní kontrolu pigmentových névů by měl podle ní chodit každý, komu není lhostejné jeho zdraví. Pravidelné kontroly jsou doporučovány lidem, kteří kožní nádor prodělali nebo jej prodělal někdo z pokrevních příbuzných, dále těm, kteří mají mnohočetné pigmentové névy, obrovské vrozené névy, nízký fototyp kůže nebo pracují ve venkovním prostředí.

Oči

Orientační vyšetření zraku sice provádí praktický lékař v rámci preventivní prohlídky, nemá však k dispozici přístroje jako specialista, proto by lidé měli pravidelně absolvovat vyšetření také přímo u očního lékaře. „Preventivní prohlídka slouží nejen k vyšetření dioptrií, ale i k odhalení závažných očních chorob, které dlouho probíhají nepozorovaně a pacient si jich sám nevšimne, například zeleného zákalu. Pokud se v takovém případě léčba promešká, může být i pozdě. Na preventivní prohlídky by neměli zapomínat především lidé s vyšším rizikem nějaké oční choroby – například silně krátkozrací, diabetici, anebo ti, v jejichž rodině se vyskytl právě zelený zákal,“ říká doc. MUDr. Šárka Skorkovská, CSc., primářka brněnské oční kliniky NeoVize.

Přístrojová měření mohou podat podrobné informace o refrakčních vadách, očních, ale i celkových onemocněních, jež se zrakem zdánlivě nesouvisejí. „V dospělosti se vyšetření očním lékařem doporučuje minimálně jednou za čtyři roky do 45 let věku a jednou za dva roky v pozdějším,“ říká MUDr. Lucie Valešová, primářka oční kliniky NeoVize Praha. U starších 60 let je vhodné navštívit oftalmologa každý rok, protože vedle již zmíněných chorob je zde vysoké riziko vzniku šedého zákalu – u věkové kategorie nad 75 let se objevuje až u tří čtvrtin populace. I poškození očního nervu může mít za následek velmi závažná onemocnění, která se rozvíjejí bez příznaků. Odhalí je však specializované vyšetření OCT (optická koherenční tomografie), jež poskytuje lékařům důležité údaje o vnitřních strukturách oka. Nebývá hrazeno z veřejného zdravotního pojištění a jeho cena se pohybuje okolo 700 Kč za obě oči, nicméně některé pojišťovny na něj v rámci bonusových a preventivních programů přispívají.

Ženy a muži

Každoroční preventivní gynekologické prohlídky pro ženy od 15 let jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, přesto je značná část žen ignoruje. Zejména ročníky starší 50 let, u kterých frekvence návštěvnosti klesá až na 30 %. I zde přitom platí, že čím dříve jsou onemocnění odhalena, tím jsou lepší vyhlídky na vyléčení. „Můžeme pouze apelovat na české ženy, aby pravidelně chodily na gynekologické kontroly. Díky pravidelné gynekologické péči, případně využití moderních testů, si mohou zachránit život,“ upozorňuje prof.

MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., z Onkogynekologického centra Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty v Praze.

Od ledna 2021 mají pacientky v rámci screeningu rakoviny děložního čípku mezi 35 a 45 lety navíc zdarma nárok podstoupit vysoce citlivý HPV DNA test. Dokáže v těle odhalit rizikové typy pohlavně přenosného lidského papilomaviru HPV, které jsou původci rakoviny děložního hrdla, ale i jiných onemocnění.

To, co je pro ženu gynekolog, je pro muže urolog. Choroby ať již vývodných cest močových či pohlavních orgánů postihují muže všech věkových skupin, četnost jejich výskytu ale stoupá s věkem. „Jde hlavně o možnost včasného záchytu rakoviny prostaty, kterou dnes můžeme zjistit již v době, kdy nemá jiné příznaky a kdy je vyléčitelná. Používáme k tomu mimo jiné krevní test PSA (prostatického specifického antigenu),“ uvádí profesor MUDr. Marek Babjuk, CSc., hlavní lékař pražské urologické kliniky UroKlinikum. „Preventivní vyšetření by měl zvážit každý muž po padesátce,“ apeluje urolog s tím, že pokud se v rodinné anamnéze objevuje nádor prostaty, jsou pravidelné kontroly vhodné již po 40. roce věku.

Ledviny

Říká se, že ledviny nebolí a své problémy dávají najevo minimálně. Z tohoto důvodu přichází cca třetina nemocných na dialýzu, která má zcela nahradit jejich funkci, až tzv. z ulice, bez předchozího kontaktu s nefrologem. Na problém poukazuje i MUDr. Petr Táborský, primář dialyzačního střediska Fresenius NephroCare v Praze-Krči: „Nejčastějším mechanismem, jak je onemocnění ledvin objeveno, je náhodné vyšetření. Převážná většina nemocí ledvin, které vedou k jejich selhání, probíhá bez příznaků a jedinou možností, jak je odhalit, je myslet na ně včas u nemocí, se kterými jsou spojeny. Asi 75 % nemocných se dostává na dialýzu pro selhání ledvin při cukrovce, vysokém krevním tlaku a srdečním selhání. U všech těchto pacientů je třeba včas myslet na možnost postižení ledvin a jejich funkci preventivně kontrolovat.“

Selhání ledvin je nemocí převážně vyššího věku, typický scénář je obezita ve 40 letech, cukrovka v 50 letech, nasazení inzulinu v 60 letech, selhání ledvin v 70 letech. V současnosti se zkvalitnila léčba nemocí ledvin, které se vyskytují v mladším věku. Zlepšila se i péče o chronická onemocnění, čímž se zvýšil průměrný věk pacientů zahajujících dialýzu. Dříve pacient dospěl k dialýze po 10 letech cukrovky, dnes je to až po více než 20 letech. Přesto by v mnohých případech šlo poškození ledvin úplně zabránit. „Prevencí nemocí ledvin je jedině rozumné stravování, které nevede k nadváze a vysokému krevnímu tlaku. Pokud jde o preventivní vyšetřování, je namístě především u rizikových skupin. Každý člověk s nadváhou, cukrovkou nebo vysokým tlakem by měl být vyšetřený alespoň jednou ročně – stačí jednoduchý odběr krve a moči, důležité je i na zjištěné výsledky správně reagovat. Často se podceňují počáteční stadia nemocí ledvin, kde je možné změnou životního stylu hodně napravit. S pokročilým selháním ledvin už nelze udělat nic, jenom pacienta připravit na dialýzu nebo transplantaci,“ varuje MUDr. Táborský.

Autorka: Judita Bednářová

Zdroje: Autorský článek, Květy 17/2021