Dýně podporuje imunitu, má vysoký obsah vlákniny, ale přitom velmi málo kalorií. Zní to jako ideální podzimní surovina, že? To však není vše, dýně nabízí mnohem víc! Proč by neměla chybět na vašem talíři a jak si ji chutně připravit?
Dýně pochází ze Střední Ameriky, odkud se rozšířila do celého světa. A existuje jí hned několik desítek druhů. Ačkoliv ji mnoho lidí řadí mylně mezi zeleninu (podobně jako je tomu i s rajčaty), ve skutečnosti je dýně ovoce. Díky její rozmanitosti vás ale jen tak neomrzí. Připravit si ji totiž můžete v nejrůznějších podobách a pokrmech jak naslano, tak i nasladko. Kromě toho, že se jedná o potravinu pro aktuální sezonu, je dýně také zajímavá svým složením. Obsahuje celou řadu vitaminů, minerálů a dalších živin, které podporují zdraví.
Přátelská k hubnutí
Je skvělou volbou například pro ty, kdo si hlídají příjem kalorií – na 100 gramů dýně totiž připadá pouze 26 kcal.
Z nutričního hlediska je dýně pozoruhodná svým obsahem sacharidů. Obsahuje totiž na 100 gramů dýně kolem 5–10 gramů sacharidů v závislosti na konkrétním druhu. Většina z těchto sacharidů navíc pochází z přírodních cukrů a vlákniny, což pomáhá udržovat stálou hladinu energie. Tuky jsou v souvislosti s dýní spojované pouze s jejími dýňovými semínky.
Vláknina
Vláknina je přítomná jak v dužině (1,5 g na 100 g), tak i ve slupce, kde jí najdete dokonce více než 13 g na 100 g dýně. Díky tomu je dýně skvělou potravinou pro podporu trávení a celkového zdraví. Slupku proto při přípravě neodstraňujte, stačí ji důkladně omýt a ponechat, zvláště u druhů, jako je hokaido nebo máslová dýně.
Antioxidanty
Dýně je bohatým zdrojem antioxidantů, zejména karotenoidů, jako jsou alfa-karoten a beta-kryptoxanthin. Tyto látky pomáhají neutralizovat volné radikály, čímž chrání buňky před poškozením a přispívají k ochraně pokožky před škodlivými účinky slunečního záření. Zároveň mohou snižovat riziko vzniku rakoviny, očních chorob a dalších zdravotních problémů.
Volné radikály jsou totiž spojeny s abnormálním růstem buněk, což může vést k rozvoji rakoviny. Některé studie naznačují, že vyšší příjem alfa- a beta-karotenu je spojen s nižším rizikem rakoviny rakoviny žaludku, krku, slinivky břišní, prsu a dalších typů. Nicméně je zapotřebí dalších vědeckých studií, aby bylo zcela jasné, zda tato nižší rizika pramení pouze z konzumace karotenoidů, nebo zda jsou ovlivněna i dalšími faktory, jako jsou zdravé životní návyky lidí, kteří tyto látky pravidelně konzumují.
Vitaminy a minerální látky
Dýně je také bohatá na vitaminy A a C, což je obzvláště cenné během podzimního období, kdy naše imunita potřebuje podporu. Vitamin A se v těle tvoří přeměnou beta-karotenu, kterého dýně obsahuje významné množství. Důležitou roli pak hraje především v boji proti infekcím, zatímco vitamin C zvyšuje tvorbu bílých krvinek, které pomáhají tělu lépe reagovat na infekce a zrychlují hojení ran.
Studie také ukazují, že nedostatek vitaminu A může zvyšovat náchylnost k nemocem. Dýně navíc poskytuje i vitamin E a kyselinu listovou, což dále přispívá k celkovému zdraví.
Z minerálních látek je v dýni významně zastoupen draslík, který je často v jídelníčku opomíjen, spolu s hořčíkem a železem, jež jsou důležité pro správnou funkci svalů a tvorbu červených krvinek.
Chraňte svůj zrak
Je zcela běžné, že se zrak s věkem zhoršuje, každopádně svůj efekt v prevenci může mít konzumace vybraných živin. Například hojně zmiňovaného beta-karotenu, který tělu dodává vitamin A.
Vědci při analýze dvou desítek studií zjistili, že lidé s vyšším příjmem beta-karotenu mají výrazně nižší riziko vzniku šedého zákalu, často vedoucího ke slepotě. Jiné výzkumy naznačují, že nedostatek vitaminu A může k rozvoji slepoty vést častěji.
