Ozon se přirozeně vyskytuje v horní vrstvě atmosféry Země, kde absorbuje ultrafialové záření slunce a tím nás chrání. Říká se mu stratosférický a pro život na Zemi je nepostradatelný. Pak je tu ale ještě přízemní ozon, který tvoří hlavní složku smogu a je pro naše zdraví nebezpečný. Dlouhodobý pobyt v oblastech s vysokou koncentrací přízemního ozonu může způsobit pálení očí, nosu a krku, bolesti hlavy nebo kašel.

„Naštěstí existuje zásadní rozdíl mezi toxickým ozonem znečištěného prostředí a takzvaným medicínským ozonem vyrobeným z čistého kyslíku. Naše tělo umí s ozonem pracovat odjakživa, a tak ho můžeme využívat ke svému prospěchu,“ říká funkční a rehabilitační lékařka Tereza Černá.

Jako první ozon popsal holandský lékař Martinus van Marum, který si v roce 1785 při experimentech s elektrickými výboji všiml charakteristického zápachu. Název ale tenhle plyn dostal až později. „V roce 1840 ho pojmenoval německý chemik Christian Friedrich Schönbein podle řeckého slova ‚ozein‘, což znamená ‚vonět‘. První lékařský generátor ozonu vznikl v roce 1916. Díky jeho pozitivním účinkům se ozon začal v medicíně víc využívat. Ve třicátých letech našel uplatnění ve stomatologii, například k dezinfekci dutiny ústní nebo k léčbě paradontózy,“ nastiňuje Černá historii lékařského ozonu. Tou dobou ještě neexistovala antibiotika, během první světové války se tedy ozon používal k hojení ran nebo jako dezinfekce.

Zdroj: Youtube

Víc než jen ochrana

Ozon se ukázal jako mimořádně užitečný při dezinfekci pitné vody a potravin, čištění vzduchu a odpadních vod. Jeho schopnost eliminovat mikroorganismy a pachy bez zanechání zbytků z něj činí jedinečnou a cennou možnost pro různé průmyslové a domácí aplikace. Na rozdíl od osvěžovačů vzduchu, které pouze překrývají pachy, ozon přímo napadá částice způsobující nepříjemný zápach a rychle se rozkládá na kyslík, čímž je šetrný k životnímu prostředí. Jeho využití je však ještě širší.

„Podle řady laboratorních studií a klinických zkoušek má ozon na lidský organismus léčebný vliv. Lékařský ozon má silné baktericidní a mykocidní účinky a deaktivuje viry. V medicíně se proto nejčastěji používá k dezinfekci infikovaných ran, ale i u bakteriálních a virových onemocnění. Uplatnění našel také v neurologii, často se aplikuje místo kortikoidů. Je však nezbytné používat ho kontrolovaným způsobem, aby na lidské zdraví neměl škodlivé účinky,“ varuje Černá.

Účinný v boji proti striím či vráskám

V současné době se na mnoha klinikách po celém světě používá takzvaná ozonová terapie. Ta zlepšuje prokrvení tkání a má silné detoxikační účinky, ale podporuje také správné fungování imunitního systému. „Ozonoterapie urychlí detoxikační procesy, při kterých dojde k postupnému vyplavování toxických látek z těla, ale také ke zlepšení energetického metabolismu. Vytvoří se tak dostatek energie potřebné pro posílení imunity a pro lepší zvládání virových epidemií i jiných onemocnění,“ vysvětluje Černá.

Pozitivní vliv má ozonová terapie i na naši pokožku. Doporučuje se lidem s akné nebo s mastnou pletí, používá se k léčbě jizev a celulitidy, k odstranění strií, pro zlepšení stavu nehtů a vlasů nebo také jako prevence předčasného stárnutí kůže. Pro svůj energizující a regenerační účinek se ozonová terapie úspěšně využívá ve sportovním lékařství. Ozon pomáhá také zlepšit metabolismus, je tedy silným bojovníkem proti nadváze a různým metabolickým poruchám v těle.

Aplikace jehlou nebo rektálně

Jediná cesta, kudy se ozon nedá aplikovat, je inhalační, protože ozon je již při nízkých koncentracích pro člověka nebezpečný. Ozonová terapie se tedy nejčastěji aplikuje pomocí infuze. Celá procedura trvá kolem třiceti minut, takže je ideální pro ty, kteří hledají efektivní metodu, jak podpořit své tělo, aniž by museli měnit svůj nabitý denní plán.

„Aplikace můžeme rozdělit na celkové a lokální. Lokální by byly například obstřiky do svalu, do kůže nebo k nervovým kořenům a na kůži. Celková aplikace je takový standard, kdy se napíchne žíla, odebere se nějaké množství krve, to se ve speciálním přístroji nasytí směsí kyslíku a ozonu a následně vrátí klientovi zpátky do těla. U nás na klinice děláme takzvanou 10 passautohemoterapii, to znamená, že se krev ozonem projede desetkrát během jednoho sezení. Tato procedura trvá hodinu až dvě a můžete na ni chodit jednou týdně po dobu deseti týdnů. Takto to můžete během jednoho roku opakovat dvakrát,“ říká funkční lékařka Černá.

Alternativou krevní terapie, pokud vám vadí jehly, může být rektální podání ozonu, kdy se směs ozonu a kyslíku aplikuje do konečníku. Ozon se dá aplikovat ale i jen přes kůži. „Pacient sedí na židli a kolem něj je takový vak, ze kterého mu kouká jen hlava, aby ozon neinhaloval. To je ideální na kožní potíže,“ dodává Černá.

Příprava na terapii

Před procedurou by měl pacienta nejprve prohlédnout lékař, aby rozhodl, zda je pro něj tato terapie vhodná a nejsou u něj nějaké kontraindikace. Samotnou terapii pak provádí buď lékař, nebo zdravotní sestra, takže pokud si ji chcete vyzkoušet, porozhlédněte se po osvědčené klinice. „Během dne před terapií vypijte přibližně dva litry vody nebo čaje, den před terapií a v den samotné terapie nekonzumujte tučná jídla a omezte cukr. Alespoň 24 hodin před terapií se vyhněte kouření a konzumaci alkoholu,“ doporučuje Černá.

Ozonová terapie není vhodná pro každého, nedoporučuje se lidem s nízkým krevním cukrem a tlakem nebo nízkou hladinou vápníku v krvi, v těhotenství nebo při akutní infekci a horečce. Neměli byste mít také zvýšenou funkci štítné žlázy, poruchu krevní srážlivosti nebo alergii na ozon.

Zdravotní benefity ozonové terapie

  • posílení imunity
  • nastartování metabolismu
  • regenerace – podpora
  • hojení ran, zlomenin apod.
  • protizánětlivý účinek
  • ničení bakterií, virů a plísní
  • aktivace červených krvinek a tím transportu kyslíku do všech tkání
  • aktivace enzymatických antioxidantů a radikálových zametačů, tím zpomalení stárnutí
  • dodává energii při psychickém a fyzickém vyčerpání
  • zvyšuje odolnost organismu vůči stresové zátěži

Nemoci, při kterých je ozonová terapie vhodná

  • autoimunitní onemocnění
  • kardiovaskulární onemocnění
  • chronické infekce (bakteriální, virové, parazitární a kvasinkové)
  • infekce ran)
  • neurologické poruchy
  • chronická únava
  • onkologická onemocnění