I když nejčastěji trápí lidi nad 65 let, srdečním onemocněním nepodléhají jenom senioři, ale ve značné míře i mladí lidé, včetně aktivních sportovců. Za náhlými problémy může stát i kardiomyopatie, což je skupina onemocnění srdečního svalu (myokardu), které vedou k poruše funkce srdce.
Například hypertrofická kardiomyopatie, jedno z nejnebezpečnějších onemocnění srdce, bývá nejčastější příčinou náhlých úmrtí u lidí mladších 30 let. Hlavní důvod? Pozdní záchyt. „V rámci kardiologické prevence tvoří lidé mladší třiceti let jen zhruba 10 % všech vyšetřených. Mladí pacienti bohužel často žijí v domnění, že kromě prohlídky u praktického lékaře jednou za dva roky nemusí o své zdraví pečovat. To může mít velmi vážné následky v podobě přidružených komplikací nebo mnohem nákladnější následné léčby,“ varuje MUDr. Zorjan Jojko, kardiolog a předseda Sdružení ambulantních specialistů. Jak tedy poznat, že srdce hlásí selhání?
Dušnost a bolest na hrudi
Takzvaná hypertrofická kardiomyopatie má za následek zesílení a větší tuhost srdečního svalu, především jeho levé komory. To se může projevit zvýšenou únavou, dušností a bolestí na hrudníku. Včasným záchytem přitom lze průběh nemoci ovlivnit například pomocí léků upravujících mechanickou činnost srdečního svalu. U pacientů, kterým hrozí náhlé selhání srdce, se přistupuje k zavedení defibrilátoru nebo k chirurgickému zákroku.
U konce dechem
Zadýchat se při sportovním výkonu nebo při dobíhání tramvaje je normální. Zbystřit byste měli ve chvíli, kdy se zadýcháte při domácích pracích, na procházce nebo při pomalé chůzi do schodů. Zvlášť pokud vám dříve podobné činnosti nedělaly problémy. „Při srdečním selhání může dojít k hromadění krve v plicích. Nadbytečná krev proniká do plicních sklípků, kde vzniká plicní otok. Proto se pacientům hůř dýchá i ve chvíli, kdy jsou v klidu. Někdy je dušnost provází zejména v noci, kdy leží,“ vysvětluje profesor Václavík.
Stálý boj s únavou
Srdce funguje jako neúnavná pumpa, která rozhání krev do všech částí těla. Při srdečním selhání nezvládá tuto činnost plnohodnotně vykonávat. Krev, která zásobuje orgány živinami a kyslíkem, tak někde přebývá a jinde chybí. Její nedostatek ve svalech se projeví větší únavou, která nemocného provází i ve chvílích, kdy prakticky nic nedělá.
Zapomínání léků
Vysoká hladina cholesterolu a krevního tlaku patří k nejzávažnějším rizikovým faktorům srdečně-cévních chorob, které jsou nejčastější příčinou úmrtí. Hypertenze přitom trápí okolo 40 % lidí. „Bohužel, pacienti s hypertenzí mívají často i vysokou hladinu zlého cholesterolu. Jenže ne všichni se léčí nebo předepsanou léčbu dodržují. Problém je v tom, že pacienti s více rizikovými faktory zpravidla užívají více léků současně a běžně se proto stává, že si tablety nevezmou včas nebo na některou z nich zapomenou,“ říká prof. MUDr. Richard Češka, garant projektu Srdce v hlavě.
Žaludeční nevolnosti
Hlavní příznaky infarktu jsou sice pro obě pohlaví stejná, lékaři však upozorňují na některé rozdíly. „Ženy mají častěji netypické příznaky, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti. Tyto příznaky se na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře, a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ říká prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, předseda České kardiologické společnosti.
Oteklé nohy
Otoky dolních končetin jsou jedním z nejtypičtějších příznaků srdečního selhání. Kromě nemocného srdce na nich nese svůj díl viny gravitace. Nejprve se otoky ohlásí zaříznutým lemem ponožek, pak se rozšiřují na bérce, někdy i stehna a hýždě. Děje se to proto, že srdce nezvládá udržet veškeré tělní tekutiny oběhu. Ty se tak začnou hromadit a směřovat k dolním končetinám. Otoky se zmírňují po podání močopudných léků nebo gliflozinů, které kromě zmírnění otoků pomáhají zlepšit práci srdečního svalu.
Kila jdou nahoru
Výrazně těsnější oblečení v pase nebo náhlá větší váha naší pozornosti většinou neunikne. Jen málo koho by však napadlo hledat důvody ve špatně fungujícím srdci. „Nárůst hmotnosti bývá u srdečního selhání často poměrně skokový. V těle se totiž hromadí tekutiny, které nikam neodcházejí. V orgánech břišní dutiny navíc zůstává větší množství krve, což může zhoršit funkci jater nebo ledvin. Někdy mohou pacienti cítit tlak pod žebry,“ říká prof. Václavík. Současně s narůstající hmotností pacienty mohou trápit také zažívací potíže a nevolnost.
Naběhlá krční žíla
Za normálních okolností nebývají žíly na krku viditelné nebo vystouplé. „Vyšší tlak, který provází srdeční selhání, může způsobit tzv. zvýšenou náplň krčních žil. Znamená to, že pacient má viditelně naběhlé žíly na krku. Nejlépe je to patrné u pacientů v polosedě nebo v sedě,“ říká prof. Václavík. Viditelné žíly na krku mohou kromě srdečního selhání předznamenávat například také chlopenní vady.
Zmatenost a deprese
Pokud se nám nedostává krev do mozku, můžeme se potýkat se zmateností, poruchami myšlení nebo dokonce s depresí. „Příznaky související s menším prokrvením mozku pozorujeme u pacientů, kdy nemoc výrazně pokročila,“ dodává prof. Václavík. Při podezření na srdeční selhání je nutné neprodleně navštívit praktického lékaře. Pokud z vyšetření a rozboru krve určí, že je nález pozitivní, pošle pacienta na echokardiografické vyšetření.
Jak snížit riziko selhání srdce?
Kromě dodržování zásad zdravého životního stylu byste měli chodit i na specializované kardiologické prohlídky. Ty obvykle nehradí zdravotní pojišťovna. Návštěva ambulantního specialisty vás vyjde na několik set korun a nepotřebujete k ní ani žádanku od praktika. „Přestože by měli být pozorní především pacienti, kteří spadají do rizikových skupin, tedy starší generace, kuřáci, lidé s obezitou nebo pacienti s onemocněním ledvin, doporučuji návštěvu ambulantního specialisty všem, včetně vrcholových sportovců. Jediným vyšetřením u něj si mohou ušetřit spoustu dalších starostí, respektive zachránit život,“ dodává MUDr. Zorjan Jojko.
Zdroje:
