Portulák neboli šruchu zelnou můžete najít na teplých slunných místech. Je to poléhavá zelená rostlina s dužnatými oválnými lístky, které připomínají sukulent. Odkud se k nám rozšířila, jasné není, protože se vyskytuje téměř po celém světě. Některé prameny ji připisují Řecku, jiné hledají její původ až v Himálaji. Velmi zajímavý je osud rostliny v Severní Americe – někdy je považována za exotický plevel, jindy se mluví o důkazech, že ji mezi řádky kukuřičných klasů pěstovali indiáni na náhorních plošinách ještě před Kolumbem. Každopádně portulák seženete ve specializovaných obchodech se semínky ve vzpřímené formě vhodnější pro pěstování jako šruchu setou.
Zdravý jako ryba
Pokud znáte články přední české odbornice na výživu Margit Slimákové, možná vám uvízla v hlavě její věta, že kdejaký plevel je výživově hodnotnější než ledový salát. O portuláku to platí jednoznačně. Obsahuje vitamin A, C i vitaminy skupiny B, navíc je jedním z nejlepších zdrojů omega-3 mastných kyselin z celé rostlinné říše. Někteří bylináři tvrdí, že jich obsahuje dokonce víc než často oslavovaný rybí tuk, a je tak skvělou ochranou proti nemocem kardiovaskulárního systému. K tomu připočtěte železo, fosfor, vápník, draslík, hořčík, sodík nebo riboflavin, a rázem se z portuláku stane rostlina, kterou rádi vysadíte i do truhlíku na balkoně – i tam se mu daří.
Pomáhá bojovat proti osteoporóze, zlepšuje imunitní systém, zmírňuje vypadávání vlasů nebo lámání nehtů. Portulák je močopudný, využívá se i k léčbě zánětů ledvin nebo močového měchýře. Své místo má také ve snižování krevního tlaku nebo při řešení pálení žáhy. V čínské medicíně se využívá jeho schopnost čistit krev a předepisuje se i na průjem, hemeroidy, úplavici či krvácení ve střevech.
Užívá se nejčastěji vnitřně a nejvíce prospěšných látek obsahuje v syrovém stavu. Ideální je celou nať nebo jen listy přidat do salátu. Má mírně nakyslou chuť a lehce rosolovitou konzistenci, která nemusí vyhovovat každému – pak je možné namixovat ho do smoothies. Můžete ho ale přihodit i do polévky nebo na pizzu, podobně jako artyčok. Drobná poupata se také nakládají jako kapary.
PORTULÁK NA STO ZPŮSOBŮ
V doplňku k Herbáři léčivých rostlin odkazuje autorské duo na slavného italského lékaře Mattioliho. Ten radil syrovou nať portuláku lehce osolit, sníst a zapít malým douškem bílého vína jako „dobrý prostředek proti bolestem a poruchám činnosti močového měchýře“. Na problémy spojené s močovými cestami, ale i na kurděje nebo pálení žáhy se užívala buď čerstvá šťáva (tři lžičky denně), nebo dva šálky odvaru. Pro vnější použití se připravovaly obklady na popáleniny a kuří oka. K jejich likvidaci stačilo místo ráno a večer potírat čerstvou šťávou a po několika dnech tvrdá kůže změkla a oko bylo možné snadno odstranit.
Zdroje:
