Většina nemocí vychází právě z našich střev. Abychom měli střevní mikrobiom v dobré kondici, je důležité kromě stravy bohaté na vlákninu, probiotika a prebiotika taky pečovat o naše duševní zdraví, pravidelně relaxovat a nebát se říkat „ne“. Pokud budete například šéfovi stále kývat na přesčasy, možná vás pochválí nebo se to projeví na výplatní pásce, ale ubližujete tím sami sobě. Právě stres a psychické vyčerpání je jedním z největších zabijáků dobrého trávení a ani cílená detoxikace střev vám nepomůže, pokud budete permanentně ve stresu.
Průjem, nevolnost, bolest břicha – může za to stres
Není žádnou novinkou, že se stresem úzce souvisí také gastrointestinální potíže, jako je zácpa, průjem, syndrom dráždivého tračníku, pálení žáhy nebo gastritida. „Pokud přijmeme myšlenku, že naše střeva jsou třetím mozkem našeho těla, pak bychom se o náš trávicí trakt skutečně měli velmi dobře starat,“ zmiňuje odborník přes výživu a zdravý životní styl Ing. Petr Havlíček v podcastu Fitness007. Střevních onemocnění a problémů, které souvisejí právě s naším zažívacím ústrojím, je podle Petra Havlíčka v Česku nesmírně velké množství a stále narůstají i počty lidí se zánětlivým onemocněním střev.
Střevní zánět a deprese
Podle lékařů navíc většina zánětlivých chorob začíná právě ve střevě, a to především kvůli dysbióze (opak symbiózy) tlustého střeva. Střevní záněty jsou spojeny se stresem, který může vyvolávat výkyvy nálady a další psychické obtíže, jako je deprese nebo úzkostná porucha. Tyto problémy mohou následně způsobovat bolesti břicha a zvyšovat závažnost střevních zánětů a pak jde o začarovaný kruh.
Například v systematickém přehledu studií, které popisovaly psychologické faktory spojené s bolestí u idiopatických střevních zánětů, se prokázalo, že pacienti trpící poruchou nálady vnímají větší bolest břicha 5× častěji než ostatní. Další studie prokázala významně vyšší riziko rozvoje Crohnovy choroby u pacientů s depresí.
Jídlo má být potěšení, ne stres
Do stresu nás někdy může dostat ale i nervozita kolem diet a hubnutí. Kolikrát už jsme slyšeli, abychom velkou část potravy přijímali v první půlce dne a nejedli po páté hodině odpolední? Jenomže, v praxi se tohle doporučení někdy zvládá obtížně. Pokud pracujeme do čtyř a pak nás čeká vyzvedávání dětí ze škol, dojíždění na kroužky, nákup a vaření večeře pro rodinu, znamenalo by to, že bychom si poslední jídlo museli zhltnout v práci, a večer pozorovat rodinu u jídla s kručením břicha. To je ale nesmysl. Jídlo má být příjemnou součástí našich životů a má i společenský faktor – právě večeře bývá jediným jídlem za den, kdy může být celá rodina pohromadě. Podle výživového experta Havlíčka by jídlo mělo dobře vypadat, mělo by nám vonět a měli bychom být na něj nachystaní. Pokud zbouchneme ve stresu pytlík instantní polévky, pak je nám takové jídlo k ničemu, protože tělo ho ani nezpracuje.
Nemá cenu ani odpírat si hamburger nebo pizzu, pokud na fast food máme už několik dní chuť. Jídlo by opravdu nemělo být nic, s čím máte spojené negativní pocity. Ideální model stravování prý navíc neexistuje, protože každý z nás má jiné potřeby, potravinové intolerance, chutě, zdravotní problémy, jiný výdej energie, spánkový režim a tak dále. Jídelníček by měl odrážet naši aktuální životní situaci.
Výplach střev jako očista není ideální
Možná jste se už setkali s názorem, že střeva potřebují pravidelný výplach. Metodu hydrocolon terapie nabízejí v ordinacích někteří lékaři nebo specializovaná střediska, kde vám je přes konečník do střeva zavedena trubice, kterou se pouští teplá voda. Proces trvá zhruba hodinu a je nutné několik opakování, aby se střevo údajně zcela vyčistilo od nežádoucích bakterií, nánosů nestrávené potravy, ale třeba i škrkavek, kamínků a podobně. Ing. Petr Havlíček z toho ale nadšený zrovna není. „Ve střevě máme 1,5 až 2 kila různých mikroorganismů a nejsem si jistý, zda je správné proplachovat střevo tak dlouho, dokud v něm nic nezbude. Osobně bych se toho trochu bál, protože je to razantní zákrok,“ zmiňuje v podcastu Fitness007. Doporučuje vydat se spíše delší cestou, zato s trvalejšími výsledky. A tou je jíst zdravé jídlo a nezanášet tělo zbytečně toxiny. To znamená preferovat co nejvíce čerstvých, přirozených potravin a vyhýbat se průmyslově zpracovaným polotovarům a alkoholu. „Pokud chci střevo správně očistit, jde o to dát dohromady zoologickou zahradu, kam budu přivádět správné bakterie a výživu. Dodávání probiotik samo o osobě nestačí, je potřeba zařazovat kvašené i tepelně neupravené potraviny, na které jsme tisíce let zvyklí,“ říká Havlíček.
Neodpočaté tělo nikdy nebude zdravé
Pozor, i pokud budete jíst ukázkově zdravě, nebude to mít žádoucí efekt, jestliže budete stále ve stresu. Hnát se za penězi, abychom měli lepší bydlení, dražší auto a luxusnější dovolenou vám z dlouhodobého hlediska nepřinese ani pocit štěstí, ani zdraví a už vůbec ne psychickou pohodu. Lidé většinou začnou měnit život a některé své návyky až ve chvíli, kdy je jim skutečně špatně a trápí je chronické zdravotní problémy, třeba ty střevní. „Pak si na sebe konečně najdou čas a začnou se o sebe starat, jíst pravidelně a hlavně se přestat stresovat. Je lepší jít si za tou vizí života, ve které nebudeme mít třeba tolik majetku, ale budeme mít ze sebe lepší pocit, více energie, budeme šťastnější a hlavně zdravější,“ shrnuje v podcastu Petr Havlíček.
Zdroje:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/22314561/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/29359343/
https://www.strevni-zanety.cz/aktuality/duse-a-telo-jsou-neoddelitelne-i-kdyz-jde-o-strevo-56106
