Kdyby sůl z kilogramů navíc vinil jediný článek, dalo by se nad ním mávnout rukou. Ale ono jich je více a navíc za nimi stojí odborné studie. Shodují se v tom, že sůl je jednou z pravděpodobných příčin celosvětové epidemie obezity. A vážně ne proto, že přispívá k zadržování tekutin v těle, a tím pádem ke vzestupu váhy. Takhle totiž váha lítá sotva o kilo či dvě. Ale rozhodně ne o deset kilogramů. Sůl hlavně zvyšuje chuť k jídlu. Tedy nejen, že nám chutnají jídla, která jsou slaná (a ani to nemusí být chipsy, z nichž se sůl doslova sype), ale že samotná konzumace soli vede k tomu, že si více dáme i potravin neslaných.

„V současnosti skutečně odborníci řeší, jestli všudypřítomná sůl není jedním z důvodů obezity.

Vždyť sůl je i v sladkých cereáliích pro děti, je snad ve všech potravinách. V pečivu a uzeninách jí je velké množství a ukázalo se, že sůl výrazně podporuje chuť k jídlu,“ potvrdil Pavel Suchánek z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny.

Hlavní viník? Sodík!

Ve skutečnosti nejde ani tak o sůl neboli chlorid sodný, tohle všechno ovlivňuje jen jedna její složka, totiž sodík.

Kalorie, které tak ušetříte, místo toho přijmete rovnou v jídle, protože sodík zvyšuje příjem jídla, zejména tuků, až o jedenáct procent, jak napsali například v časopise The Journal of Nutrution.

Jinými slovy, sůl, nebo přesněji řečeno sodík, nezvyšuje ukládání tuku v těle, ale pohání nás k tomu, abychom ho více snědli.

Výzkum na tohle téma probíhal například v Austrálii. Tamní vědci jsou přesvědčeni o tom, že čím více soli jíme, tím spíše si dáváme tučná jídla, protože na ně máme větší chuť. Právě vysoký příjem soli může být jednou z příčin sílící epidemie obezity, která se šíří i v Česku. Spotřeba soli u nás je totiž dost vysoká.

Čím víc soli, tím víc tuku

„Sůl může být jedním z vysvětlení, proč máme tak vysoký výskyt obezity. Konzumace cukru a cukrovinek přitom nepřevyšuje míru konzumace cukru v sousedním Německu. Výskyt obezity je v Německu nižší. V České republice je však minimálně trojnásobně vyšší konzumace soli, než je výživové doporučení,“ dodává Pavel Suchánek.

Vědci pomocí experimentu, v jehož rámci porovnávali chutě a chování čtyř skupin lidí, zjistili, že sůl přímo ovlivňuje to, kolik lidé následně snědí tuku.

A nejen to – i lidé, kteří se vyloženě tučným jídlům vyhýbali, vlivem většího příjmu soli zvýšili i svůj celkový denní energetický příjem. Na konzumaci sladkých jídel sůl žádný vliv neměla. Vyplatí se tedy přemýšlet nad tím, kolik soli jíte, a hlavně neučit na zbytečně slaná jídla své potomky, kteří se bez slané chuti dokážou obejít.

Půl lžičky denně

Dříve se soli vytýkalo hlavně to, že zvyšuje krevní tlak. Nedávno však renomovaný časopis JAMA v sekci zaměřené na interní lékařství publikoval výsledky studie, podle nichž zvláště u starších osob sůl srdce nijak neohrožuje. Studie se zúčastnilo více než dva a půl tisíce lidí, které vědci sledovali po dobu více než deseti let. Jejich průměrný věk nyní činí 74 let, polovinu tvořili muži, polovinu ženy. Na začátku studie měli všichni zdravé srdce a po celou dobu museli vyplňovat dotazníky týkající se mimo jiné příjmu sodíku. Vědci zjistili, že pokud jde o srdce, je jedno, zda člověk denně sní 1500 miligramů sodíku ze soli, nebo si ho dopřeje 2300 miligramů, což už bývá obecně považováno za rizikové. Ukázalo se, že neexistuje žádný významný rozdíl ve zvýšení rizika rozvoje kardiovaskulárních onemocnění, srdečního selhání nebo úmrtí. Není to přitom jediná odborná práce, která dospěla k podobnému zjištění. Loni v létě vyšla v USA v časopise New England Journal of Medicine studie s tím, že příliš razantní snížení příjmu sodíku může udělat více škody než užitku. Nepřehánět to se solením má ale rozhodně smysl, protože jinak půjde vaše váha nahoru, tlak vám nakonec skutečně stoupne a zvedne se i riziko ohrožení srdce. A kolik soli denně je tedy tak akorát? Plná kávová lžička je rozhodně moc. Stačí půlka. A to včetně soli skryté v různých potravinách, ať už pečivu nebo třeba snídaňových cereáliích.

Zdroj:
časopis Kondice 9/2016