Dýně je navíc jedním z nejlepších zdrojů luteinu a zeaxanthinu, tedy sloučenin spojovaných s nižším rizikem makulární degenerace a dalších očních onemocnění souvisejících s věkem.
O karotenoidy tepelnou úpravou nepřijdete
Často kladenou otázkou bývá, zda tepelnou úpravou nedochází k eliminaci hodnotných látek, například právě karotenoidů. Dýně se totiž oproti mrkvi zpravidla syrová nekonzumuje. Pravdou je, že vitaminy B a C klesnout mohou, karotenoidům ale tepelné zpracování nijak nevadí. Naopak vědci objevili, že se jejich vstřebatelnost zvyšuje. Tepelná úprava totiž narušuje celistvost buněčné stěny a membrány organel, ve kterých se karotenoidy nacházejí. Zažívací trakt je tak lépe vstřebá.
Jak se mezi sebou různé druhy liší?
Dýně hokaido
Hokaido je zaručeně mezi populací nejpopulárnější. Oproti jiným druhům nemá tak tuhou slupku jako jiné dýně a po tepelné úpravě ji lze bez problému jíst. Obsahuje více sacharidů, díky čemuž má nasládlou chuť.
Máslová dýně
Máslová dýně před rozkrojením svou světlou barvou poněkud mate. Může vás tak překvapit její sytě oranžový vnitřek, na který jste u dýně spíše zvyklí. Obsahuje také výrazně méně semínek, a kromě krémových polévek se tak používá při grilování, jako příloha k masu, ale i do dezertů.
Špagetová dýně
Špagetová dýně navenek připomíná spíše nějaký nový druh melounu protáhlého tvaru a po rozříznutí vás překvapí žlutou až žlutooranžovou barvou. Špagetová se nazývá zejména proto, že po uvaření z ní lze snadno „trhat“ jednotlivá vlákna, která připomínají běžné uvařené špagety.
Dýně Goliáš
Dýně Goliáš svým názvem předem upozorňuje na svou velikost. Je totiž známá právě svými obrovskými rozměry a dosahuje až 30 kg. Oblíbená je především mezi pěstiteli, kteří jsou na své kousky, tedy spíše kusy, náležitě pyšní. Goliáš obsahuje více vody než jiné druhy dýní a má méně výraznou chuť než třeba hokaido. Přesto je vhodná do pečení koláčů a přípravu kompotů.
S dýní hravě oživíte svůj podzimní jídelníček, navíc dostanete do těla více zdraví prospěšných živin. Je dobrým zdrojem sacharidů a při konzumaci slupky i náloží vlákniny.
Dýni lze zpracovat na nespočet způsobů. Výtečná je podzimní dýňová polévka, ať už zjemněná kokosovým mlékem, či smetanou. Doladit ji můžete celou řadou koření jako kari, garam masala či kurkuma. Lze ji také připravit více či méně pikantní.
Kromě polévky si lidé pravidelně pochutnávají také na dýňovém pyré jako příloze, salátech z pečené dýně, ale i dýňových dezertech, může se jednat o dýňový chlebíček s čokoládou, brownies, či skořicové šneky s dýňovým pyré.
Toto je každopádně recept na dýňovou polévku, které byste měli dát šanci, a ještě více se tak naladit na podzimní atmosféru:
Krémová dýňová polévka
Tento recept na dýňovou polévku je plný vitaminů a minerálů, které dýně obsahuje. Polévka je jednoduchá na přípravu a hodí se skvěle jako podzimní jídlo, které zaručeně zahřeje.
Ingredience:
1 středně velká dýně (hokaido nebo máslová)
1 cibule
2 stroužky česneku
1 lžíce olivového oleje
1 litr zeleninového vývaru
200 ml kokosového mléka (lze použít i jiný rostlinný krém)
špetka muškátového oříšku
sůl a pepř podle chuti
Postup:
Dýni oloupejte, zbavte semen a nakrájejte na menší kousky.
Na olivovém oleji osmahněte cibuli a česnek dozlatova.
Přidejte dýni a restujte ji zhruba 5 minut.
Zalijte zeleninovým vývarem a vařte, dokud dýně nezměkne (asi 20 minut).
Rozmixujte polévku tyčovým mixérem dohladka.
Přidejte kokosové mléko, dochuťte muškátovým oříškem, solí a pepřem a krátce prohřejte.
Zdroj:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23679292/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/27941847/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29099763/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/8695238/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/23818772/
